Třetina lidí spí o dvě hodiny méně, než je zdravé. Koledují si o infarkt, obezitu i deprese

Naše společnost se stává čtyřiadvacetihodinovou. Zvláště v mladé generaci se rozvinul kult aktivnosti. Mladší lidé se předhánějí v tom, kdo toho co nejvíc stihne, konstatuje profesor Karel Šonka, vedoucí lékař Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění VFN a 1. LF UK.

Jenže to jde proti skutečným potřebám lidského organismu a naší potřebě spánku, kterou nelze ničím ošálit. Optimálně bychom měli spát v noci, a to sedm až devět hodin, seniorům a starším dospělým stačí sedm až osm hodin denně. Realita? Zkracování spánku. Již podle americké studie prováděné mezi lety 1985 a 2012 došlo k významnému vzestupu počtu jedinců, kteří spí méně než 6 hodin (až 29 procent). Podle Českého statistického úřadu 29 procent zaměstnanců v České republice, tedy 1,2 milionu osob, pracuje ve směnném režimu. Tito lidé mají narušený spánkový cyklus, vyčíslila lékařka Simona Dostálová z Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění VFN a 1. LF UK.

Jak nedostatek spánku a jeho snížená kvalita poškozuje naše zdraví? Mezi hlavní důsledky patří kardiovaskulární onemocnění (vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda), metabolická onemocnění (obezita, cukrovka, metabolický syndrom), duševní nemoci, zejména deprese, oslabení imunity, snížená výkonnost a s tím související kognitivní deficit, poruchy pozornosti a větší nehodovost.

Během spánku se střídají různá stadia. Každá spánková fáze – lehký NREM spánek, hluboký NREM spánek a REM spánek – má v různou noční dobu různě prospěšné účinky na mozek. Z literatury i výzkumu vyplývá, že bezprostředně pro mozek je důležitý nejhlubší non-REM spánek, to jsou asi dvě hodiny, a asi hodina REM spánku, vysvětluje profesor Šonka. 

Na kvalitu a kvantitu spánku působí mnoho faktorů, roli hraje jak zdravotní stav každého jedince, tak civilizační vlivy, jako je hluk, osvit, studijní a pracovní nároky. Velkou roli mají i stres, úzkost a celkový životní styl, jako je množství pohybu, používání elektronických přístrojů, aktivity na úkor spánku, užívání alkoholu, kofeinu a nikotinu,“ upřesňuje lékařka Dostálová. 

Přečtěte si také:

Ženy spí jinak než muži. Jejich spánek je křehčí, říká neuroložka

O víkendu to nedospíte

Mnoho lidí rovněž spí nepravidelně, jeden den pět hodin, další osm, usínají a budí se v různou dobou. Ani to podle lékařky Simony Dostálové není dobré, ideální je spát každý den stejně dlouho. Včetně toho, že budete usínat a budit se každý den ve stejnou dobu, bez ohledu na to, zda je všední den, nebo víkend. Pokud člověk během týdne spí málo, během víkendu to nedospí, zdravotní rizika spojená s nedostatkem spánku se tím nezmenší, upozorňuje lékařka. 

Bdění a spánek jsou dva základní fyziologické stavy a jejich řízení zajišťuje mozek, proto se poruchami spánku do velké míry zabývá obor neurologie. Lékaři a vědci přitom přicházejí na další dříve neznámé souvislosti. Některé neurologické nemoci mají dříve opomíjené projevy v době spánku, mění denní bdělost a případně jejich léčba má také vliv na spánek a bdění. Už nějaký čas jsou třeba známé souvislosti spánku a jeho abnormit s bolestmi hlavy a s epileptickými záchvaty, zmiňuje Karel Šonka. 

Za nejnovější přelomový objev je považována nemoc s popisným názvem porucha chování v REM spánku. Jde o spánkové onemocnění charakterizované abnormálními pohyby během REM fáze spánku, které odpovídají obsahu právě prožívaného snu. Taková pohybová aktivita může mít podobu mluvení nebo křiku, ale může mít i ráznější podobu, kdy spící člověk kope či boxuje nebo vykonává jiné výrazné pohyby. Proto pak může dojít k poranění samotného nemocného a nevědomě i jeho partnerky či partnera, objasňuje problematiku takzvaného „akčního snění“ lékař Jiří Nepožitek, spánkový specialista z VFN. 

Přečtěte si také:

Bolest hlavy může být projevem vysokého tlaku. Jaké jsou další příznaky?

U zdravých lidí bez této poruchy určité oblasti mozku blokují uskutečnění jakéhokoliv pohybu vycházejícího ze snu. Pokud jsou ale tyto oblasti mozku poškozené nebo oslabené, část svého snového chování může člověk provést, což je nenormální a často nebezpečné. 

Pacientům s poruchou chování v REM spánku se doporučuje odstranit nebezpečné předměty z okolí postele, odstavit postel od zdi či nábytek od postele, vyložit zdi, případně i zem matracemi a polštáři, oddělit si lože s partnerkou/partnerem. Výskyt těchto poruch v obecné populaci nad 50 let se odhaduje na 0,5–1,25 procenta a v populaci ve vyšším věku je ještě vyšší.

Předzvěst Parkinsonovy nemoci 

Relativně nedávno bylo zjištěno, že nemocní, u kterých se porucha chování v REM spánku projeví ve vyšším věku, mají zvýšené riziko budoucího rozvoje některého neurodegenerativního onemocnění, z nichž nejčastější je Parkinsonova nemoc, přibližuje nová zjištění lékař Nepožitek. Dříve či později budou nejspíše k dispozici léky, které patologický proces v mozku zastaví dříve, než začne mít člověk příznaky Parkinsonovy nemoci. 

Mimochodem, pokud se abnormální pohyby během spánku nebo usínání vyskytují již v mladším nebo dětském věku, riziko vzniku Parkinsonovy nemoci není zvýšené, i když anamnéza, kterou pacienti udávají, je podobná. Diagnózu je nutné spolehlivě prokázat až polysomnografickým vyšetřením ve spánkové laboratoři.

Kromě Parkinsonovy nemoci se u pacientů s poruchou chování REM spánku může rozvinout i multisystémová atrofie či nemoc s Lewyho tělísky. Tento poznatek má velký medicínský význam, protože tato spánková porucha může předpovědět rozvoj neurodegenerativní nemoci v době, kdy pacient ještě nemá rozvinuté její příznaky. 

Půlka dětí spí jen šest hodin

Zkracování doby spánku se stává významným problémem i v dětské populaci. Různé poruchy spánku se vyskytují u dvaceti až třicet procent dětí. Ačkoliv je v tomto životním období potřeba spánku 8 až 10 hodin, řada studií ukazuje, že nejméně polovina této populace spí mnohem méně, často jen šest hodin. Výrazným problémem se stává zkracování doby spánku, zejména v populaci starších školních dětí a dospívajících, popsala lékařka Iva Příhodová, vedoucí lékařka z Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění VFN a 1. LF UK. 

Na této „spánkové krizi“ se podle ní podílí řada faktorů – posun vylučování spánkového hormonu melatoninu v pubertě, školní povinnosti, sociální aktivity, masivní používání elektronických přístrojů i uvolnění spánkového režimu ze strany rodičů. S nedostatkem spánku narůstá u dětí výskyt obezity, metabolických a kardiovaskulárních onemocnění podobně jako u dospělých.

Chronická spánková deprivace způsobuje zhoršený intelektový výkon a školní výsledky, zpomaluje reakce a rozhodování, narušuje soustředění. Zkrácená doba spánku je spojena s vyšším výskytem sebevražedných myšlenek a pokusů a s rizikem rozvoje deprese a úzkostné poruchy, varuje přitom docentka Příhodová. 

U školních děti, které méně spí, jsou častější agresivní projevy, užívání drog a antisociální chování. Stanovení a dodržování správného spánkového režimu s přiměřenou dobou spánku může výrazně zlepšit kvalitu života, psychické a fyzické zdraví dětské a dospívající populace.