Na mírný nedostatek draslíku v těle upozorní křeče a slabost. Respirační selhání obvykle nehrozí

Draslík představuje jeden z nejdůležitějších minerálů v živých organismech. Jeho hlavním úkolem je udržování stálosti vnitřního prostředí (homeostáza). Spolu se sodíkem ovlivňuje množství vody, které se zrovna nachází v buňkách, krvi a mezibuněčných prostorách.

Kationty draslíku nesou kladný náboj, jsou tudíž schopny řídit přenos nervových vzruchů mezi buňkami. Tyto impulsy ovlivňují svalové kontrakce, srdeční činnost, reflexy a další důležité funkce lidského těla. Pokud je draslíku v těle málo, dostavují se potíže se srdečním rytmem, vysoký krevní tlak a další zdravotní problémy. Nízký draslík v krvi by proto neměl být bagatelizován.

Největší množství draselných iontů se nachází uvnitř buněk (až 98 %). V krvi je ho tedy velice málo, u dospělých přibližně 3,8–5,4 mmol/l. Pokud je naměřeno v krevním séru menší množství draslíku, hovoříme o tzv. hypokalémii. Hodnoty draslíku v těle jsou regulovány pomocí ledvin. Pokud ledviny nefungují správně, může docházet k nadměrným ztrátám tohoto minerálu. Časté jsou také ztráty prostřednictvím trávicího traktu, k čemuž může docházet při extrémních průjmech a častém zvracení. [1, 2, 3, 4, 5]

Hodnoty draslíku v krvi

Množství draslíku v krvi se měří z krevního séra v biochemických laboratořích. Sérum je tekutá složka krve, která neobsahuje krevní buňky a krevní destičky. Je důležité vyšetřovat výhradně sérum bez příměsi červených krvinek, protože by mohlo dojít ke zkreslení výsledků.

• Málo draslíku v krvi: jde o hypokalémii, která nastává, pokud množství draslíku v krvi klesne pod 3,8 mmol/l. Extrémně nízké hodnoty pod 2 mmol/l jsou život ohrožující.
• Fyziologická hladina draslíku v krvi: za optimální množství draslíku v krvi jsou považovány hodnoty v rozmezí 3,8–5,4 mmol/l. Jde o orientační hodnoty, napříč jednotlivými laboratořemi se mohou mírně lišit.
• Zvýšený draslík v krvi: o hyperkalémii hovoříme v případě, že hladina draslíku stoupne nad 5,4 mmol/l. Podobně jako patologicky nízké hodnoty je i příliš vysoký draslík velice nebezpečný, může skončit zástavou srdce. [6, 7, 8]

Přečtěte si také:

Nesmysl, varují odborníci před názorem, že člověku stačí pít denně jen litr vody

Co způsobuje nedostatek draslíku?

Nízké množství draslíku v těle může způsobit celá řada faktorů. S tímto problémem se setkávají třeba pacienti užívající diuretika, osoby trpící poruchami ledvin a trávicího ústrojí a chroničtí dietáři, kteří drží drastické a jednostranně zaměřené diety.

• Užívání diuretik: diuretika jsou léky podporující tvorbu moči. Tyto léky se využívají třeba při léčbě vysokého krevního tlaku a srdečního selhání. Vedlejším účinkem mohou být nadměrné ztráty draslíku, který je vyloučen močí.
• Užívání některých antibiotik a jiných léků: nadměrné vylučování draslíku do moči mohou podporovat i jiné léky, konkrétně některá antibiotika, léky proti rakovině, některá antipsychotika a antagonisté aldosteronu.
• Zvracení a průjmy: časté a chronické průjmy spojené se zvracením způsobují velké ztráty tekutin a důležitých minerálů, mezi nimi i draslíku. Velice nebezpečné je nadměrné užívání laxativ, čehož se dopouští pacienti trpící poruchami příjmu potravy, jako jsou mentální anorexie a bulimie.
• Dieta s nízkým obsahem draslíku: draslík je hojně obsažen v sezónním ovoci a zelenině. Ještě lepším zdrojem jsou sušené plody, konkrétně meruňky. Dále ho najdete v banánech, pšeničných otrubách, kvalitním masu, rajčatech nebo bramborách. Proto se může hypokalémie objevit u osob, které drží přísné diety a jejich jídelníček není dostatečně pestrý. Nedostatek draslíku a hořčíku jde v tomto případě často v ruku v ruce.
• Hormonální poruchy: k nadměrnému vylučování draslíku ledvinami může docházet i z hormonálních příčin. Typickým příkladem je hyperaldosteronismus.
• Choroby ledvin: závažná onemocnění ledvin, jako jsou například Gitelmanův syndrom, Bartterův syndrom a renální tubulární acidóza, se vyznačují velkými ztrátami minerálů prostřednictvím moči.
• Další příčiny: sem řadíme třeba nadměrné pocení, alkoholismus, otravu baryem nebo celiakii.

Na vyšší potřebu draslíku by si měly dát pozor také nastávající maminky a ženy, které kojí. Ženský organismus potřebuje v tomto období zvýšit příjem draslíku, jinak ho bude mít málo. Důležité je navýšit příjem draslíku i v případě, že se intenzivně věnujete sportu a hodně se potíte. Pocením ztrácíte nejen tekutiny, ale i cenné minerály včetně draslíku. [9, 10, 11, 12]

Jaké má nedostatek draslíku projevy?

Nízká hladina draslíku v krvi ovlivňuje organismus nejrůznějšími způsoby. Podle toho se liší četnost a závažnost jednotlivých klinických příznaků. Nejčastěji si pacienti stěžují na:

• bolesti hlavy,
• ospalost,
• celková slabost,
• svalové křeče,
• brnění a necitlivost končetin,
• nepravidelný srdeční rytmus,
• bušení srdce,
• problémy s trávením a zácpa,
• vysoký krevní tlak.

Výše uvedené příznaky jsou ale nespecifické a snadno mohou být zaměněny s projevy jiných onemocnění. Pro určení správné diagnózy je tudíž klíčové včasné laboratorní vyšetření, které prokáže skutečnou hodnotu draslíku v organismu.

U skutečně závažných případů hypokalémie může nastat respirační selhání. Akutnímu respiračnímu selhání předchází slabost dýchacího svalstva a bránice, která je nesmírně důležitá pro dýchání. U pacientů lze v tomto stavu pozorovat dušnost, tachykardii a neklid. Jedná se o velice nebezpečný stav, který je nutné okamžitě řešit, aby nedošlo k trvalému poškození plic či zástavě dechu v důsledku brániční paralýzy.

Kvíz: Otestujte se: Co víte o zdravém jídle?

Otestujte se: Co víte o zdravém jídle?

Spustit kvíz

Dlouhodobý nedostatek draslíku přispívá k rozvoji osteoporózy. Dostatečný příjem draslíku se totiž stará o to, aby měla kostní tkáň optimální hustotu. Tento faktor je prakticky tím nejdůležitějším v prevenci osteoporózy, pro kterou je typické „řídnutí kostí“. Chronická hypokalémie vede také k poškození ledvin a vzniku nejrůznějších kardiovaskulárních problémů. [13, 14, 15, 16]

Nedostatek draslíku a cukrovka

Hladina draslíku v těle úzce souvisí s krevním cukrem. Pozor by si měli dát zejména ti pacienti, u kterých se objevila cukrovka 2. typu. Pokud je v těle chronický nedostatek draslíku, začne se glukóza přeměňovat na tuk. Cukr tudíž nemůže být skladován ve formě zásobního glykogenu tam, kde by se měl správně nacházet (ve svalech a játrech). Potřeba příjmu cukru pak neustále stoupá, ačkoliv je hlavním problémem nedostatek draslíku. [17, 18]