V pondělí 9. listopadu proběhl v jednací síni Senátu PČR odborný seminář na téma „Integrovaná ochrana rostlin, cesta k bezpečným potravinám“ pořádaný Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu ve spolupráci s Asociací pro bezpečné potraviny, z. s. Za účasti mnoha odborníků zazněla spousta zajímavých věcí.
Dle zprávy vlády ČR je nadlimitně kontaminováno chemickými látkami již 83,8 % našich povrchových i spodních vod[1], Světová zdravotnická organizace letos zveřejnila studie prokazující karcinogenní účinky běžně užívaných přípravků na ochranu rostlin[2] a Evropská unie již v roce 2009 přijala směrnici pro dosažení udržitelného užívání těchto látek[3]. Například Francie v souladu s touto směrnicí zakázala užívání pesticidů na veřejných prostranstvích od roku 2020 a od roku 2022 pak neprofesionálním uživatelům zakázala i jejich pouhé držení[4]. Zodpovědné úřady v ČR však na dosavadní praxi ohrožující zdraví lidí i zvířat nic nemění.
Hlavní je udržet prodej pesticidů
Asociace pro bezpečné potraviny, z. s. (APBP) se dlouhodobě věnuje problematice užívání pesticidů a jejich dopadů na lidské zdraví. Od roku 2010 sleduje také proces implementace unijní legislativy do českého právního řádu. „Třebaže do litery zákona o rostlinolékařské péči byla provedena bezchybně, dle na něj navazujících vyhlášek a směrnic se zdá, že ministerstvo zemědělství i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zájem o snižování pesticidů či nahrazovaní chemických prostředků jinými neškodlivými látkami ve skutečnosti neprosazují,“ uvedl předseda asociace David Palán, podle kterého to může souviset se snahou chemických firem udržet objem prodeje pesticidů bez ohledu na legislativu a zdravotní dopady jejich užívání, přičemž k tomu velmi často používají nekalé obchodní praktiky, obdobně jako jejich sesterské farmaceutické firmy.
„Z toho důvodu asociace vyzývá výrobce chemických látek na ochranu rostlin, aby se zavázaly regulovat prodej etickým kodexem, který připravujeme,“ doplnil David Palán.
Celosvětově je na plodiny aplikováno přibližně 1350 druhů pesticidů, podle Karla Mencla z Oddělení klinické mikrobiologie Pardubické krajské nemocnice jsme schopni zanalyzovat pouze kolem 600 druhů. „V Evropě je 338 druhů pesticidů ve čtyřiceti devíti procentech ovoce, zeleniny a obilovin. Existují i epidemiologické studie, které poukazují například na velmi nebezpečné organofosfáty zejména s ohledem na těhotenství,“ uvedl Karel Mencl s tím, že rizika pro lidské zdraví jsou spojena i s případem, kdy potraviny obsahují více druhů pesticidů najednou.
ČR versus EU
Legislativa Evropské unie[5] nastavuje závazný rámec, jehož vyústěním má být dosažení trvale udržitelného užívání přípravků na ochranu rostlin. Základním nástrojem pro dosažení tohoto stavu je tzv. systém Integrované ochrany rostlin(IOR), což je soubor zásad, dle nichž mají hospodařit profesionální zemědělci. Jedna z těchto zásad ukládá povinnost upřednostnit biologické, fyzikální a jiné nechemické metody, pokud zajistí účinnou ochranu proti dotčeným škodlivým organismům.
„České ministerstvo zemědělství od samého počátku zpochybňuje závaznost Evropské směrnice 2009/128/ES, třebaže její závaznost potvrdila i právní stanoviska renomovaných právníků v čele s prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., bývalým děkanem Právnické fakulty UK v Praze. Zvláštní pozornost ministerští úředníci věnují zpochybňování povinnosti nahrazovat chemické látky biologickými,“ směřuje k jádru problému David Palán s tím, že není dlouhodobě dostatečně funkční ani kontrolní systém, za který odpovídá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. „Kontrola dodržování zásad Integrované ochrany rostlin byla od počátku nastavena tak benevolentně, aby požadovaný počet bodů získal každý farmář, téměř bez ohledu na to, jak s chemickými přípravky nakládá. Letos dokonce ÚKZÚZ oznámil, že kontrolu dodržování zásad IOR zemědělci vůbec provádět nebude,“ vysvětlil David Palán.
Neefektivní dotační podpora
Aby měli zemědělci čas se na postupy dle IOR adaptovat, stanovila evropská směrnice pětileté přípravné období (2009–2013). Během něhož se nabízelo, aby stát zemědělce efektivně pobídl k přechodu na používání zdraví bezpečnějších látek na polích vhodnou dotační politikou. To se však nestalo. „Přitom se ještě před přípravným obdobím v případě používání nechemických prostředků vracelo zemědělci i 60 % nákladů. Během přípravného období a stejně tak i v současnosti je výše pobídky jen na 25 % a navíc s podmínkou používání těchto prostředků po dobu pěti let bez možnosti přerušení. To je proti zdravému selskému rozumu,“ kritizuje tento přístup senátor Petr Šilar, který se chce zasadit o to, aby čeští farmáři nemuseli mít z používání postřiků na přírodní bázi obavy z finanční ztráty. „Zároveň vyzývám příslušné instituce, aby možnost čerpání dotací rozšířily i na obiloviny,“ uvedl senátor s tím, že více než polovina tuzemských polí je oseta právě obilím, forma této dotační podpory se na ně stále nevztahuje.
Příklady některých zemí přitom ukazují, že cesta k bezpečnějším potravinám je možná. V polovině letošního roku Nizozemí oslovilo ministry zemědělství zemí EU k většímu zavádění alternativ v ochraně plodin. Francie dokonce podporuje celoevropský zákaz používání přípravků nejvíce nebezpečných a rizikových pro lidské zdraví.
Ať rozhodnou spotřebitelé
Změnu k lepšímu by měla podle odpovědných úřadů přinést chystaná novela zákona o rostlinolékařské péči. „To samo o sobě ale v našem jídelníčku bezpečnější potraviny nezajistí. Pokud nechceme mít při konzumaci obavy o své zdraví, předně o tom musíme dát vědět. Pak už stačí, aby si spotřebitelé vybírali v prodejnách a obchodních řetězcích potraviny, které s chemickými postřiky do styku nepřišly. Zákazníci mohou sami jednoduše rozhodnout, aby se používání prokazatelně škodlivých chemických přípravků na polích, sadech a zahrádkách stalo minulostí,“ řekl senátor Petr Šilar, podle kterého půjde o dlouhou cestu. „Při současném produkčním zemědělství musíme mít náhradu. A tou může být používání přírodních, biologických preparátů v ochraně rostlin,“ doplnil senátor.
Právě proto by podle APBP mělo být u potravinářských firem standardem preferovat nechemicky ošetřované plodiny a tento zájem veřejně deklarovat například formou etických kodexů.
[1]Ministerstvo zemědělství: „Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2014“
[2]IARC MonographsVolume 112: evaluationoffiveorganophosphateinsecticides and herbicides, http://www.iarc.fr/en/media-centre/iarcnews/pdf/MonographVolume112.pdf
[3]SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů
[4]JORF n°0033 du 8 février 2014 page 2313, texte n° 1: „LOI n° 2014–110 du 6 février 2014 visant à mieuxencadrerl'utilisation des produitsphytosanitairessurleterritoirenational (1)“
[5]Kromě výše uvedené směrnice také nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů, dochází k celoevropské regulaci v určitém segmentu oblasti rostlinolékařské péče, jakožto i další předpisy
ČLÁNKY DO MAILU