Letní počasí, které nás schvátí, ledva nos z bytu vystrčíme, má přece jen něco do sebe. Naučí nás častěji sahat po sklence s tekutinou, což není úplně na škodu. Zejména u dětí, sportovců, kardiaků a seniorů, kteří na nějaké to pití moc nejsou. Proč zrovna oni by měli důrazně dodržovat pitný režim, a to celoročně? Co jim hrozí, když budou lékařská doporučení brát na lehkou váhu?
Každý kilogram naší váhy chce svou dávku tekutin
Bývaly doby, kdy se barevné časopisy předháněly v tom, kolik by měl údajně člověk vypít tekutin za jeden den. Čím vyšší číslo, tím více šokovaných, koupě chtivých čtenářů. Dnes už ale na kdeco neskočíme, víme, že pít máme podle toho, kolik vážíme. Každý kilogram naší váhy potřebuje denně dvacet až čtyřicet mililitrů tekutin. Přičemž ta spodní hranice platí pro děti a dospívající, ta horní hranice pro ty, kterým už není „náct“.
U zdravého člověka existuje rovnováha mezi příjmem a výdejem tekutin, aby byla zachována minerálová a iontová bilance. Čím víc pijete, tím víc tekutin byste měli vyloučit a obráceně, říkají odborníci. Příjem tekutin má být kolem dvou, dvou a půl litru za den v případě, že člověk neztrácí tekutiny pocením, průjmem atd.
TIP: Proč není 2,5 litru tekutin denně nesmysl
Dehydratace je strašákem i pro děti
K pocitu žízně by u nás nemělo nikdy dojít, přichází totiž příliš pozdě, v okamžiku, kdy už je organismus dehydrovaný. Pak nás bolí hlava, jsme podráždění, špatně se koncentrujeme a jsme unavení. S těmito stavy se sice dá poměrně rychle něco dělat, hodně se napít, odpočívat, stranit se slunci, ale v případě recidiv počítejte s potížemi. Ona i mírná dehydratace může zvýšit riziko vzniku infekcí močových cest a ledvinových kamenů, které vás uvážou na nemocniční lůžko a vyřadí z provozu na slušnou řádku dní.
Dehydratací jsou ohrožené zejména děti, které ráno málo pijí. Jak prokázala nová studie, nebezpečí dehydratace se snižuje, pokud děti konzumují ke snídani více než 250 ml tekutin nebo se snídaní během dopoledne 400 ml tekutin. „V dospělosti tvoří více než 50 % naší hmotnosti voda, přičemž muži mají trochu větší množství než ženy. U dětí je pak zastoupení vody v těle ještě větší. Například u zdravého novorozence tvoří voda 75 % jeho hmotnosti a s věkem se množství vody v našem organismu snižuje. K udržení obsahu vody je nutné, abychom ji stále doplňovali, a u dětí je tomu pak na jednotku tělesné hmotnosti více než u dospělých,“ upozorňuje na důležitost pitného režimu u dětí odborník na dětskou výživu Petr Tláskal.
Ani senioři nejsou ze hry
Ohroženi jsou ale i senioři, kteří mají obecně sníženou vnímavost k pocitu žízně, takže u nich snadněji nastane těžká dehydratace, která v kombinaci s jejich chronickými chorobami může končit i kolapsem či zhoršením celkového stavu, často až s nutností hospitalizace.
Pozor by si na vedra a nedostatek tekutin měli dávat také kardiaci (pacienti s ischemickou chorobou srdeční a chronickým srdečním selháním) a diabetici, zejména pak ti závislí na inzulínu. Horké počasí představuje značnou zátěž organismu, a to zvláště kardiovaskulárního aparátu. Tělo ve snaze udržet tělesnou teplotu v mezích normy reaguje na horko roztažením periferních cév (vazodilatací) a pocením. Roztažení cév vede k tomu, že srdce musí vynaložit mnohem větší úsilí na zachování přiměřeného krevního tlaku, což jej extrémně zatíží.
Řada kardiologických pacientů navíc užívá léky ze skupiny tzv. diuretik. Léčba těmito močopudnými léky umocněná o velké ztráty tělesných tekutin v horku v kombinaci s nedostatečným pitným režimem způsobuje dehydrataci a může vést až k významnému zhoršení ledvinných funkcí.
Víc tepla, větší pocení, větší ztráta minerálů
Chcete-li se vyhnout zdravotním obtížím, pijte. Pijte pravidelně a dostatečně a to zejména teď v horkých letních dnech, a to nejen kvůli možné dehydrataci. V letních měsících, kdy jsou dlouhá vedra, dochází k pocení a k velkým ztrátám minerálů. Minerály, například sodík, jsou v potu i v moči, a je potřeba je doplnit.
Krom sodíku ale s potem z těla odchází i draslík, vápník, ale i hořčík. Například v jednom litru potu najdeme 0,3 gramu draslíku (denní příjem až čtyři gramy), ztráty tedy nejsou příliš významné, horší je to s hořčíkem, v jednom litru ho ztratíme až dva a půl gramu (denní příjem je přitom stanoven na 300 mg). „Je důležité mít na paměti, že je hořčík potřebný pro tvorbu energie, takže pokud potřebujeme podávat fyzické výkony, ať už při práci, při sportu či jiných aktivitách, musíme mít hořčíku dostatek,“ vysvětluje Zdeněk Zadák. I když ale nesportujete, na minerály nezapomínejte. Budou-li s potem z vašeho těla odcházet, může to mít za následek svalové křeče v nohách, ztrátu energie, silnou únavu, opět bolesti hlavy a horší schopnost regenerace.
Podstatné je tedy nezanedbávat doplňování nejen tekutin obecně, ale je třeba myslet i na minerální látky, o které svá těla zvýšeným pocením při sportu ochuzujeme. Doplnit je můžete snadno, hořčík například banánem, datlemi či malinami, draslík najdete ve špenátu či vlašských ořeších. Ideální jsou minerální vody. Hydratace minerálkou odpovídá totiž složení toho, co jsme ztratili. Když budeme doplňovat čistou vodou, musíme čerpat minerály z potravy. Když pijeme minerálku, je to ideální pro to, abychom udrželi vyrovnanou rovnováhu minerálů a vody. Navýšit tekutiny a doplnit ionty, to je důležité, zdůrazňují odborníci.
Odborná spolupráce
MUDr. Petr Tláskal, CSc.
Vedoucí lékař odd. léčebné výživy a předseda Nutričního týmu FN Praha Motol, předseda Společnosti pro výživu (SPV).
Autor řady publikací, článků, přednášek, které se vztahují k problematice výživy.
Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.
Vedoucí Centra pro výzkum a vývoj LFUK a FN v Hradci Králové. Zabývá se gerontologií, interním lékařstvím, se zvláštní specializací na problematiku umělé výživy a metabolických chorob.
Autor deseti knih a několika patentů. Zakladatel nadace pro rozvoj v oblasti metabolismu, výživy a gerontologie (www.nadacepzz.cz).