Nejčastější mýty a omyly ve výživě

Někdy jsme na sebe nebo členy naší rodiny příliš přísní, pokud jde o výživu, jindy zase nepřiměřeně benevolentní.

Autor: Isifa.cz

Přinášíme vám první desítku nejčastějších omylů a mýtů, které mohou být příčinou nevyváženosti naší stravy. Za týden na serveru Vitalia.cz najdete pokračování, navíc doplněné malým testem se soutěží, v němž si budete moci vyzkoušet, zda a jaké chyby ve stravování děláte.

Nedopouštíte se tedy zbytečných omylů? Jaké jsou časté bludy a mýty podle zkušeností výživového poradce:

1. Všechny tučné potraviny musím vyloučit ze svého jídelníčku

Neexistují potraviny, které by byly špatné jen proto, že jsou tučné, nebo „dobré“ potraviny, jelikož jsou bez tuku. Záleží pouze na tom, v jakém množství je konzumujeme. Tučnějším potravinám (ořechy, avokádo, červená masa, sýry apod.) se nevyhýbejte zcela, ale jezte jich tím míň, čím vyšší množství tuku obsahují. Nevynechávejte je z jídelníčku úplně, protože i tuky jsou nezbytnou živinou, díky níž se hormony a některé vitamíny stávají účinnými. I díky potravinám s tukem je náš jídelníček pestrý a chuťově zajímavý.

2. Mléko s 2 % tuku je nízkotučné

Za nízkotučné potraviny se považují takové, které v jedné porci obsahují méně než 3 g tuku. Sklenice s 200 ml 2% mléka obsahuje 4 g tuku a 103 kcal energie. Z tohoto hlediska se tedy nejedná o nízkotučné mléko, ale v nejlepším případě o mléko se sníženým obsahem tuku (jedna porce, tj. 200 ml, plnotučného mléka obsahuje 7,6 % tuku a 134 kcal energie). Pokud chcete skutečně odtučněné mléko, vybírejte si takové, které obsahuje jen 1 % tuku (např. čerstvé odtučněné mléko obsahující 1 % tuku a 69,4 kcal ve 200 ml).

3. V margarinech je méně tuku a energie než v másle

Obecně platí, že stejně velká porce čistého margarínu a másla obsahuje stejné množství energie. Rozdíl je pouze v tom, že margarín se vyrábí ztužováním rostlinného oleje, který je bez cholesterolu a neobsahuje tolik nasycených mastných kyselin jako máslo. V poslední době se však výrobci margarínů snaží upravovat jejich konzistenci a chuť zašleháváním smetany, mléčných a máselných aromat, aby se margaríny chuťově více podobaly máslu a byly o něco méně tučné (viz tabulka):

Přehled tuků podle energetické hodnoty

4. Balené potraviny na etiketě označené jako netučné nebo se sníženým obsahem tuku mají vždycky menší energetický obsah než jiné potraviny

U některých potravin se výrobci skutečně snaží odstranit část tukového obsahu. Tím se zhorší chuťové vlastnosti výrobku natolik, že je třeba do výrobků přidat obvykle cukr, resp. škrob. Tak se stává, že výrobek je sice netučný, ale jeho energetický obsah v kcal nebo kJ se odstraněním tuku příliš nezmění, jak si přečteme na etiketě. Typickým příkladem jsou známé americké netučné muffiny, které jsou však velmi sladké. Cukr se také přidává do některých nízkotučných ovocných tvarohů a jogurtů. Proto se rozhodujte vždy podle etikety výrobku a naučte se ji číst!

5. V čerstvém ovoci a zelenině je více živin než ve zmražených nebo konzervovaných výrobcích

Jsou-li ovoce nebo zelenina zmraženy nebo konzervovány za čerstva ihned po sklizni, kdy jsou plné vitaminů, neměl by se tím jejich obsah výrazně snížit. Stává se naopak, že čerstvé ovoce a zelenina „trpí“ již při skladování a dopravě do supermarketu. To má za následek často vyšší ztráty živin než při zmrazování nebo konzervaci.

6. Ryby jsou vždycky energeticky chudší než červené maso či drůbež

To je velmi nepřesné tvrzení. Existují velmi tučné druhy ryb jako úhoř, halibut nebo losos, které si v ničem nezadají s obsahem tuku v zadním hovězím mase nebo kuřecím stehně s kůží. Rybí tuk je však ušlechtilý, protože v těle plní užitečné fyziologické funkce, např. reguluje obsah krevního cholesterolu.

7. Lepší je stahovat kůži z drůbeže ještě před pečením než po něm

Platí to právě naopak. Ponecháme-li kůži na mase a pečeme-li je s kůží, maso zůstává šťavnatější a chutnější. Po upečení můžeme kůži bez problémů odstranit a s ní i přebytečný tuk.

8. Zákusky po jídle vedou vždycky k nadváze

Autor: SXC

Nadváha je důsledkem trvalejšího přebytku dodávané energie nad množstvím energie, kterou vydáváme. Chcete-li si váhu udržet, musíte se snažit, aby se přijatá a vydávaná energie vyrovnaly. Jestliže zákusky, svačiny a přesnídávky doplňujete do denního menu proto, abyste rozdělili denní příjem energie na větší množství dávek, pak děláte dobře. Zákusky mezi jídly pomáhají zahnat pocit hladu během dlouhých přestávek mezi jídly, který nás obvykle nutí k přejídání. Přejídání je potom skutečnou příčinou nadváhy. Vyhýbejme se však takovým „zákuskům“, které mají vysoký obsah energie a tuku, jako jsou bramborové chipsy, dorty, energetické čokoládové tyčinky atd. Podívejte se na rozdíl mezi výživovými hodnotami jednoho malého „nevinného“ balení se dvěma plněnými hořickými trubičkami a jedné müsli tyčinky:

9. Když držím dietu, nesmím jíst žádná vajíčka

Vejce jsou bohatým zdrojem kvalitních a přitom levných bílkovin. Přitom nejsou tak tučná (5 g tuků, z toho 1,6 g nasycených) a energetická (75 kcal). Vadí nám v nich však cholesterol (215 mg/ks). Zdraví jedinci mohou tedy bez obav sníst 3–4 žloutky týdně. Avšak lidé, kteří trpí srdečně-cévními chorobami, by měli příjem vajec vždy konzultovat s lékařem.

10. Nadbytek energie spálím později

„Co sním dneska navíc, zítra odbourám při cvičení,“ říkáme si často. Chyba! Přejídání je třeba předcházet, a ne je „řešit“ cvičením, které následuje. Má to být právě naopak. Chceme-li zhubnout, musíme odpovídajícím způsobem jíst i cvičit. Nelze být aktivní až podle toho, kolik toho vlastně spořádáme. Nehledě na to, že čím více jsme syti, tím jsme línější.

Vezměme si třeba takovou bagetu, která obsahuje asi 250 kcal energie. Sníme-li ji celou a pak se jdeme na půl hodiny proběhnout do parku, spálíme tam nejvýše 100–150 kcal. Takhle asi příliš nezhubneme. Výdej a příjem energie totiž není v souladu, převažuje její příjem.

Poznali jste v některém z uvedených omylů sami sebe? Jaké jsou vaše zkušenosti?