Vlákno názorů k článku Nechci mít dítě. Nikdy! od Bubák - Nechápu to. Proč se chce žena vzdát toho...

Nechápu to. Proč se chce žena vzdát toho mít dítě? Je to největší dar v životě a v momentě kdy se narodí člověk teprve pozná ten zázrak, který nám příroda umožnila a začne to dávat smysl.
Chápu to, že není nutné plodit děti za každou cenu a co nejrychleji a je opravdu dobré, když si určí sama, kdy se na to cítí a nějaký čas se věnuje kariéře, cestování atd.. Ale jak se říká, biologické hodiny člověk nepřelstí a mít dítě později, někdy může znamenat taky už nikdy (ze zdravotních důvodů).
Připadá mi spíš, že se z nás stávají sobci jen, abychom nemuseli snižovat svůj komfort a pohodlí. Čím dál víc se uzavíráme i do vlastí virtuality, abychom zahnali strach z neschopnosti soužití s nějakým partnerem, strach či nechuť řešit problémy a navenek to prezentujem jako zralý a správný názor.
Kdyby se tak rozhodli naši rodiče, tak bychom tu nebyli.
Nechci tady moralizovat, každý ať se zařídí po svém, jen mě mrzí, že se zapomíná žít.

No – vzhledem k tomu kolik lidi oslovi neco jinyho vic nez mit dite mi pride, ze to zas asi takovej zazrak nebude.

Pro tebe mozna – mluv pak ale za sebe.

Mit dite prece neni zadna povinnost. Ano, jsme tady diky tomu, ze nase rodice se rozhodli to udelat, ale to prece nezavazuje nas samotne k tomu stejnemu. Naopak pokud nekdo sam citi, ze neni dostatecne zraly nebo schopny privest na svet a vychovat dite, ktere tu bude rado a svetu neco samo prinese, tak chapu jeho rozhodnuti dite nemit jako vysoce moralni a eticky akt.

Naprosto souhlasím. Opravdu nikdy neporozumím tomu, že člověk se rozhodne mít dítě jenom proto, že „se to tak dělá“, že je do toho tlačen partnerem, rodiči, společností atd. Jakým rodičem asi takový člověk může být? Jakého člověk může ze svého dítěte vychovat? Mnohokrát jsem přemýšlela, že často by rodiče měli dostat kriminál za to, čeho se dopustili na svých dětech (myslím hlavně psychicky, nemluvě vůbec o fyzických ranách) a o jaký lidksý potenciál je lidstvo ochuzeno, když takoví lidé vychovávají děti. Když se člověk na rodičovství necítí, nemyslí, že by byl schopen ze svého dítěte udělat člověka, tak je to od něj určitě hluboce zvážený, ale především nesmírně hluboky morální čin.

Souhlasím s tím, že ten, kdo nepochopil, proč mít děti, by je mít neměl. Ale dělat z toho hluboce morální čin je docela komické. On prostě dělá, co pro sebe považuje za nejpohodlnější. Co je na tom zvlášť morálního? Leda to, že se nepřetvařuje.

Madame, to bude nejake nepochopeni. Ja jsem nemluvil o lidech, kteri nechapou, proc mit deti. Mluvil jsem o tech, co tomu dobre rozumi, ba treba by je i chteli, ale sami vi, ze by nebyli schopni mu dat to, co by melo dostat – treba i proto, ze to sami od rodicu kdysi nedostali.

Vy tady jenom knourate a jeste se povazujete za uvedomele. Na dite clovek nedozraje nikdy, proste se to musi udelat. Chce to trochu odvahy. Ta se ale obecne (nejen) u rozmazlenych lidi postupne vytraci.

citace: " Ano, jsme tady diky tomu, ze nase rodice se rozhodli to udelat…"

Ano? Vážně si to myslíte? Moji rodiče se nerozhodli mít děti. Jim se to jen přihodilo. Proto se vzali.
Nikdy se neměli moc rádi, máti utíkala stále z domu a otec, alkoholik se o nikoho nestaral, nenosil domů peníze a jenom na nás řval.
Kéž by se jim to v mém případě nebylo bývalo přihodilo

Maličko s Tebou, Kybernete, souhlasím a maličko Tvůj text poopravím: Mít dítě je vysoce morální a etický akt.

Já děti mám a je to záhul. Trochu si říkám jaká to byla krása bez nich.
Ale beru to takhle: chci, aby tu po mě něco zůstalo. Po 99.9% lidí nezůstanou na světě za 100 let žádné stopy, kromě genů v potomcích.

Přiznejme si to – i když budujeme kariéru a dřeme se jak magoři, většina z nás za celý život nestvoří nic, co má šanci přežít dalších 100 let a nebo po tak dlouhé době někoho inspirovat.

no a co? to ze stvoris to, ze replikujes svoji DNA, to ma vetsi smysl nez jit sazet stromy nebo vysilat signaly do vesmiru?
vsechno jednou sezere entropie, drzis se nesmyslu, aby ti nejeblo

uz kundera o tomhle psal v nesmrtelnosti, psal o tom i leary

detma si resit nesmrtelnost je zbabele vyhybani se realite, ostatne jako vsim jinym

deti ma mit clovek, pokud jim dokaze dat lasku, tecka. pokud jima chces resit existencialistickou krizi, tak to pekne poseres deformaci jejich osobnosti.

Naprosto souhlasím! Myslím ale, že spousta lidí postupuje opačně, tj. nemají děti, protože si chtějí zajistit nesmrtelnost, ale vykládají o zajištění nesmrtelnosti proto, aby si odůvodnili svou touhu mít děti. Lidé holt rádi vykládají, že to, co činí, činí z nějakých vyšších pohnutek. Přitom touha mít děti, stejně jako touha je nemím, žádné odůvodnění nebo dokonce ospravedlnění nepotřebuje. Je to v obou případech legitimní projev volby „mít či nemít“, která je nám dopřána a kterou si každý musí vyřešit sám za sebe.

Touha nemit deti je fatalni nepochopeni smyslu lidskeho snazeni. A jestli nesouhlasite, zkuste si vyfilozofovat nejake sve nahradni cile. Na nic neprijdete.

Rodicovska laska je mazec. Spim 4 hodiny denne, moc nejim a dostavam hodne do tela, ale kdyz jsem s moji dcerou… je to nadhera! Takove privaly endorfinu jsem nemel ani kdyz jsem behal dalkove trate :-)
Ja se pres den „schovavam“ v praci u pocitace a zena je doma s malou, ale rano a vecer je mala moje. Uplne mi to staci abych vedel jak dostava moje zena pres den do tela. Presto bychom ani jeden nemenili, je to nas spoledny zdroj stesti.

Kdo to nezazije, nepochopi. A proto verim, ze ostatni maji jine plany a neni jim to lito. Lide jsou ruzni, to je prece dobre, ne?

Souhlasím na 100% s tím co píšeš, jenom v mém případě jsem prvního půl roku spával 5 hodin a mám kluka. Jinak všechno sedí :) Kdo nezažil, nepochopí.

Presne tak – ja mam 3 dcery a vobec nelutujem. Je pravda ze si musim v zivote co-to odopriet. Som programator, takze nezarabam prave najmenej a keby som deti nemal, tak by som mal urcite o par levelov vyssiu zivotnu uroven.
Lenze moje baby su uzasne, zivot bez nich si ani neviem predstavit.
Mimochodom, zenil som sa dost mlady, takze ked si moji rovesnici uzivali zivot – cestovali, zabavali sa – ja som doma krmil, prebaloval a uspaval :)
Ked sa obcas obzriem naspat, tak som rad ze som ten cas(„mladosti“) a peniaze, ktore som zarobil neprehyril, ale investoval do deti, byvania a rodinneho zazemia.

Je pravda, ze kto nezazije – nechape…

A vuci komu je presne sobecke nemit dite? Vuci tomu neexistujicimu diteti, nebo vuci komu? Prominte, ale to mi prijde jako nelogicka hloupost.

A neni spise sobecke mit pro svuj vlastni dobry pocit (a uspokojeni materskych pudu) dite, ktere si nemuze vybrat, jestli se chce narodit a jestli vas chce za rodice?

Je to sobecke vuci prubeznemu duchodovemu systemu :)

Mimochodem, co je to za pubertalni reci o vyberu rodicu?

Počkej až ti ten zázrak vykrade byt, někoho zabije, tebe zmlátí a nakonec šoupne do domova důchodců.

Dítě je dar? Tak proč mně stálo tolik peněz?

Ty asi nerada rozdáváš a raději přijímáš. Je Ti líto dávat peníze vlastnímu dítěti?

Prostě nechci mít dítě a tak to je! Nikdo nemá právo se mě vyptávat na všetečné otázky proč a odsuzovat me! Já taky nikoho neodsuzuju a nikomu nediktuju jak má žít svůj život. Já chci být bezdětná a basta. Jsem vdaná, šťastná, pracuju,studuju, cestuju, dítě ke štěstí nepotřebuju. A je to jenom moje rozhodnutí.

Synovec povídal: Kdo nehrál Warcraft, jakoby nežil.
Záleží na hodnotové stupnici. Někdo vidí dary támhle a někdo túhle.