Alespoň čtvrt litru ráno, alespoň šestkrát během dne. Lékaři vyčíslili, kolik toho mají děti vypít

Opomíjení pitného režimu prokazatelně může za výpadky krátkodobé paměti, horší sluchové vnímání nebo schopnost adekvátně reagovat během vyučování. Kognitivní funkce dětí i dospělých naopak zlepšuje dostatečný příjem tekutin a také minerálních látek, jejichž bilanci v organizmu přirozeně pozitivně ovlivňuje pití minerálních vod. 

Jinými slovy, školní úspěchy svých dětí proto mohou rodiče podpořit jednoduše už tím, že je naučí správně pít.

Nedostatek tekutin má negativní vliv nejen na paměť, koncentraci, myšlení a další poznávací funkce, ale také na fyzickou výkonnost. Již počínající slabá dehydratace může snížit fyzickou výkonnost až o 20 procent a člověk ještě nemá pocit žízně. Pokud žízeň pociťujeme, jsme již značně dehydratovaní. To platí u dětí stejně jako u dospělých s tím, že čím je dítě mladší, tím rychlejší je nástup a rozvoj dehydratace, varuje dětský lékař a odborník na klinickou výživu Peter Szitányi z AquaLife Institutu.

Přečtěte si také:

Energy drinky dětem ničí zubní sklovinu, vedou k obezitě a mohou vyvolat úzkosti

Pro správné zavodňování organizmu je důležitá pravidelnost v přijímání tekutin. Po sklenici by děti měly sáhnout minimálně šestkrát za den, ne až při pocitu žízně. Tato studie prokázala, že děti nepijí dost – většina dětí (65 %) pije až tehdy, když má pocit žízně, a více než polovina dětí (55 %) se napije méně často než šestkrát za den. Jako největší chyba se jeví vynechávání nápojů ráno a dopoledne, protože tento příjem tekutin ovlivňuje celkovou hydrataci v průběhu dne. Výsledky studie ukázaly, že u dětí průměrného věku 10 let se nebezpečí dehydratace snižuje, pokud děti ráno přijmou z nápojů i potravin přibližně 250 ml vody a za dopoledne celkem včetně rána cca 400 ml vody. Takto bohužel nepije polovina dětí, a každé páté dítě se dokonce po ránu nenapije vůbec, upozorňuje dětský lékař a gastroenterolog Petr Tláskal, zakládající člen AquaLife Institutu.

Děti mají pít víc než dospělí

Děti mají procentuálně vyšší obsah vody v těle, vyšší podíl v mimobuněčném prostoru i vyšší relativní denní obrat (příjem a výdej) tekutin než dospělí. U dětí je na jednotku hmotnosti denní obrat tekutin 5× (kojenci) až 1,5× (školní děti) větší než u dospělých.

Je tedy nesmírně důležité, aby rodiče svým dětem vštěpovali skutečně od raného dětství návyk na pravidelný pitný režim a tekutiny jim aktivně nabízeli. Ale nikdy není pozdě – raději je učit později než vůbec. A své tady může odvést i škola. 

Dohled nad pitným režimem je neodmyslitelnou součástí péče o naše žáky, a to jak o ty nejmenší, tak i o ty starší na 2. stupni. Pokud si děti nápoj z domova vypijí, samy si o přestávce láhev doplní vodou z vodovodu – k tomu jsou vedeny již od 1. třídy. Při akcích na zahradě, v tělocvičně či mimo školu učitelé menší žáky kontrolují, jestli si vzali pití s sebou, popisuje ze zkušenosti Monika Volsich Montfortová, ředitelka základní školy Větrník v Čelákovicích.

Autor: AquaLife Institut

Do celkového denního příjmu tekutin se započítává i voda z polévek, omáček, ovoce, zeleniny a řady dalších potravin, v nichž není na první pohled patrná. Z potravy získáváme přibližně 30 procent vody. Podle charakteru výživy zároveň vzniká určité množství vody v rámci metabolických procesů organizmu. Například desetiletý školák, který váží 34 kg, tedy potřebuje denně cca 2150 mililitrů vody celkem, z toho má 700 v potravě, 200 se vytvoří v organismu, a tak by měl za den vypít 1200 až 1300 mililitrů tekutin, vysvětluje lékař Petr Tláskal. 

V případě dětí s nadváhou se doporučené množství tekutin nemění. Tyto děti většinou pijí více. Voda se ovšem váže k tukuprosté tkáni, a proto je v organizmu obézních dětí vody spíše méně. Pitný režim by tak měl vypadat stejně jako u jejich vrstevníků s nižší hmotností, neměly by však konzumovat sladké nápoje. 

Při sportovní činnosti se zvyšuje ztráta vody pocením i dýcháním a může být až pětkrát větší. S vodou se ztrácí i minerální látky, proto je při fyzické zátěži důležité navýšit nejen příjem vody, ale také minerálních látek. K tomu se výborně hodí minerálky (středně mineralizované, při větší zátěži i silně mineralizované), které obsahují všechny důležité minerální látky (hořčík, draslík, vápník) a dodávají je tělu spolu s potřebnými tekutinami.

Víte, kde je v lidském těle mandibula a kolik lidí má zelené oči?

Hltáte články o zdraví, čtete knížky o doktorech a sledujete seriály z lékařského prostředí? Tak to pro vás náš test možná bude až směšně lehký.

Spustit kvíz

Co se hodí a co ne

Základem pitného režimu dětí by měla být čistá voda. Vhodná je zejména přírodní pramenitá voda, která je chemicky neupravená, velmi kvalitní a neobsahuje přídatné látky. Součástí každodenního pitného režimu by měly být i přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky. Pitný režim dětí můžeme zpestřit bezkofeinovými čaji, obzvlášť vhodné jsou bylinkové, a částečně také neslazeným mlékem. Pokud je dítě aktivní, může i mírně slazený nápoj. Hodí se zejména před sportovní nebo jinou pohybovou aktivitou, kdy dítě energii bez problémů využije. 

Přestože by děti měly pít hlavně neochucenou vodu, většinou preferují sladkou chuť. Rodiče i děti by si ale podle odborníků měli uvědomit, že slazené nápoje jsou významným zdrojem cukrů, které se často přehlížejí a podceňují. Například ve 200 ml pomerančového džusu je cca 25 g cukrů, stejné množství koly obsahuje 22 g cukrů. Malé děti navíc časté pití těchto nápojů rychle zasytí a nemají pak potřebu přijímat dostatek pestré stravy. Proto by sladké nápoje měly být v pitném režimu dětí jen občas. 

Zcela vyhnout by se děti měly kofeinovým nápojům, jako je silný černý čaj, káva, kolové nápoje nebo energetické drinky, protože kofein může mít nepříznivý vliv na dětský nervový systém. Do pitného režimu dětí rozhodně nepatří alkoholické nápoje, ale ani nealkoholické pivo – dítě by si zvyklo na chuť piva, což je alkohol, a to není žádoucí, vysvětluje lékař Szitányi.

Přečtěte si také:

Rodiče, nedávejte dětem nealko pivo, varuje lékařka. Škodí mozku, mohou se zranit

Jak a kolik by toho mělo dítě vypít: 

• Příjem tekutin by měl být rozdělený rovnoměrně do menších dávek během celého dne – dítě by se mělo napít minimálně šestkrát za den
• Ráno by dítě ve věku kolem 10 let mělo přijmout cca 250 ml tekutin z nápojů i potravin (z toho přibližně 175 ml z nápojů), za dopoledne včetně rána pak cca 400 ml tekutin (zhruba 280 ml z nápojů za předpokladu, že součástí jeho svačiny je ovoce nebo zelenina)
• O přestávce před písemkou nebo zkoušením by dítě mělo vypít 200 ml, lépe 250 ml tekutin – pro lepší soustředění
• Důležitá je i teplota nápoje – měl by mít pokojovou teplotu (20–25 °C)
• Základ pitného režimu by měla tvořit neperlivá voda
• Ideální jsou přírodní minerální, pramenité a kojenecké vody, které jsou velmi kvalitní, čisté a neupravené, bez obsahu chemických přídatných látek
• Pokud je dítě aktivní, může i mírně slazený nápoj – třeba ochucené minerální vody 
• Kofeinové, energetické a alkoholické nápoje, ale ani nealkoholické pivo se pro děti nehodí

U dospívajících je obzvlášť nebezpečný alkohol a energetické nápoje, které často vnímají jako nerizikové, přitom svým složením škodí organismu nejen mladistvých.

To může podle odborníků vést ke stavům spojeným se závažnou dehydratací a ohrožujícím zdraví i život. Nejnovější data sice potvrzují pokles konzumace alkoholických nápojů dospívajícími, nicméně jde stále o vysoká čísla – 73 procent dětí ve věku 15 let má za sebou alespoň jednu zkušenost a opakovaně se alkoholu napila více než polovina deváťáků. 

Tahle studie ukázala, že naopak na vzestupu je pití energetických nápojů. Mezi patnáctiletými vzrostla opakovaná konzumace energetických nápojů z 16 na 22 procent u chlapců, a dokonce ze 7 na 15 procent u dívek. Obliba energetických nápojů je ale typická i pro další země, mladí Češi patří v tomto ohledu mezi lehce podprůměrné konzumenty.