Nejhorší potraviny roku 2012

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) spustila projekt Potraviny na pranýři v polovině minulého roku. Inspekce tu zveřejňuje hříšníky, kteří se proviní minimálně v jednom sledovaném aspektu. Jsou tu potraviny:

Na pranýři jsou prezentovány výsledky kontrol z již uzavřených sporů. Celkem se tu zatím sešlo na 750 případů potravin, které byste ve svém nákupu viděli jen neradi. A jde někdy o skutečné „lahůdky“.

• 
• 
• 

Dalších 62 fotografií

Jakost: Problémy má hlavně alkohol, uzeniny a maso

Nálepku nejakostní potraviny dostalo od června loňského roku na 140 potravin a nápojů. Nejpočetněji je zastoupena skupina masných výrobků, kontrolou neprošlo 26 produktů. Typickým proviněním pak byl jakostní nedostatek, kdy trvanlivé salámy, zejména Vysočina a Turistický salám „jevily vyšší aktivitu vody, výrobek se může spotřebiteli jevit jako málo vysušený,“ uvádí SZPI.

Některé potraviny, například kuřecí nebo zaječí stehna i hovězí roštěná, vykazovaly známky rozmrazení a opětovného zmrazení.

Nekvalitní masným produktům dýchají na krk lihoviny, na pranýři jich visí 24. Zejména za nadlimitní, nicméně zdraví neohrožující množství metanolu, případně za zjištěný nižší než deklarovaný obsah etanolu.

Přidáme-li k lihovinám 14 nevyhovujících vzorků vín, stávají se alkoholické nápoje nejméně jistým nákupem, co se jakosti týká.

Falšování: Víno s myšinou a džemy bez ovoce

Falšovaných potravin se na pranýři sešlo již více než 170. Ani v tomto parametru bohužel „nezklamaly“ masné výrobky. Plných 35 případů falšovaných uzenin, masa, paštik… hlavní nedostatek? Zjednodušeně řečeno – málo masa, hodně vody.

Je známo, že častou obětí falšování je med. Potvrzují to i zjištění SZPI. Na pranýř vystavila 17 výrobků této kategorie. Obvykle obsahují něco jiného, než je deklarováno na obalu, např. nepovolená barviva, sladidla, škroby a další přídatné látky.

K tématu: Tyhle medy nebrat, jsou šizené

Kontrolou inspektorů neprošlo ani 32 vín. Nejčastěji se jedná o nesprávně uvedený geografický původ hroznů, falšování přídavky cukru a vody, dokonce se vyskytl i neexistující výrobce. U některých vzorků inspektoři zaznamenali „chuť vína po nežádoucích mikrobiologických procesech a myšině“.

Snaží se i šejdíři v oblasti povidel, džemů a podobných ovocných pomazánek. Časté nálezy? Švestková povidla s malým podílem švestek, jablka místo borůvek a jahůdek v džemu pomálu.

Bezpečnost: Nebezpečných potravin byly více než čtyři stovky

Ke smutnému závěru dojdeme v posledním sledovaném parametru. Jako nebezpečný výrobek bylo vyhodnoceno 430 potravin.

V čase metanolové aféry asi nepřekvapí, že velkou část nebezpečných potravin představují lihoviny. Téměř 30 vzorků nevyhovělo předpisům, některé obsahovaly smrtelné množství metanolu, jinde inspektoři zjistili nepovolená denaturační činidla nebo aditiva.

Vše na téma: KAUZA METYLALKOHOL

Sice ne tak bezprostředně ohrožující život, zato v ohromujícím množství, je údaj nebezpečných potravin ze skupiny masné výrobky – je jich téměř 150. Plíseň, prošlá data, zapáchající maso v rozkladu, lepkavé a slizké povrchy uzenin… Vzhledem k nechutnosti této kategorie jsme se podívali podrobněji i na prodejce těchto pokladů. Vede Tesco a JIP Východočeská s 11 nálezy, následuje Ahold s 10 produkty, Penny Market a Zava CZ mají v této skupině po 8 proviněních.

Prodejny ignorují viditelné známky kažení potravin. Tesco vede

Věnovali jsme se také tomu, jak jsou na pranýři zastoupeny jednotlivé řetězce. Je třeba počítat s tím, že na velké prodejce je více vidět, jak serveru Vitalia.cz již před časem potvrdil mluvčí SZPI.

Více: Jsou všechny potraviny na pranýři právem?

„Opakovaná pochybení jsou ale signálem pro spotřebitele, že zde něco není v pořádku,“ uvedl Pavel Kopřiva. Prodávající se sice brání mimo jiné tím, že za kvalitu prodávaných potravin obvykle nemohou oni, ale jejich výrobci. Prodávající je nicméně tím, kdo například nekvalitní výrobky objednává (viz Polské kakao z Kauflandu bylo falšováno, a to opakovaně) a kvalitu také ovlivňuje dalším zacházením s potravinami. Do galerie jsme proto vybrali zejména takové příklady, kdy byla nebezpečnost potravin způsobena nevhodným skladováním, rozmrazováním a následným mrazením výrobků atp. a případy, kdy personál prodejen ignoroval potraviny viditelně nevhodné k prodeji a konzumaci a s klidem je nabízel spotřebitelům.

Dále upozorňujeme také na častý výskyt privátních značek řetězců, kdy jde o zboží přímo pro konkrétního prodejce.

K tématu: Supermarkety lákají na privátní značky. Co se za nimi skrývá?

TESCO najdeme na pranýři celkem 88×. V kategorii nejakostních potravin má devět položek, z toho se v pěti případech jedná o privátní značku Tesco. 27× je Tesco zastoupeno ve skupině falšovaných potravin, 4× opět privátní značkou.

Nebezpečných výrobků má pak na svém kontě Tesco dokonce dvaapadesát. Prodávalo potraviny s okem viditelnou plísní, oslizlé uzeniny s koloniemi mikroorganismů, salát s listerií, vejce pokrytá trusem, žluklé máslo, ořechy i sušené ovoce plné živých červů a další zdraví ohrožující lahůdky.

KAUFLAND má celkem jednašedesát položek. Nejakostních potravin je devět, mezi jinými neuspěly třeba telecí párky nesoucí „značku kvality“ Klasa.

V kategorii falšovaných potravin (celkem 24) Kaufland opakovaně bodoval v klamavém označování výrobků ze sortimentu ovoce-zelenina. Přestože regálové etikety hlásaly hrdě např. „čerstvé z České republiky“, na obalech (šlo např. o jablka a cibuli) byly uvedeny jiné země původu.

Mezi 28 nebezpečnými výrobky bylo obvyklé maso a uzeniny, ořechy a sušené plody, plíseň našla inspekce v regálech s pečivem i zeleninou, rýže pak byla „obohacena“ o živé škůdce.

Prodejny řetězce AHOLD mají rovných padesát nálezů. Nejakostních potravin je osm, z toho pět pod privátními značkami Albert Quality nebo Euro Shopper. Falšovaných výrobků nasbíral Ahold devět, mezi nimi například bagety a housky s až o čtvrtinu ošizenou hmotností.

Třiatřicet potravin z Aholdu pak padlo do skupiny nebezpečných. Ani mezi nimi nebyla nouze o vlastní privátní značky řetězce. Inspektoři výrobkům vyčítali mimo jiné plíseň a přítomnost zdraví škodlivých mikroorganismů, to třeba u chleba, sýrů a masných výrobků, žluklou chuť – například u ořechů, zápach a změnu barvy u masa.

SPAR má na pranýři celkem pětatřicet potravin. Jakostní požadavky nesplnilo osm kontrolovaných výrobků, falšované jedenáct, nebezpečných potravin odhalila inspekce šestnáct. Ve všech kategoriích byly zastoupeny i privátní značky Sparu, například rýže prolezlá moly a larvami hmyzu nebo filé s nižší hmotností masa.

PENNY MARKET nasbíral třicet dva záznamů, z toho dvě nejakostní potraviny a deset falšovaných, kdy například u ovoce bylo opakovaně uvedeno několik různých zemí původu, a filety z mořských ryb neměly deklarovanou hmotnost.

I v Penny patří v případě nebezpečných potravin (celkem jich kontroloři na pranýř pověsili dvacet) k nejčastějším maso, uzeniny, ořechy a sušené ovoce. Opět se nejednou jedná o privátní značku, např. „Dobré maso“.

V síti prodejen JIP VÝCHODOČESKÁ celkem uvízlo dvacet devět potravin. Čtrnáct nesplnilo požadavky jakosti, jedná se zejména o maso, které se tu vesele rozmrazuje a opětovně zmrazuje. Stejný osud postihl i mořské plody, krevety a ryby, ale také bramborové výrobky.

Falšovaná byla pouze jedna potravina, zato nebezpečných čtrnáct, kdy jednoznačně vedou uzeniny, často s plísní nebo s oslizlým povrchem, zapáchající a se známkami rozkladu.

V GLOBUSU byly z celkových třiadvaceti nálezů dva nejakostní, devět falšovaných a dvanáct nebezpečných. Globusu se nedaří hlavně v sortimentu skořápkových plodů, mezi nebezpečnými výrobky z jeho prodejen jsou několikery mandle a ořechy. Prodává je včetně živých škůdců, vajíček i pavučin. V regálech inspektoři nalezli také Lipánky s plísní a kuřata se salmonelou.

BILLA má celkem dvacet jedna položek, z toho tři nejakostní, osm falšovaných a deset nebezpečných potravin. Stejně jako další řetězce, i Billa se podílí na nekvalitních potravinách vlastními značkami. V kategorii nebezpečných výrobků jich má hned několik. Její Clever popcorn překročil více než trojnásobně bezpečný limit pro fumonisiny. „Fumonisiny se řadí mezi mykotoxiny, jedná se o potenciální karcinogen,“ uvádí SZPI. Clever kukuřice zase byla naložena ve zrezivělé plechovce a rez pronikla i dovnitř výrobku.

I LIDL má na pranýři výrobky vlastních značek. Například šunku, která obsahuje méně masa, než výrobce deklaroval na obale. Inspekce tu také našla rýži, u níž byl překročen limit přípustného obsahu kontaminující látky – olova nebo rolku s viditelnou plísní – a to i ze dvou metrů. Lidl celkem čtrnáct nálezů, pět nejakostních, tři falšované a šest nebezpečných.

MAKRO je mezi kontrolovanými řetězci zastoupeno pouhými devíti hříšníky. Falšovaná potravina byla pouze jedna, a to „vaječné“ těstoviny téměř beze stopy vajec. Coby nejakostní inspektoři hodnotili tři výrobky. V kategorii nebezpečných výrobků jsou žluklé ořechy, plesnivý sýr či nepovolená kyselina mravenčí v kvašených okurkách a zelí, celkem pět případů.

Dále k tématu: Ve falšování potravin se objevují stále nové a nové triky

Tento výčet neznamená, že v prodejnách s více nálezy nekoupíte i kvalitní potraviny. Nicméně dobře ilustruje přístup obchodníků. Aneb jak uvedl mluvčí inspekce: „Jedny prošlé uzeniny mohou být náhoda, pokud se u nějakého řetězce tento problém opakuje, půjde nejspíše o běžnou praktiku.“ A že se jich na pranýři sešlo.

Čtěte dále: Uslintaná madla, špinavé vozíky a mrtvolky myší pod pokladním pásem