Na co přesně slavná spisovatelka zemřela, se vlastně dodnes neví. Její smrt tak stále zůstává opředena tajemstvím. Jedna z nejnovějších teorií však míří k jedům, a to přímo k otravě arsenem.
Chtěla se vdát jedině z lásky
Jane Austen (1775–1817) se narodila v hrabství Hampshire do rodiny s mnoha sourozenci. Měla šest bratrů a starší sestru Cassandru, která jí byla hodně blízká. Uměleckou podporu doma vždy měla, proto mohla malovat a psát dle libosti. Kromě básniček či krátkých modliteb to byly i vtipné parodie na soudobou literaturu.
Jane studovala v dívčí internátní škole a poté, jak už to tehdy bylo zvykem, byla uvedena do společnosti. Očekávalo se, že se vdá, a dokonce byla jednou zasnoubená, ale protože se nechtěla vdát bez lásky, zasnoubení hned druhý den k nelibosti rodiny zrušila a stejně jako její sestra Cassandra zůstala po celý život neprovdaná.
Možná si z filmů Pýcha a předsudek či Rozum a cit pamatujete typické scenérie venkovského života a krásné přírody, romantické dobové oblečení, společenské události, plesy a zdvořilosti či dodržování toho, co se smí a co ne. Přesně takový byl i život Jane Austen, která čerpala především z vlastních zážitků. Jane se zkrátka stala spisovatelkou a svá dílka vydávala nejprve anonymně. Po smrti otce žila v rodině bratra Edwarda a těšila se z jeho podpory. Měla tak velké štěstí, protože na osamělou a neprovdanou ženu v té době obvykle žádné štěstí nečekalo.
V dětství prodělala tyfus
Problémem mladé talentované ženy se stalo zdraví. V dětství prodělala tyfus, který podle některých odborníků mohl zapříčinit další zdravotní problémy v dospělosti. Od roku 1815, kdy jí bylo čtyřicet let, začala mít výrazné potíže. Později se objevila domněnka, že trpěla Addisonovou chorobou.
Jde o vážné onemocnění kůry nadledvin, které způsobuje nedostatečnou produkci hormonů kortizolu a aldosteronu. Následky tak mohou být fatální a člověk trpí mnoha nepříjemnými zdravotními příznaky. Addisonova choroba má autoimunitní příčiny, ale v dřívějších dobách bývala její hlavní příčinou také tuberkulóza, což teoreticky mohlo být i případem Jane Austen. V některých případech mohou Addisonovu nemoc zapříčinit také infekce, nádor nebo úraz.
O dva roky později pak nadaná spisovatelka sepsala poslední vůli, ačkoliv jí bylo teprve jednačtyřicet let. Dvaačtyřicátých narozenin se už nedožila. Posmrtně její rodina potvrdila autorství románů a Jane Austen se proslavila. O jejím životě toho vlastně nakonec moc nevíme, snad jen ze soukromé korespondence, jejíž většinu ale rodina spálila. Nějaké své lásky určitě měla, například Tom Lefroy, který studoval práva, se stal předobrazem pana Darcyho, Jane se údajně také později zamilovala do mladého duchovního, který krátce po jejich setkání zemřel.
Spekulace ohledně smrti Jane Austen
Jak to ale vlastně bylo s její smrtí? Kromě Addisonovy choroby se také uvádí další možné příčiny, a to od rakoviny (Hodgkinova choroba = maligní lymfom) přes Brill-Zinsserovu nemoc, která se popisuje jako následky v horizontu mnoha let od prodělání skvrnitého tyfu, až po otravu arsenem. Celkově se také ví, že velmi špatně viděla a používala brýle (mohlo jít také o šedý zákal), v dopisech si stěžovala na silný revmatismus a mívala břišní koliky se zvracením a horečky.
Velice zajímavá je teorie, že se Jane Austenová otrávila arsenem. Toto podezření poprvé vyslovila autorka kriminálních románů Lindsay Ashford (nar. 1959), která přímo žila ve stejné vesnici a svůj nový román začala psát v knihovně bývalého domova spisovatelčina bratra Edwarda zvaného Chawton House. Zaznamenala, že Jane Austen se v korespondenci zmiňovala o tom, že má skvrny na kůži, což může arsen způsobovat, navíc pak Lindsay Ashford objevila pramen jejích vlasů v nedalekém muzeu, který byl pozitivně testován na přítomnost arsenu.
Arsen byl v té době součástí mnoha naprosto dostupných léků, například Fowlerova roztoku, kterým se léčily revmatismus nebo také syfilis. Na základě svých vlastních výzkumů je Lindsay Ashford přesvědčena o tom, že se Jane Austen neúmyslně otrávila, pro úmyslné zavinění totiž neexistuje žádné podezření. Žádné přesvědčivé důkazy pro to ale nejsou, a aby se to však mohlo spolehlivě prokázat, musela by být provedena expertíza z jejích vykopaných kostí, k čemuž zřejmě nikdy nedojde.
Zdroje:
Jane Austen's House: A brief history of Jane Austen's life
Humanities University Chicago: Living Through Turbulent Times with Jane Austen
Britannica.com: Jane Austen, English Novelist