Po zveřejnění výsledků z průzkumu společnosti Wellcome Trust z roku 2018 se začalo mluvit o krizi očkování. Britská společnost zkoumala přístup k očkování na vzorku 140 000 lidí ze 140 zemí světa. Nejhůře dopadly evropské státy, s výjimkou Skandinávie.
„Zvláště v bohatších zemích, kde už nevidíme hrozné důsledky nemocí, kterým lze předcházet, se lidé zdráhají nechávat se očkovat,“ reagovala na výsledky Heidi Larsonová, profesorka z londýnské školy tropického lékařství (London School of Hygiene and Tropical Medicine) s odkazem na záškrt, spalničky a černý kašel.
Podle zjištění průzkumu je mnoho Evropanů vůči očkování velmi obezřetných. Z údajů britské společnosti vyplývá, že očkování považuje za velmi nebo alespoň přiměřeně bezpečné pouze 59 procent dotazovaných v západní Evropě. Z globálního pohledu je důvěra mnohem větší. V celosvětovém průměru považuje 79 procent lidí očkování za bezpečné.
Sociální sítě pavučinou dezinformací
Pouze ve dvou bohatých regionech světa, v severní Evropě a Severní Americe, byla důvěra v očkování poměrně vysoká, a to 73 a 72 procent. Na druhou stranu třeba na Ukrajině, kde bylo v roce 2018 více než 53 000 případů spalniček, pouze 50 procent dotázaných hodnotilo očkování jako bezpečné a účinné. V České republice jsme s 64 procenty někde mezi.
Podle odborníků nesou na tomto stavu svoji vinu sociální média, která vedou k enormnímu šíření dezinformací. Hoaxy, jejichž účelem je zpochybnit důvěru ve vakcíny, se ve virtuálním světě rozšířily tak rychle, že odborná společnost nezvládla reagovat.
Navíc mluvíme i o soukromých facebookových skupinách nebo jiných nepřístupných fórech. „Zvláště mladým rodičům by proto měly být jejich otázky týkající se očkování zodpovězeny rychle a komplexně, jinak se budou orientovat na zdroje ze sociálních médií,“ varovala Heidi Larsonová.
(Ne)zájem o očkování v pandemii
S klesající důvěrou k očkování vstoupil svět na konci roku 2019 do globální pandemie. Přitom očkování proti vážným projevům onemocnění covid-19 nebo dokonce úmrtí je zatím jedinou schválenou zbraní (lék Molnupiravir vyvíjený společnostmi MSD je u konce třetí fáze testování, pozn. red.) proti onemocnění, které se šíří rychle a sužuje nás už dva roky.
Když se loni začaly schvalovat první očkovací látky, bylo mezi odborníky cítit napětí. Bude zájem vysoký natolik, že dosáhneme dostatečného proočkování populace?
Nyní, deset měsíců od zahájení očkování, je jasné, že zájem není dostatečný. V Evropské unii, kde je dostatek očkovacích látek, je proočkovanost aktuálně ve výši 67 procent.
V České republice nevyužilo možnosti nechat se naočkovat více než 43 procent obyvatel. Kdo jsou lidé, kteří vakcínu proti covidu odmítají?
Jednou skupinou jsou občané, kteří si onemocněním prošli a sázejí na protilátky, případně s očkováním chtějí počkat. Hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová k tomu ale podotýká: „Lidé by neměli spoléhat pouze na protilátky, které získali proděláním onemocnění, a měli by se nechat očkovat. Nevíme, jak dlouho člověka chrání přirozeně získané protilátky, velmi závisí na tíži onemocnění, celkovém stavu člověka, jeho genetické výbavě a aktuálním stavu imunitního systému.“
Covidový paradox
Obsáhlá pilotní studie výzkumu Současná česká rodina, na které se podílí Masarykova univerzita v Brně, přišla v letošním roce se zajímavým zjištěním. Porovnávala ochotu nechat se očkovat obecně se zájmem o očkování proti covidu-19; výsledky ukázaly pozoruhodný paradox. Respondenti, kteří na očkování obecně hledí spíše s opatrností, byli mnohem ochotnější nechat se naočkovat proti covidu na rozdíl od těch, kteří jinak s očkováním problém nemají, ale riziko koronavirové infekce si nepřipouštějí a vakcínu odmítají.
Ochota nechat se naočkovat proti covidu-19 tak překvapivě souvisí pouze slabě s postojem k očkování jako takovému. A dle zjištění výzkumu platí pravidlo, že vyšší vzdělání vede k vyšší ochotě k očkování. „V dubnu 2021 prohlašovalo 60 procent vysokoškolsky vzdělaných, že se nechá očkovat, zatímco stejný poměr, tedy 60 procent osob se základním vzděláním, tehdy očkování odmítl, či dosud nevěděl,“ uvádějí autoři studie.
V pozadí uvedených postojů je dle autorů možné hledat vyšší důvěru ve vládu a instituce, která je typická pro vzdělané osoby a která jim umožňuje překonat jinak vnímaná rizika a obavy ohledně očkování.
ČLÁNKY DO MAILU