Na preventivní prohlídky k praktikovi bychom se měli objednávat jednou za dva roky. Zahrnují třeba analýzu moči diagnostickým proužkem, kontrolu očkování (zejména tetanu, ale i nepovinných očkování) a další položky.
Co obnáší preventivní prohlídka
„Lékař provádí kompletní klinické vyšetření včetně antropometrických měření – tlak, puls, výška váha, BMI, dále orientační vyšetření zraku, sluchu, klinické vyšetření a onkologickou prevenci – vyšetření prsou, varlat, konečníku, kůže,“ uvádí dlouhý výčet Josef Štolfa, praktický lékař, místopředseda pro vzdělávání ve Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, vedoucí Výukového pracoviště praktického lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a vedoucí katedry všeobecného lékařství IPVZ v Praze.
Kromě toho se řeší anamnéza a dělají se krevní testy. Obě dvě kategorie jsou už trochu specifické u každého z nás. V anamnéze hraje roli i to, co uvedeme sami, nebo zda se spolehneme na otázky lékaře. A základní krevní testy se mohu rozšířit třeba podle našeho konkrétního rizika.
Cholesterol a cukrovka: odhalte potíže včas
Zpět k tomu, co je předem dané a podle lékařů nastavené správně. Třeba vyšetření hladiny krevních tuků (cholesterol a spol.). Podle Iva Procházky, praktického lékaře a člena výboru Sdružení praktických lékařů, jde o významný rizikový faktor kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Jinak řečeno: chodíte-li na prohlídky, můžete včas vědět, že vám hrozí třeba infarkt, a máte čas změnit životní styl a třeba začít včas brát léky.
„Podobné je to s vyšetřením cukru,“ doplňuje Ivo Procházka. „Diabetem trpí téměř deset procent populace a časný záchyt, léčba, ale i stanovení účinných režimových opatření je jedinou cestou, jak minimalizovat následky diabetu na zdraví pacienta a významně tak prodloužit jeho život.“
„Diabetes a kardiovaskulární nemoci se dají včas dobře zachytit a významnému postižení lze nastavenými opatřeními a léčbou zabránit,“ dodává Josef Štolfa. „Zde je třeba brát v potaz společenskou významnost prevence kardiovaskulárních chorob a diabetu, a to především pro prognosticky vyšší kvalitativní standard života pacienta, ale také pro jeho společenské uplatnění. Jak v zaměstnání, tak v rodině.“
Lékař potřebuje dostatek informací
Co si představit pod slovem anamnéza? Především přesně mířené otázky lékaře:
„Ten s pacientem na preventivní prohlídce řeší a zaznamenává jeho ‚historii‘,“ popisuje Ivo Procházka. „Například prodělaná závažná kardiovaskulární, plicní, metabolická, nádorová, degenerativní či infekční onemocnění u pacienta i v jeho rodině. Dále zjišťuje rizikové faktory pro různé choroby.“
Programy prevence v ČR
- V ČR probíhají 3 organizované preventivní programy screeningu vybraných nádorových onemocnění:
- nádorového onemocnění prsu u žen od 45 let (1× za 2 roky),
- děložního hrdla u žen od 15 let (1× za rok),
- tlustého střeva u mužů i žen (1× za rok mezi 50–55 lety, později 1× za 2 roky).
Lékaře také zajímá, jak moc pijete alkohol, jestli kouříte, jaký je váš jídelníček, jakou máte profesi a jaká z ní mohou pro vaše zdraví plynout rizika (jako například u práce na směny, která dle odborníků škodí zdraví).
„Na některá onemocnění se lékař ptá jmenovitě, což stanovuje i vyhláška,“ doplňuje Josef Štolfa. „Například na nádorová onemocnění, vyskytující se v rodině. Na základě takto získané informace lékař zváží míru pacientova rizika a spektrum provedených vyšetření může rozšířit.“ A právě v onom sousloví „zvážit míru rizika“ se skrývá jistá ošemetnost.
Vy a lékař. Ve vzájemném vztahu
„Žádný závazný právní předpis lékaři již neukládá přesnou strukturu a termíny vyšetření,“ říká Josef Štolfa. „Zde se lékař může opřít například o Doporučené postupy vydávané odbornou lékařskou společností. Ty však slouží jako vodítko a v České republice nejsou právně závazné.“ Co z toho vyplývá pro nás pacienty? Že bychom měli všechny zásadní věci ohledně zdravotního stavu svého i nejbližší rodiny lékaři hlásit – a to při nejbližší možné příležitosti, nečekat na preventivní prohlídku. Nečekat, že se lékař zeptá na vše.
„V případě četnějšího výskytu určitých nádorových onemocnění je na místě provést preventivní vyšetření, nejen laboratorní, ale i zobrazovací a podobně. Automaticky bych na nic nespoléhal a vždy raději závažné skutečnosti z osobní či rodinné anamnézy s lékařem konzultoval,“ radí Ivo Procházka.
Galerie: Rakovinu prsu mají často ženy, které o někoho pečovaly, říká primářka
Váš lékař by o vás zkrátka měl vědět co nejvíce – a propojit si „mapu pacienta“, aby jeho znalost vaší osoby byla komplexní. „Kromě anamnestických dat hraje roli fyzický i mentální stav pacienta, jeho pracovní zátěž, rodinná situace nebo sociální status. Na základě těchto informací stanoví konkrétní vyšetřovací plán, a to například rozšířením předepsaných vyšetření v rámci preventivních prohlídek, doplněním o testy, které jsou podle jeho názoru potřebné,“ dodává Josef Štolfa.
Nastavení prohlídek je v pořádku. Účast pacientů ne
Oba lékaři se shodují na tom, že současné nastavení preventivních prohlídek obsahuje vše, co je potřebné, a rozšiřovat nepotřebuje. Za úvahu pro ty pečlivější pacienty, kteří své zdraví preventivně řeší, stojí absolvování kvalitních komplexních preventivních programů, které poskytují vybraná zařízení, v Jihomoravském kraji například Masarykův onkologický ústav Brno.
Máte zájem o nadstandard?
- Podle platné legislativy vycházející z Ústavy ČR si pacient na žádná vyšetření nesmí připlácet.
- Jde zejména o vyšetření, která jsou jmenována ve vyhlášce, nebo o vyšetření, která jsou indikována na základě pacientovy odebrané anamnézy nebo na základě jeho aktuálního zdravotního stavu.
- Pacient může požádat lékaře o provedení některých testů, které nejsou součástí preventivních prohlídek nebo nejsou indikovány na základě anamnézy či pacientova aktuálního stavu.
- V takovém případě lékař ve zdravotnické dokumentaci uvede důvod, proč dle jeho názoru není ten který test odůvodněný k provedení za úhradu zdravotní pojišťovnou, poté může odeslat pacienta do odběrové laboratoře se žádankou o provedení těchto testů s poznámkou, že pacient si tato vyšetření hradí sám.
„Co je ale nedostatečné, je účast pacientů na preventivních vyšetřeních,“ zdůrazňuje závěrem Ivo Procházka. „Nízká účast v preventivních onkologických programech se významně nezvýšila ani po individuálním upozornění pacientů dopisem ze strany jejich zdravotní pojišťovny. Mnohem důležitější než rozšiřovat náplň preventivních programů je v současné době klást důraz na aktivní provádění preventivních prohlídek v zákonem stanoveném rozsahu a lhůtách. A osobně bych rozhodně nezavrhoval i nějaká ‚represivní‘ opatření u pacientů, kteří preventivní vyšetření ignorují, stejně tak, pokud se preventivně nechovají,“ doplňuje lékař.
Odborná spolupráce:
MUDr. Ivo Procházka
Praktický lékař (Jedovnice) a člen výboru Sdružení praktických lékařů.
MUDr. Josef Štolfa
Praktický lékař (Praha), místopředseda pro vzdělávání ve Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, vedoucí Výukového pracoviště praktického lékařství na 2. LF UK, vedoucí katedry všeobecného lékařství IPVZ v Praze.
ČLÁNKY DO MAILU