Klinika gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN disponuje na míru vyrobeným resuscitačním lůžkem vybaveným pokročilou monitorovací technikou a videokamerou jako jediná v České republice. Zdejší neonatologové s ním pracují od března a zatím ho využili zhruba desetkrát.
Jednou z maminek, jejíž miminko lékaři stabilizovali ještě před přestřižením pupeční šňůry, byla paní Lucie. Její syn Vašík se narodil nečekaně už ve 23. týdnu těhotenství.
„Držela jsem ho za nožičku“
„Nečekala jsem, že ho vůbec uvidím. Nevěděli jsme, co se bude dít, jestli vůbec přežije, takže jsem byla ráda, že jsem u toho byla. Paní doktorka mě pobízela, abych ho držela za nožičku, zatímco ho zajišťovali,“ popsala pro Vitalii.cz Lucie.
Dnes už Vašík váží tři kila a nikdo by neřekl, co má za sebou. A možná se mu tak daří právě i díky novému lůžku. Před jeho zavedením do praxe totiž neonatologové ihned po porodu miminko převáželi „do ústraní“ JIP, kde ho stabilizovali a zajišťovali vše potřebné. Jenže pro takto malé děťátko je každý pohyb zatěžující a stresující a má vliv na jeho životní funkce. Nové resuscitační lůžko přiváží JIP vlastně přímo k rodičce. A díky tomu, že zdravotníci mohou úkony provádět ještě před dotepáním pupečníku, jsou prognózy nedonošeňátka lepší.
Lůžko přímo nad břichem matky
„S resuscitačním lůžkem je možné přijet až k lůžku budoucí maminky a lze ho polohovat těsně nad její břicho. Po porodu, nebo vyjmutí z dělohy, je miminko uloženo na plošinku lůžka s vyhřátou podložkou a my můžeme okamžitě zahájit stabilizaci a případnou resuscitaci dítěte ještě před přerušením pupečníku. Při vaginálním porodu probíhá stabilizace miminka doslova před očima matky, která s ním může být v kontaktu a dotýkat se jej,“ popisuje Tereza Lamberská, lékařka neonatologické jednotky intenzivní péče Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie.
Samotnou resuscitaci usnadňuje nový laryngoskop s kamerou. Zlepšuje techniku intubace, zvyšuje její úspěšnost na první pokus a minimalizuje poranění ústní dutiny, krku a dýchacích cest. Intubace patří mezi nejčastější invazivní výkony v péči o nezralá nebo nemocná miminka. Umožňuje okamžitou resuscitaci dechu nedýchajících novorozenců, jejich připojení k umělé plicní ventilaci. Usnadňuje také aplikaci některých léků. Důležitá je rychlost a šetrnost provedení intubace v náročné stresující situaci.
Pozitivní vliv na dítě i matku
Zajištění kontaktu s miminkem během porodu není pro ženy předčasně narozených dětí obvyklé. Předčasný porod přichází náhle i u žen s dosud normálně probíhajícím těhotenstvím a nastávající matky na něj nebývají vůbec připravené. Dítě vyžadující okamžitou pomoc zdravotníků je často ihned po porodu odneseno z dohledu matky a ta se s ním setká až za několik hodin, nebo dokonce i dní, pokud musí být sama pod dohledem lékařů.
„Nová metoda umožňuje prodloužit kontakt s miminkem bezprostředně po porodu a má pozitivní efekt na psychiku matky. Fyzický kontakt v prvních minutách života a přímá účast na poporodní stabilizaci vlastního dítěte je pro matku předčasně narozeného dítěte unikátní zkušeností,“ doplnila Tereza Lamberská.
Úplně nový způsob práce
„Metoda boří náš dřívější způsob práce. Dřív jsme si vzali miminko a vlastně někde skrytí, v ústraní, jsme se mu věnovali. Pryč od porodníků, pryč od rodičů v našem úzkém kolektivu neonatologů a neonatologických sester. A najednou se to přeneslo k té mamince. Pro nás je to jiné, jsou to vypjaté situace,“ popsala doktorka.
Stěžejní je také možnost „práce“ na miminku ještě před přestřižením pupeční šňůry. O významu dotepání pupečníku se totiž mluví už dlouho. „Je to důležité u donošených dětí, ale u nedonošených je ještě daleko důležitější. Zlepšuje adaptaci, snižuje riziko úmrtí, riziko vážných komplikací… Navíc propojí matku a dítě bezprostředně po porodu. Ale nejde to udělat, aniž bychom dítě nezačali okamžitě stabilizovat. Nemůžeme nechat půlkilové dítě na pupečníku a čekat několik minut, až dotepe. Dítě už v tu chvíli potřebuje pomoc s dýcháním atd. My jsme to spojili dohromady,“ vysvětlila neonatoložka.
A jak reagují maminky, které musí přivést na svět své dítě tak brzy? „Maminky to chtějí vidět, jsou rády, že to vidí. Když rodíte v polovině těhotenství, nevíte, jestli to dítě přežije, nevíte, co bude… Takže jsou rády, že můžou aspoň několik minut dítě vidět, vidí jeho reakce, mohou si na něj sáhnout. Vidí, že žije… Tento první kontakt by měl alespoň částečně nahradit bonding,“ popsala Lamberská.
Pomáhá i pojízdný inkubátor
Po zajištění miminka neonatologové miminku přestřihnou pupeční šňůru, a to nejpozději v 8. minutě života, většinou v 5., 6., nebo 7. minutě, vloží ho do inkubátoru, kde už jsou nastavené všechny přístroje a monitory tak, jak je dítě potřebuje, a převezou ho na oddělení. V tomto inkubátoru už pak také miminko zůstane, takže odpadá další manipulace, která by ho rušila.
Tým nacvičoval práci přes rok
Přístroj, který mají nyní zdravotníci u Apolináře k dispozici, je v Česku jediný a unikátní, ve světě ale jsou pracoviště, kde už tuto metodu provádějí několik let. „Metodu jsme měli v hledáčku 5 až 7 let, poslední tři roky bylo lůžko ve výrobě a ladili jsme ho,“ dodala doktorka Lamberská.
Dlouho se také celý tým věnoval nácviku práce s lůžkem. „Rok jsme trénovali simulacemi. Vždy jsme měli tým složený ze dvou lékařů, dvou sestřiček a porodní asistentky a zkoušeli jsme to s modelem a figurantkou maminkou. Nacvičovali jsme i všechny krizové situace, pokud by se dítěti nedařilo, co budeme dělat, jak to budeme řešit, kdy přerušit pupečník… A tímto nácvikem prošel celý tým několikrát,“ uvedla pro Vitalii Lamberská s tím, že vzniklo také instruktážní video simulující předčasný porod a zobrazující krok po kroku jednotlivé fáze celého procesu.
„Do natáčení se zapojilo přes 10 zdravotníků, což odráží skutečný počet odborníků, kteří obvykle o předčasně narozené miminko během takového porodu pečují,“ uzavřela.
Líbí se vám, když nekomplikovaný porod vedou jen porodní asistentky?
I když porodnost v ČR klesá, procento nezralých dětí zůstává stejné. „Každý rok pečujeme o dvě až tři desítky dětí narozených v tomto období (tzv. šedá zóna nezralosti, tj. mezi 22.–24. týdnem těhotenství). Procento přežití v posledních letech stouplo na cca 85 procent i u nejnižších týdnů těhotenství. Vysoce specializovaná péče řetězí nejnovějších poznatky, které jsou zaváděny do klinické praxe. Jedním z nich je i metoda poporodní stabilizace na pupečníku extrémně nezralých novorozenců. Tento postup respektuje fyziologicky přítomné a postnatálně plně vyjádřené fetální reflexy, které mohou u extrémně nezralých novorozenců komplikovat adaptaci na mimoděložní život,“ vysvětlil profesor Richard Plavka, primář neonatologické části Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN.
Lůžko, transportní modul Giraffe Shuttle zajišťující převoz ze sálu na JIRP a videolaryngoskop usnadňující úspěšnost intubace získala porodnice díky daru od spolku Aponedo.
Kolik nedonošených dětí se rodí?
Podle gestačního stáří (neboli délky těhotenství) dělíme nezralé novorozence na několik kategorií. Nejpočetnější je skupina lehce nezralých novorozenců (narození ve 34.–36. týdnu těhotenství), ročně se jich v ČR narodí přibližně 6000. Středně nezralých novorozenců (narozených ve 32.–33. týdnu těhotenství) se ročně narodí přibližně 1100. Těžce nezralých novorozenců (narozených ve 28.–31. týdnu těhotenství) se ročně narodí cca 850 a nejméně je extrémně nezralých novorozenců (narozených před 28. týdnem těhotenství), těch se v České republice narodí zhruba 400 za rok.
ČLÁNKY DO MAILU