Je to sice obehraná písnička, ale pořád to funguje. „Rýmička“ mužů je mezi ženami prostě evergreen, který se neomrzí. Částečně si za to ovšem někteří muži skutečně mohou sami. Na druhou stranu, ani rýma nemusí být banální soupeř a pokud se podcení, je zle. Zánět dutin už mnoho zábavy nepřinese.
Galerie: Lidové recepty proti nachlazení a chřipce z celého světa
Klasická rýma je jev, který k životu prostě zcela běžně patří, párkrát se jí nevyhne snad nikdo. Na hospitalizaci v posteli to většinou opravdu není, ale i taková rýma může skončit velkou nepříjemností. Třeba až punkcí dutin a klidně i celoživotním trápením. V určité fázi už prostě rýmu musíme brát vážně.
„První příznak je nenápadný. Typický průběh zánětu vedlejších dutin dýchacích je dvoufázové onemocnění. Takže odezní prvotní obtíže a pak se po týdnu až dvou nemoc vrátí. Takže si řeknete, už zase rýma. Ale mávnout rukou už by se nad tím nemělo,“ říká praktický lékař Josef Volný z polikliniky Medicon Zelený pruh.
Není rýma jako rýma
Opakovaný problém začíná prakticky stejně. Začne takzvaně téct z nosu a člověk mluví „jako z hrnce“. Jenže úplně stejné to není. Typická vodnatá rýma ve druhé fázi přejde v hlenovitou až hnisavou. A jakmile se přidají bolesti hlavy, které se výrazně prohloubí při pohybu hlavou, zejména v předklonu, je čas vyhledat odbornou pomoc.
Zvýšená únava, bolesti v krku a také zvýšená teplota vám už jen dodají poslední argumenty k návštěvě lékaře. I když odborná pomoc může být v lepším případě jen dobrou radou na domácí léčbu. „Klíčem k léčbě je uvolnění hlenu, protože jde v podstatě o selhání normálního transportu hlenu a snížení ventilace dutin. Dobře pomáhají inhalace třeba solného roztoku, roztoku s Vincentkou, lipový čaj a podobně,“ vypočítává lékař.
Viry + bakterie = antibiotika
Výše popsaná léčba ovšem funguje pouze v případě, že máte tak trochu štěstí a nemoc zachytíte stále ještě v přijatelné fázi. Oslabené sliznice prvotní rýmou virového původu ovšem poměrně často a úspěšně napadnou ještě bakterie. Inhalace Vincentkou jsou už pak více méně pouze podpůrnou léčbou.
„Podpůrná léčba pak hlavně zmírňuje příznaky nemoci. Tedy pocit ucpaného nosu, uklidnění zduřelých nebo překrvených sliznic. Cíl léčby v takové fázi je jednoduchý. Zabránit celkovému ucpání dutin,“ vysvětluje MUDr. Volný.
Nastoupit tak musejí antibiotika, což se možná zdá na rýmu těžký kalibr, ale jde už docela o něco jiného. Navíc v dnešní době nadužívání antibiotik a jejich slábnoucích účinků už nelze plně zaručit, že antibiotika původní „rýmičku“ skutečně zvládnou.
U konce s dechem? Nastupuje punkce
Celkové ucpání dutin znamená vyhranou bitvu pro viry a bakterie. A musí přijít „hrubá síla“. To slovo nikdo neslyší rád. Punkce.
„Pokud se léčba zanedbá, podcení nebo z nějakého jiného důvodu není úspěšná, pak skutečně dochází i k ucpání dutin a je nutná punkce. Zákrok asi nepatří mezi nejpříjemnější zážitky, na které by člověk stál frontu, ale na druhé straně kolem něj panuje mnoho zbytečných mýtů. Dobře provedená punkce není nijak zásadně bolestivá. Samozřejmě je nejlépe, když se do takové fáze onemocnění nedostanete,“ konstatuje lékař.
Kapky mohou dát „pořádné kapky“
Lékaři také výrazně doporučují obezřetný přístup k nejrůznějším kapkám do nosu. Právě jejich nadužívání v první fázi rýmy může pozdějším potížím trochu paradoxně otevřít dveře. Kapky sice přinášejí okamžitou úlevu, ale při dlouhodobějším a častém užívání mohou sliznici oslabit a způsobit její zduření. Jinými slovy ji daleko „lépe“ připravit na případný bakteriální útok. Kapky na bázi takzvaných sympatomimetik mohou navíc způsobit závislost na této účinné látce, které se člověk zbavuje velmi obtížně. Kapky přitom neléčí, pouze zmírňují obtíže.
„Co se dá bez obav ke standardní léčbě doporučit, je hlavně klid na lůžku. U bakteriálního zánětu je k jeho potlačení většinou potřeba užívat antibiotika. S kapkami lépe opatrně,“ dodává praktický lékař.
Nedoléčený zánět dutin přitom může člověka pronásledovat relativně dlouho. Klidně i několik let, kdy se pravidelně „vrací“ s nástupem sychravého počasí. Rozhodně se tedy podcenění obligátní „rýmičky“ nemusí vůbec vyplatit.
Odborná spolupráce:
MUDr. Josef Volný, CSc.
praktický lékař
Poliklinika Medicon Zelený pruh
ČLÁNKY DO MAILU