Teprve až když jej ztratíme, tak si uvědomíme, jak významný je. Mluvím o jednom z pěti smyslů, o čichu. Nejenže nám zpříjemňuje život, protože bez něj si nevychutnáme jídlo, jelikož vztah chuti a čichu je velmi úzký, velkou roli sehrává i v ochraně našeho života.
Co se dozvíte v článku
Je to právě čich, který nás upozorní na nebezpečné látky, například když poblíž hoří nebo někde uniká plyn. Po čichu také poznáme, zda není potravina, kterou si nakládáme na talíř, zkažená. O tom, že mléko, které jsme vypili k snídani, již nebylo úplně čerstvé, bychom se sice dozvěděli i bez čichu, ale až se zpožděním, a ne úplně příjemnou cestou.
Čich jako podmínka pro zaměstnání
Některé profese jsou na čichu vyloženě závislé. Například kuchaři, degustátoři nebo třeba chemici v laboratořích a mykologové, kteří si potřebují k houbě pořádně přičichnout při jejím určování.
O důležitosti čichu se v posledním roce a půl přesvědčilo mnoho pacientů s covidem-19. Právě toto infekční onemocnění postihuje mimo jiné i buňky nosní sliznice a často vede ke ztrátě čichu, což je také i jedním z hlavních a někdy i prvních symptomů onemocnění.
Pacienti tak vyprávějí příběhy, kdy si uvědomili, že jsou možná nakažení covidem, třeba při pití kávy. Náhle přestala vonět. Nebo na rodinných oslavách přestali cítit pronikavou vůni pečeně či grilovaného masa.
Čich se vrátí, někdy ale pomalu
„Téměř deset procent pacientů s covidem-19 má podobnou zkušenost, kdy byla ztráta čichu prvním symptomem infekce. Nos není ucpaný, člověk nepociťuje ani jiné typické příznaky nachlazení a ztráta čichu na něj zaútočí jako z čistého nebe,“ uvedl na tiskové konferenci Thomas Hummel, vedoucí interdisciplinárního centra pro čich a chuť na klinice a poliklinice ORL ve Fakultní nemocnici Drážďany.
Ztrátou čichu je celkově postiženo přibližně 50 až 60 procent všech pacientů s koronou. „Uklidňující je, že 80 až 95 procent z nich cítí jako dříve již po několika týdnech nebo dvou měsících,“ dodal Thomas Hummel. U ostatních pacientů může podle něj trvat čichové selhání několik měsíců nebo dokonce let. Pouze v minoritních případech se čich již nezregeneruje.
Voňavé fixy jako diagnostická pomůcka
Potíže nastávají také v každodenním životě. Rodiče malých dětí poznají až se zpožděním, že je nutné vyměnit potomkovi plenku. Lidé, kteří o sebe běžně dbají, necítí sami sebe, takže jim nedojde, že něco není úplně v pořádku a třeba by měli znovu použít antiperspirant. Nebo naopak cítí jinak. Něco, nebo dokonce někdo, kdo jim dřív příjemně voněl, nyní zapáchá, což se podepisuje na jejich společenském chování.
Jak z toho ven? Pokud postižení dlouhodobou ztrátou čichu nechtějí pouze čekat se založenýma rukama, měli by nejprve podstoupit základní vyšetření u specialisty ORL.
V České republice se používá test speciálně parfémovaných fixů. Pacient k nim postupně čichá a snaží se popsat vůni, kterou cítí. Později musí u každé barvy vybrat jednu ze čtyř možností. Voní daný fix spíš po jablku, nebo po kiwi? Parfémované fixy nejsou žádnou covidovou novinkou, používají se v ordinacích už minimálně deset let.
Pročichejte se k čichu
Stejně tak jako po sundání sádry je nutné ochablé svaly co nejdříve opět pozvolna posilovat, podobné je to i s čichem. Pacient by jej měl dvakrát denně trénovat, tedy ráno a večer, vždy alespoň pět minut.
Potřebuje k tomu například čtyři různé éterické oleje: s květinovou, ovocnou, bylinnou nebo kořeněnou a pryskyřičnou vůní. Při každém vdechnutí se pachové vjemy dostávají do zlenivělého čichového pole, které tím aktivujeme.
„Trénink je doporučeno dělat dlouhodobě (alespoň dvaatřicet týdnů) a koncentrace látek má být vysoká. Případně lze látky po dvanácti týdnech změnit. Čichový trénink se jednoznačně ukazuje jako úspěšný v léčbě poruch čichu,“ uvádí Česká společnost otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku.
Kortikoidy, vitaminy a minerály
Rehabilitace čichu není jedinou možností, jak pacientům pomoci, a v některých případech je také možná léčba kortikosteroidy. Doporučuje se však až s odstupem času, minimálně čtyři týdny po vyléčení infekce. Lékař také musí pečlivě zvážit rizika pro pacienta, a především přihlédnout k tomu, zda není léčen na cukrovku nebo žaludeční vředy.
Dále se jako úspěšná ukazuje biologická léčba a zkoumá se příznivý vliv některých vitaminů, lipoové kyseliny a zinku.
Z režimových opatření se jednoznačně doporučuje přestat kouřit.
ČLÁNKY DO MAILU