Laktační poradkyně IVANA FISCHEROVÁ v souvisejícím rozhovoru popsala svoje mnohaleté zkušenosti s kojením. „Největší problém vidím ve špatné informovanosti rodičů před narozením dítěte a na druhé straně ve velkém množství informací útočících ze všech stran, často protichůdných či nesprávných. Z přemíry si novopečené maminky neumějí vybrat. Navíc kolují zastaralé názory a předsudky.“
Podle Ivany Fischerové se mýty o kojení často tradují nejen na internetu a v médiích, ale bohužel i v porodnicích. Jaké jsou ty nejčastější?
Vliv velikosti prsou, bradavek
Obrovská prsa nebo „nulky“ – nehraje to roli. Jde o mléčnou žlázu a o to, jestli se k ní dítě dostane, aby mohlo pít. Maminky mají zkušenosti: „V porodnici mi řekli, že mám blbá prsa, že kojit nebudu.“ To jim nikdy nesmí říct, vždycky se dá něco vymyslet. Malé, krátké bradavky nahradí klobouček, ničemu neškodí, jak často čteme. Dítě se s ním naopak krásně napije.
Ne každá žena může kojit
Až na naprosté výjimky to neplatí, kojit může téměř každá žena. Potíže mívají ženy s implantáty. Problémy mohou souviset s porodem, nebo má žena nějaký stres, závažné onemocnění, nebo to dokonce může být genetické, někdy nekojí celé generace.
Na zadržené mléko v prsou teplý obklad nebo sprchu
První dny se někdy vytvoří otok v prsu a na otok platí vždy studené a ne horká sprcha. Výborné zkušenosti jsou s tvarohovými obklady. Na hodinu a opakovaně. Rovnou na prsy, přes něj látku (pozor – používat měkký tvaroh ve staniolu balený jako máslo, ne z vaničky. Ten není účinný a dokonce vyvolá i alergickou reakci na kůži). Později při retenci mléka opět nejlépe účinkuje tvaroh. Retence (často se zaměňuje se zánětem) – zadržené mléko v prsu s příznaky zánětu (tvrdé, bolestivé prso, teplota) často vznikne tak, že dítě nedopije mléko. Tělo ho vyhodnotí jako něco cizího a rychle okolo vytvoří otok. Při otoku horká voda stav ještě zhorší. Zrovna tak nejde ani odstříkávat. Před kojením pomůže lehká masáž dvorce pro uvolnění vývodů mlékovodů. Otok zmizí do dvou dnů a kojí se dál.
Dítě se může přepít
Dítě se nikdy nepřepije. Ve smyslu že by ztloustlo, bolelo by ho bříško, zvracelo by. Zvrací z jiných důvodů (např. nemá uzavřený – dozrálý – svěrač mezi jícnem a žaludkem), reguluje množství mléka – dopije se nebo naopak ublinkne. Do 3 měsíců je to normální. Doporučuji po kojení podržet děcko 5–10 minut ve zvýšené poloze. Může i nemusí odříhnout. Ležet by však mělo vždy na zádech, ne na boku. V poloze na zádech hlavička klesne ke straně a v případě ublinknutí mléko z pusinky vyteče. Reflexy fungují. Dítě by se mělo prsu samo pustit, když je najedené. Když se nepustí, tak ho z nějakého důvodu potřebuje. Trápí ho kolika, bolí ho bříško, chce proto sát, často s přestávkami, aby se rozpohyboval trávicí trakt. Nebo ví, že potřebuje v mamince vyprovokovat tvorbu mléka. Nebo se u ní potřebuje uklidnit, hledá pocit jistoty a bezpečí. Prostě ví, že si u prsu pomůže.
Nemocná matka nemůže kojit
Maminka může kojit téměř při všech onemocněních. Výjimkou jsou onkologická a vzácná onemocnění. Měl by rozhodnout lékař. Pokud je ale vyloženě slabá, vyčerpaná, je lepší nekojit. Protože je důležité, aby fungovala, aby byla zdravá.
Matka se špatně nají, dítě pak bolí bříško
Strava matky nepřejde v tomto smyslu do mléka. Jen důležité látky pro růst a správné prospívání dítěte. Děti mají koliky, protože tělíčko přijme mikroorganismy, které vytvářejí střevní flóru. Když umře ve střevě živý mikroorganismus, stane se z něj plyn, proto miminka bolí bříško. Než se vytvoří mikroflóra, trvá to tři měsíce, tělo potřebuje svůj čas. Děti maminek, které jedí všechno (zdravou a pestrou stravu), a děti maminek, které jsou málem na suchém chlebu, bolí bříško úplně stejně.
Maminky by se ale měly vyhnout extrémům – jíst např. celý den jen ovoce, čokoládu, sýr s plísní, neznámé potraviny…. Léky proti bolesti a třeba káva se doporučují vzít těsně po kojení. Do dalšího kojení za 2–3 hodiny ledviny nežádoucí látky vyloučí z těla maminky.
Do mléka ale přejde absolutně alkohol a nikotin!
Přečtěte si: Těhotenství není nemoc, jezte normálně
Když se děti dokojují, smíchá se staré a nové mléko
Maminky se bojí, když dítě nakojí a za 20 minut mu dají dopít, že se mu mléko zdrcne, smíchá v žaludku. To tak není, u dítěte je trávicí trakt jako průtokový ohřívač, ze žaludku se vše rychle dostává do střev. Novorozenec může pít v podstatě permanentně. Trávení probíhá jinak než v pozdějším věku. Jen je výhodné ho chvilku po kojení podržet ve zvýšené poloze (nemusí si říhnout, když nenapolyká vzduch, nemá co říhat), než se mléko dostane ze žaludku. Při uložení do rovné polohy mu pak netlačí mléko na svěrač mezi žaludkem a jícnem a tolik se nevrací.
Mléko může být slabé nebo řídké
Při správném postupu se každé mamince vytvoří mléko ve správném složení a ve správném množství právě pro její dítě.
„Přední“ mléko je méně kvalitní, dítě se musí dostat k „zadnímu“mléku
Nikdy nebylo nic takového prokázáno. Chyba je spíše v tom, že maminky nechají dítě pít jenom chvilku, ono pak nepřibývá. Ale není to kvůli přednímu mléku, ale protože nenechají dítě dopít.
Kloboučky zkazí kojení
Klobouček nahradí bradavky, než se kůže dvorce zformuje, zvláční a bradavka dosáhne do klenby horního patra. Chybou je chtít se předčasně zbavit kloboučků. Některá maminka kojit bez kloboučku vůbec nemůže.
Miminko se věčným přikládáním k prsu rozmazlí, bude chtít sát pořád
Pokud je dítě ze začátku kojené tak, jak chce a potřebuje, k prsu chce cíleně, jen když potřebuje. Ne z rozmaru… Děti jsou chytré, vědí, co chtějí a co potřebují. Neměli bychom jim do toho zasahovat. Jen dohlídnout, kontrolovat a některé děti naučit sát a přihlásit se.
Zelená stolice je hladová
Ne. Kojené děti mají často zelenou a řídkou stoličku. Hladová stolička je hnědá s hlenem, divně zapáchající.