Hlavním důvodem současné situace je zpřísnění evropských pravidel pro chov nosnic v rámci animal welfare – pohody zvířat. Tato pravidla vstoupila v platnost počátkem letošního roku, a ačkoli se do evropské legislativy dostala již v roce 1999, tedy před dlouhými 13 lety, nestačilo se celkem 15 z 27 zemí EU přizpůsobit dávno známým parametrům technologie chovů nosnic.
Vejce zmizela z krámů, obvykle zbyla jen ta nejdražší
Zdá se přitom, že mnozí producenti vajec spoléhali na obvyklý scénář při dodržování pravidel EU, totiž že legislativu nedodrží a prostřednictvím výjimek budou dále působit na evropském trhu, čímž získají konkurenční výhodu vůči těm, kteří nové technologie zavedli.
To se ale nestalo, i díky aktivitě tuzemské agrární diplomacie, která se spolupodílela na tom, že producenti vajec, kteří nesplňují nové parametry pro produkci vajec, nemohou vyvážet vejce do zahraničí. Díky tomu klesla nabídka vajec a zvýšily se jejich ceny.
Je ovšem třeba dodat, že ceny vajec jsou v období zimy každoročně o něco vyšší než v průběhu roku. Nosnice totiž při nižších teplotách snášejí méně vajec. To sice pro klecové chovy se standardní teplotou neplatí, je ale skutečností, že v zemích EU pochází dost vajec z ekologických chovů s volným výběhem pro nosnice, a spotřebitelská poptávka je především ve venkovském prostoru do značné míry kryta formou samozásobení z vlastní produkce. A v těchto případech se samozřejmě vliv teploty projevuje.
„Díky“ nedostatku jsou v prodeji jen skutečně čerstvá vejce
Přesto plošný nedostatek vajec ani na evropském, ani na tuzemském trhu nehrozí. Z určitého pohledu je dokonce současné napětí mezi nabídkou a poptávkou pro spotřebitele pozitivní, protože na trh se dostávají skutečně čerstvá vejce, která neležela týden či dva ve skladech.
To mimo jiné znamená, že spotřebitel může vejce déle skladovat doma. Minimální trvanlivost vajec je totiž 28 dnů od snesení, přičemž podle zákona je možné prodávat vejce nejpozději 21 dní po snesení. Spotřebitel má tak obvykle na jejich použití zhruba týden – a nyní to může být i delší doba. K tomu, aby ale vejce skutečně doma bez úhony vydržela, je mimo jiné nesmíme omývat. Jinak totiž dochází k porušení kutikuly jako ochranné vrstvy a do vejce pak mohou pronikat nebezpečné zárodky mikroorganismů. Kutikula je bílkovinné povahy a při mytí by se rozpustila.
Našponovaná cena vajec dlouho nevydrží
Pokud se týká cen vajec, pak je třeba říci, že současné ceny atakující v některých případech hranici až šesti korun za kus, na této výši dlouho nevydrží. Jednak se po Velikonocích sníží po vejcích sezónně vyšší poptávka, kromě toho ale část producentů vajec, kteří v současné době ještě nesplňují vyšší nároky na animal welfare, postupně nové technologie zavede.
Podle Českomoravské drůbežářské unie se tak stane jen v ČR a již v průběhu první poloviny letošního roku u zhruba 20 % producentů vajec, čímž by měla vzrůst soběstačnost naší země ve výrobě vajec ze současných asi 60 % na 80 %. Nesoběstačnost ČR v produkci vajec přitom nemá mnoho logiky – cena vajec v ČR patří k nejnižším v EU, a není proto racionální důvod k nám vejce ze zahraničí ve větší míře dovážet.
Vajíčko je oblíbené jídlo. Právem
Tak či tak, i přes dočasně vyšší ceny by spotřebitelé neměli na vejce zanevřít. Někdejší zaručená tvrzení, že vejce škodí lidskému zdraví, neboť obsahují pro tělo nevhodný cholesterol, už dávno neplatí. Konzumace vajec nejenže lidskému organismu neškodí, ale je pro něj naopak velmi žádoucí.
Přečtěte si: Vajíčka jsou zdravá! Mňam!
Ostatně – kdyby byla vejce tak nebezpečná, lidstvo by již patrně dávno vyhynulo. Především slepičí vejce jsou totiž podle statistik nejoblíbenější potravinou na naší planetě, denně se jich sní téměř 1,5 miliardy.
Vejce bílá, nebo hnědá? Na chuť i co do výživových hodnot je to jedno
Vejce obsahují kvalitnější protein než maso, mléko či ryby, ale především množství látek, které jsou známy schopností snižovat v krvi hladinu homocysteinu. Konzumace vajec je tak prevencí proti srdečním chorobám. Dalším přínosem vajec je značné množství fluoru, který zvyšuje kvalitu zubů. Podle vědců jsou navíc vejce optimálním nositelem látek působících proti kožním onemocněním. Studie prokázaly, že již za tři dny po snědení jednoho vejce na měkko denně se výrazně zlepšil stav pacientů s kožní vyrážkou.
Nejlépe stravitelná jsou vejce vařená, naopak vejce smažená na tuku jsou stravitelná nejhůře a navíc jsou tím ochuzena o některé cenné složky. Konzumace syrových vajec je údajně vhodná pro hlasivky, ale právě syrová vejce v sobě nesou riziko salmonelózy. Není ale vysoké – podle statistik obsahuje zárodky salmonely asi jedno ze 7000 vajíček.
Jak poznáte, že je vejce čerstvé?
Na závěr dva velmi rozšířené mýty.
První je, že lze kvalitu vejce poznat podle barvy žloutku. Není to pravda, žádoucí sytě oranžová barva žloutku je dána složením krmiv drůbeže, konkrétně obsahem karotenoidů. Naopak jedním z objektivních měřítek kvality vajec je konzistence žloutku – čím lépe drží tvar, je vyklenutý a neroztéká se, tím je vejce čerstvější.
Neplatí také, že by vejce s určitou barvou skořápky byla výživnější – je tedy jedno, zda koupíme vejce bílá nebo hnědá.
ČLÁNKY DO MAILU