Bohužel stále platí, že české alergologické statistiky jsou velmi neradostné. Odborníci se Státního zdravotního ústavu při vyšetřování dětí různých věkových skupin prokázali asi dvoj- až trojnásobný vzestup výskytu alergií v letech 1996 až 2012. V roce 2012 bylo v dětské populaci asi 10 procent astmatiků, dalších 12 procent mělo projevy alergické rýmy. Celkově se v naší populaci vyskytuje asi 30 procent různě alergických lidí, u nemalé části se projevuje dokonce několik alergií najednou.
Přílišná sterilita škodí
Alergické projevy se mohou poprvé objevit v jakémkoliv věku, četnost prvních příznaků je ale bezpochyby nejvyšší v raném dětství. Je to způsobeno tím, že dětská obranyschopnost (mimo jiné i schopnost odolávat alergickým vlivům) je slabší, imunita dětí není zatím až tak „ostřílená“ a vyzbrojená účinnými obrannými mechanismy jako imunita dospělých. Čím je tedy člověk starší, tím je u něj riziko vzniku alergie nižší, nemusí tomu ale tak být vždy. Případy, kdy se alergie objevila úplně poprvé u seniora ve vysokém věku, nejsou ničím neobvyklým.
„Alergie je příznakem narušené schopnosti bránit se zevním vlivům. Ta se s věkem přirozeně snižuje. Skutečné důvody četnějšího rozvoje alergií v dětství nám ale zatím nejsou známy. Nezpochybnitelná je pouze dědičnost: Je-li alergická matka, pak je riziko vyšší, než když tímto onemocněním trpí otec, mají-li alergii oba rodiče, pak je asi na 70 procent jisté, že postihne i jejich potomka,“ vysvětluje Vít Petrů, přednosta Centra alergologie a klinické imunologie v Nemocnici Na Homolce v Praze.
Podle něj by se dětská imunita měla už od narození alespoň mírně „otrkávat“ a lehce stimulovat přirozenými zevními vlivy. Pokud se tak neděje a rodiče zbytečně udržují své jinak zdravé ratolesti v přísné, někdy až sterilní izolaci prakticky od narození, pak pro ně může – po „povolení otěží“, například ve dvou letech – znamenat první kontakt s původcem alergií (alergenem) doslova šok. Dětský organismus na něj zareaguje nepřirozeně, příliš intenzivně, a u geneticky předurčených jedinců to může vyvolat alergickou reakci: „Bylo to bezpečně prokázáno u potravinových alergií. Pokud není dítě v raném kojeneckém věku, tedy ve čtvrtém až šestém měsíci života, opakovaně vystavováno působení běžných alergenů v potravě, může mít v budoucnu problémy. Vzpomeňme na naše babičky – běžně se tradovalo, že by dítě mělo každý druhý den dostávat do polévky vejce, alespoň dvakrát týdně jíšku do zeleninové polévky a podobně. Přílišná prostě sterilita škodí,“ konstatuje Vít Petrů.
Příznaky alergie se v průběhu života mění
Praktičtí lékaři příznaky alergií často nepoznají. Lékař poklepe na hrudník, poslechne si srdce, možná odebere základní krevní vyšetření, ale nic zvláštního nenalezne a alergie zůstává skryta. Pokud ale rodiče docházejí v krátkých intervalech opakovaně a stěžují si stále na totéž, pak lékař leckdy neodolá „tlaku na recept“ (pro ten si totiž většina nemocných do ordinací chodí) a předepíše antibiotikum, což je to nejhorší, co se může stát. „Opakované a zbytečné předepisování antibiotik vede jedině ke vzniku rezistence a zvýšení odolnosti bakterií, skutečná příčina obtíží však zůstává nerozpoznána,“ upozorňuje Vít Petrů.
K tématu: Jak se vyvarovat nadužívání antibiotik?
Na alergii může ukazovat sezónnost příznaků u nemocného. „Na jaře přicházejí první pylové alergeny, na podzim, ve vlhkých a vytopených místnostech, se zase pomnožují roztoči. Vypadá to jako netypický zánět/katar horních cest dýchacích a až později se mohou objevit první typické astmatické příznaky – sípavé a pískavé dýchání, dusivý kašel, často s velmi obtížným vykašláváním, neklid a nespavost. Při opakovaně se vyskytujících rýmách, kašli, svědění a pálení v očích, je na možnou alergickou příčinu třeba myslet vždy a v tomto smyslu také mluvit s praktickým lékařem a jít na alergologii,“ doporučuje docent Petrů.
Příznaky alergie se přitom v průběhu života mění, říká se tomu alergický pochod. V nejranějším věku se objevují alergie na potraviny (například při přechodu z mateřského na kravské mléko), v předškolním věku následně přicházejí různé kopřivky a ekzémy, za pár let tyto příznaky ustupují a objevuje se alergická rýma, následovaná problémy s průduškami, které se, neléčené, mohou vyvinout až do astmatu. Může tomu být ale i naopak: dříve jsou projevy astmatu, až potom alergické rýmy. Příznaky (a jejich tíže) bývají velmi pestré a u každého se liší podle místa, kde se pohybuje a žije, a podle jeho genetické výbavy.
Pomáhá alergenová imunoterapie
Během alergické sezóny je jedinou možnou léčbou prosté tlumení příznaků pomocí různých antihistaminik a také různá režimová opatření, například pravidelné léčebné pobyty u moře. Důležité je i důsledné vyhýbání se známému alergenu (kočičí srst, ořechy, hmyz). Někdy je to ale velmi obtížné, existují totiž různé kombinace alergií (především u potravin), které se mohou navzájem ovlivňovat a jejich prevence je téměř nemožná. „Řada nemocných ani nejde k lékaři. Zajdou sami do lékárny a koupí si ‚něco na alergii‘, nejlépe ve velkém balení. To je ale špatně, protože si touto léčbou pouze tlumí nejtěžší projevy, nikterak tím ale nezabraňují postupnému zhoršování onemocnění,“ podotýká Vít Petrů.
Hrozbu postupné alergizace nemocného může opravdu zastavit jen alergenová imunoterapie, tedy takzvané vakcíny proti alergiím. „Dříve se používaly pouze injekce, dnes už jsou k dispozici vakcíny ve formě tablet nebo kapek,“ podotýká lékař s tím, že dlouhodobá úspěšnost této léčby se pohybuje mezi 80 až 85 procenty. Organismus při ní v malých a pozvolna stoupajících dávkách dostává alergen, čímž postupně získává toleranci vůči konkrétnímu původci alergie. Pylová sezóna či bodnutí hmyzem už pak nevyvolá alergickou reakci, anebo jsou její projevy mnohem mírnější.
Tato léčba, která trvá tři až pět let, se hodí pro lidi alergické na pyly, roztoče, zvířata a hmyzí jed, u alergií na potraviny zatím neexistuje. „Pokud se nemocný poté chová racionálně – alergik se sennou rýmou neleze do seníku – a dodržuje určitá režimová opatření, má velkou šanci na život v zásadě bez problémů,“ říká Vít Petrů. Ideální je s touto léčbou začít do tří až pěti let od prvních projevů alergie, pak je nejúčinnější. V zásadě je možná i u dospělých, její efekt ale nemusí být až tak markantní jako v dětském věku.
ČLÁNKY DO MAILU