Na kvalitu potravin a nálezy Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) vyvěšené na serveru potravinynapranyri.cz jsme se tentokrát podívali poněkud jinou optikou než v minulém roce. Loni jsme NEJHORŠÍ POTRAVINY ROKU 2012 třídili a hodnotili zejména podle jejich prodejců.
Tentokrát se zaměříme na jednotlivé kategorie potravin. Nárůst nálezů oproti roku 2012 nesvědčí nutně o zhoršení kvality v dané skupině, spíše ukazuje, kterým směrem se obrátila pozornost inspektorů. Ti vycházejí ze své zkušenosti a znalosti trhu a kontroly jsou většinou cílené. „Prvořadou povinností dozorových orgánů je provádět kontrolu podle hodnocení rizika a z toho vyplývá, že předmětem našeho zájmu jsou především problémoví výrobci, obchodníci nebo problémové skupiny potravin,“ sdělil nám Jindřich Pokora, ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace SZPI a jeden z autorů projektu Potraviny na pranýři.
GALERIE: Průřez „toho nejlepšího“, co SZPI shromáždila v roce 2013 na serveru potravinynapranyri.cz:
Na pranýři se ocitají následující potraviny:
- Nejakostní
Potraviny, které nedodržely předepsané složení určené právními předpisy nebo uvedené v označení potraviny. - Falšované
Uvádí zákazníka při nákupu v omyl. Například tím, že jsou mu záměrně zamlčeny důležité informace o složení potraviny nebo o jejím původu. - Nebezpečné
Potraviny překračující hygienický limit cizorodých látek, s nedovoleným množstvím aditiv (tzv. éček). Dále takové, které nedodržují mikrobiologické požadavky stanovené právními předpisy. Bezpečnost ohrožuje také přítomnost cizorodých předmětů v potravinách ap.
Nejproblematičtější je víno
Na soustředěnou pozornost inspekce doplatila vína. Převzala štafetu od zkušeného týmu „maso-uzeniny“ a v počtu nálezů SZPI stanula na prvním místě. „Zjišťujeme přídavek vody do vína, nadměrné přislazování hroznového moštu vedoucí k nadlimitnímu množství etanolu z přidaného cukru, přídavek barviv, syntetického glycerolu a v některých obzvláště závažných případech i kombinace těchto nepovolených ´přídavků´. Nešvarem je i falšování země původu, kdy jsou vína označená jako tuzemská a přitom pro jejich výrobu byly použity hrozny sklizené mimo ČR,“ vysvětluje Jindřich Pokora.
Masné výrobky opustily svou loňskou první pozici, kdy byly jasným favoritem. Oproti 206 nálezům z roku 2012 dosáhly letos „pouhých“ 107 pochybení. Podle SZPI jsou i nadále problematickou komoditou. Jindřich Pokora vyjmenovává nejčastější důvody: „Patří sem nízký obsah masa (ve výrobcích je méně masa, než výrobce uvede na obale), nedodržení vyhláškou daného minimálního množství čisté svalové bílkoviny u trvanlivých masných výrobků, přidaná voda a sůl ve zmrazeném drůbežím mase.“
Další skupiny již mají výrazně nižší počty nálezů, jedná se již o „tradiční“ nešvary. To se týká například medu a džemů, jak již dobře vědí na SZPI: „Do medu se nesmí nic přidávat (kromě jiného medu), přesto zjišťujeme přídavky sladidel (např. glukózo-fruktózový sirup), rýžového sirupu nebo barviv (karamel). Dále u zpracovaného ovoce – ovocných pomazánek – je nešvarem nižší podíl ovoce, než výrobce deklaruje na obale, a to v některých případech i o desítky procent, nebo nahrazovaní dražších druhů ovoce levnějšími druhy (zejména jablky). Problematické jsou ovocné pomazánky ze zahraničí (Polsko).“
Potraviny na pranýři v číslech
- 2012 – zveřejněno celkem 728 nevyhovujících šarží potravin (nebezpečných 418, falšovaných 172, nejakostních 138)
- 2013 – zveřejněno celkem 652 nevyhovujících šarží potravin (nebezpečné 254, falšovaných 227 a nejakostních 171)
- Pozitivní je, že se celkově snížil počet zveřejněných šarží potravin, a to o 10 %. Pozitivní je i fakt, že se značně snížil počet zveřejněných nebezpečných potravin, a to o 40 %.
- Bohužel se zvýšil počet falšovaných potravin, o téměř jednu třetinu, i počet nejakostních potravin, o téměř jednu čtvrtinu.
Která pochybení jsou z pohledu SZPI nejzávažnější? Velkou váhu přikládají falšování potravin: „Klamání spotřebitele je závažný problém, zejména pak s ohledem na vzrůstající počet falšovaných potravin. Nahrazování dražší suroviny levnější složkou, uvádění nepravdivých údajů na obalech potravin.“ A samozřejmě zdravotnímu riziku.
Potravina, lék, nebo jed?
Nebezpečné potraviny nemusí být jen ty, které vykazují známky kažení, mnohdy dokonce okem viditelné plísně, či nesou stopy škůdců – včetně jejich živých zástupců. Zdraví ohrožující jsou i výrobky, které neuvádějí správně informace pro alergiky či celiaky. „Vzhledem k tomu, že počet potravinových alergií vzrůstá, vnímáme jako důležité správné označování přítomnosti alergenů v potravinách – použití sóji či lepku v masných výrobcích nebo arašídů a skořápkových plodů v pekařských výrobcích (např. sušenkách). Závažná jsou zjištění, kdy potravina určená pro alergiky obsahuje alergen (bezlepková potravina, která obsahuje lepek),“ potvrzuje Jindřich Pokora. „Poměrně často jsou zjišťovány případy trvanlivého pečiva, kdy výrobce varuje, že výrobek může obsahovat stopové množství alergenu (např. arašídů) a ve skutečnosti je množství tohoto alergenu o několik řádů vyšší.“
U doplňků stravy jsou podle SZPI nebezpečné ty případy, kdy je nepovoleně použito léčivo, příkladem z loňského roku je zjištění látky sildenafil v kávě na podporu erekce.
Více: Káva s hřebcem už vaši erekci nepodpoří
K čemu je to dobré
Výčet v textu ani v galerii nemůže být úplný, ale uděláte si z něj představu, na jaké závady kontroloři narážejí. A také my, zákazníci – jen to někdy ani nepoznáme. Těžko také budeme sledovat každý nález Potravin na pranýři a porovnávat jej s nabídkou u našeho obchodníka (tuto možnost usnadňuje nová mobilní aplikace). Ale pro orientaci a upozornění, na co si dávat pozor, poslouží výborně.
Speciál: Chytrý nákup – jak poznat kvalitní potraviny
A snad, doufejme, i jako bubák pro nepoctivé výrobce a prodejce. Minimálně jim existence Potravin na pranýři a zájem spotřebitelů komplikuje život: „Fungování webu do práce SZPI výrazně zasahuje. Již v roce 2012, tj. v roce zahájení činnosti Potravin na pranýři, jsme zaznamenali výrazný nárůst podnětů podaných spotřebiteli na potraviny neodpovídající právním předpisům nebo a nevyhovující hygienické podmínky na prodejnách,“ komentuje Jindřich Pokora. Dříve se počet podaných podnětů pohyboval na hranici 3000 za rok, v roce 2012 to bylo 6098 podnětů a v roce 2013 přibližně 5 800. Spotřebitelé mají díky mobilní aplikaci možnost přímo v obchodě vyfotit nevyhovující stav a fotografii i s popisem „závadného“ stavu odeslat formou podnětu ke kontrole přímo příslušnému inspektorátu SZPI. „Podařilo se tedy nastartovat společenskou debatu nad jakostí a bezpečností potravin a zvýšit pozornost spotřebitelů nad tím, co si vlastně kupují.“
Hlasujte: 5 blivajzů roku 2013. Zvolte ten nej
ČLÁNKY DO MAILU