Na výsluní se žádná z těchto dam obvykle neudržela dlouho a konce královen i milenek bývaly rovněž přímo tragické. Tady šlo totiž vyloženě o zdraví, anebo rovnou o život. Které královny patřily k manželkám, jichž bylo potřeba se zbavit a které milenky panovníků se pohybovaly na dost tenkém ledě?
Rakovina, nebo jed?
Proslulou královnou, které se její manžel vyloženě potřeboval zbavit, byla Kateřina Aragonská (1485–1536), o šest let starší manželka anglického panovníka Jindřicha VIII. (1491–1547). Ten proslul tím, že se potřeboval zbavit hned několika ze svých celkem šesti žen, ale Kateřina byla tou úplně první. Dodnes není jasné, zda její smrt v čerstvých padesáti letech, která přišla s ohledem na okolnosti jejího života jako na zavolanou, byla skutečně přirozená, anebo násilná. Otravy v té době nebyly ničím neobvyklým.
Důvodů by měl Jindřich více než dost, ale jedním z nejhlavnějších důvodů, proč se zbavit manželky, byla jeho sličná a náročná milenka Anna Boleynová, která chtěla zaujmout místo královny. V době smrti Kateřiny již byli Jindřich s Annou manželé, což vyvolalo velký skandál, protože král nebyl se souhlasem církve oficiálně rozveden s Kateřinou a celá záležitost je velkou a známou součástí celé anglické tudorovské historie.
Královně Kateřině se stále nedařilo donosit a porodit dědice, Jindřichovi povila jen dceru Marii, ostatní děti potrácela, nebo umíraly krátce po porodu. Když do hry vstoupila Anna Boleynová, král měl jasno. A ctižádostivá Anna rovněž. To ještě netušila, že se zanedlouho král bude chtít zbavit také jí a ona skončí na popravišti.
Hrob Kateřiny Aragonské v chóru katedrály v Petersborough
Královna Kateřina zemřela v naprosté izolaci, se zlomeným srdcem a zcela psychicky zdeptaná. Její osobní lékař Ferdinand de Victoria, který dal tělo pitvat a ostatky balzamovat, zjistil, že královna měla úplně zčernalé srdce. To vše nasvědčovalo otravě, za níž mohl stát přímo král, nebo někdo z okolí Anny Boleynové.
Současní experti však vytvořili hypotézu, že mohlo jít o rakovinu, na kterou později zemřela i jediná Kateřinina dcera, pozdější královna Marie. Podle dochovaných zápisů královna mohla být otrávená velšským pivem, po němž se jí udělalo špatně. Moderní teorie však popisují, že šlo nejspíše o sarkom. Jaká byla skutečná pravda, to už se nikdy nedozvíme, každopádně psychosomatická souvislost se zlomeným srdcem královny by tu byla.
Vlivná milenka v nebezpečí
Gabrielle d'Estrées, vévodkyně de Beaufort, de Verneuil, markýza de Monceaux (1570– 1599) byla známou milenkou francouzského panovníka Jindřicha IV. (1553–1610), který byl ženatý s Markétou z Valois, přezdívanou královna Margot, a později s Marií Medicejskou, s níž měl šest dětí.
Oženit se se svou milovanou Gabrielle nestačil, ačkoli chtěl. Zabránila tomu její náhlá a podivná smrt. Jindřich Gabrielle poznal jako devatenáctiletou dívku a okamžitě k ní zahořel prudkou láskou. Jeho manželství s Markétou z Valois nebylo šťastné a zůstalo bezdětné, proto se král nebránil tomu ukazovat se veřejně se svou milenkou.
Gabrielle byla sice také narychlo provdána, avšak veškerou pozornost věnovala pouze Jindřichovi, kterého doprovázela až na bojiště, a to i ve vysokém stupni těhotenství. Byla mu zcela oddána, a dokonce z vlastní kapsy věnovala peníze na další nutnou obranu v hrozícím válečném konfliktu. Vždy dbala na to, aby měl král čisté oblečení a po bitvě se dobře najedl. Jejich vztah byl intenzivní a také přátelský, král se jí svěřoval s mnoha státními tajemstvími a ona mu vždy dobře poradila. A to se samozřejmě leckomu nelíbilo, proto mohla být z politických důvodů v nebezpečí.
V kritické době též krále přiměla k tomu, aby v roce 1593 konvertoval ke katolickému náboženství, protože on sám byl hugenot, na což těžce doplatila spousta jeho přátel při krvavé Bartolomějské noci roku 1572. Tehdy bylo přímo na ulici během jedné noci povražděno přes tři tisíce hugenotů a dalších dvacet tisíc v následujících dnech. Přestup ke katolické víře na radu katoličky Gabrielle Jindřichovi usnadnil cestu k francouzskému trůnu a roku 1594 byl korunován králem celé Francie.
Galerie: Jak rodily královny
Otrávena citronem
Králova milenka porodila celkem tři děti, které Jindřich uznal za vlastní s veškerými poctami, Gabrielle udělil několik titulů a zajistil rozvod s jejím manželem. Chtěl si svou metresu vzít a uznat ji za svou právoplatnou manželku. Bylo jí uděleno také právo zasedat v královské radě, stejně jako Jindřichově sestře. Oběma dámám král naslouchal a bral jejich názory vážně, což bylo na tehdejší dobu a postavení žen pokrokové.
V roce 1599 dostala Gabrielle od krále zásnubní prsten a chystala se svatba. Bohužel den před svatbou zemřela za velmi nejasných okolností. Je však jasné, že spoustě lidem se její zásahy do politiky, velký vliv na krále i to, že by se měla stát oficiálně královnou, nehodilo.
Pouze Bůh nebo smrt krále by mohly ukončit mé štěstí,
řekla těhotná Gabrielle v den zásnub. Měla zlé sny, papež měl vidění a jasnovidci předvídali, že se nikdy královnou nestane. O pár dní později dostala silné křeče, porodila mrtvého syna a následující den, když král spěchal za ní, v pouhých šestadvaceti letech zemřela.
Existují dvě verze vysvětlující její úmrtí. Tou první je eklampsie, druhou to, že byla otrávena. Dochovaly se informace, že si po jídle dala citron, který jí připadal velmi hořký.
Hořká chuť vždy signalizovala přítomnost jedu. Kromě křečí pak údajně budoucí královna před svou smrtí oslepla a ohluchla. To vše nasvědčuje spíše otravě než eklampsii. Král byl zcela zničen zármutkem a připravil své milované pohřeb, jak se patří, hodný královny.
Záhadná smrt ovdovělé královny
Další možnou otrávenou královnou byla Alžběta Lucemburská (1409–1442), dcera Zikmunda Lucemburského a Barbory Celjské. Tato česká, uherská a římská královna se vdávala ve třinácti letech za Albrechta Habsburského, který ji uznával a měl k ní velký respekt.
Rozkmotřila se se svou matkou, královnou Barborou Celjskou, jež prahla po jejím dědictví po otci Zikmundovi. Nikdy se neudobřily a matka jí později nepomohla. Alžběta porodila čtyři děti, posledním potomkem byl Ladislav Pohrobek, jež se měl jako jediný žijící syn stát následníkem trůnu.
Když Alžběta ovdověla, usilovala o vládu a zajištění dědických práv na český trůn pro syna v politicky nejisté době. Někomu ale skutečně mohla překážet. Zemřela náhle ve věku třiatřicet let, v době, kdy Ladislavu Pohrobkovi byly pouhé dva roky. Tomu sice trůn nakonec připadl a jako malý chlapec vládl v zastoupení, ale těsně před svou plnoletostí, v sedmnácti letech a opět náhle a za nejasných okolností, zemřel. Dnes sice odborníci potvrzují, že trpěl zřejmě vzácnou formou leukémie, zajímavé ovšem je, že zemřel těsně před svou svatbou a nástupem na trůn.
Zdroje: en. wikipedia. org; tudorsociety.com; Thoma. H. Metresy francouzských králů. Praha: Ikar 1997.;
ČLÁNKY DO MAILU