Nejhorší potraviny roku 2016

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) se zaměřuje tam, kde předpokládá potíže s kvalitou. „Při kontrole upřednostňujeme ty provozovatele a jejich výrobky, kde lze z nejrůznějšího důvodu očekávat problémy,“ říká Jindřich Pokora, ředitel odboru kontroly.

Opakovaně se proto v žebříčku nejhorších potravin objevuje kategorie masných výrobků a vína, nováčkem jsou mléčné výrobky, na které se v loňském roce SZPI speciálně zaměřila kvůli dopadům ukončení režimu mléčných kvót.

SZPI nejakostní, falšované a nebezpečné potraviny zveřejňuje na serveru Potraviny na pranýři.

Nejhorší potraviny roku 2016

Loni SZPI na svém serveru Potraviny na pranýři zveřejnila celkem 246 nejakostních, 263 falšovaných a 331 nebezpečných potravin.

Podle Jindřicha Pokory je chyba většinou na straně maloobchodu: „Porovnávat četnost chyb obchodu a výrobců v podmínkách České republiky je po řadu let poměrně jednoduché. Podle mého kvalifikovaného odhadu je četnost chyb na straně retailu několikanásobně vyšší, než je tomu u výrobců,“ říká.

Jak dopadly jednotlivé skupiny potravin?

Brambory (20)

V případě brambor šlo vždy o falšování, kdy byla uvedena nesprávná odrůda a spotřebitel tak byl uváděn v omyl. Celkem se jednalo o dvacet zjištěných případů.

Cukrářské výrobky a těsta (10)

SZPI loni zjistila deset případů nevyhovujících cukrářských výrobků. S výjimkou falšovaného punčového řezu, který obsahoval nepovolené barvivo, se u ostatních zákusků jednalo o nebezpečné potraviny. Byla zjištěna přítomnost plísně a bakterií, které způsobují listeriózu či salmonelózu.

Čerstvá zelenina (8)

Čerstvá zelenina a byliny mají nejčastěji potíže s překročením maximálního limitu reziduí pesticidů.

Čerstvé ovoce (2)

Čerstvé ovoce mělo loni problémy jen dvakrát, a to s limity pesticidů.

Čokoláda, cukrovinky (16)

Čokoládové výrobky měly deformovaný tvar a obsah, byly skladovány při nevyhovujících teplotách. Cukrovinky obsahovaly neuvedené alergeny či barviva.

Dehydratované výrobky, tekutá ochucovadla, dresinky, sůl, hořčice (7)

Pestrá skupina výrobků s pestrou paletou prohřešků – od ztužovače šlehačky označeného českou vlajkou a nápisem Česká kvalita původem ze Slovenska přes neuvedené alergeny a zkažené potraviny až po sušenou smetanu, která nebyla smetana.

Jedlé tuky, oleje (9)

Hned několik olivových olejů neslo označení „extra panenský“, ale dle laboratorního rozboru šlo pouze o kategorii nižší („panenský olivový olej“). V jednom případě dokonce o kategorii oleje nevhodnou k maloobchodnímu prodeji.

Kakao, směsi kakaa s cukrem (5)

Výrobky obsahovaly přídatnou látku (regulátor kyselosti), která nebyla uvedena ve složení na obale.

Káva, kávoviny, čaj (2)

Pouhé dva nálezy v této skupině potravin se provinily překročením limitu reziduí pesticidů a přítomností nepovoleného náhradního sladidla. V obou případech šlo o čaje.

Koření (5)

Různé kořenící směsi jednoho výrobce obsahovaly neuvedený alergen (celer).

Lihovarnické výrobky (11)

Lihoviny měly nejčastěji problémy s etanolem. Některé ho obsahovaly méně, než bylo uvedeno na obale, jiné uváděly mylně jeho původ.

Luštěniny, olejnatá semena (11)

Většina problémů se týkala máku. Opakovaně byly překročeny maximální limity reziduí pesticidů, případně potravina vykazovala známky žluknutí. Luštěniny se zase potýkaly s nezvanými hosty – byla zjištěna přítomnost živých i mrtvých škůdců.

Masné výrobky (190)

Absolutně nejpočetnější skupina Na pranýři. 50 výrobků ohodnotila inspekce coby nejakostní, falšovaných bylo 39 a celých 101 masných výrobků spadlo do kategorie nebezpečných potravin. Plísně, oslizlý a lepkavý povrch, zápach po kažení, to vše je k mání v našich obchodech. Mezi falšované se masné výrobky dostaly nejčastěji kvůli šizení na mase. Nejakostní masné výrobky nedodržely předepsané složení nebo složení uvedené na obale, například obsahovaly více vody, tuku či soli.

Med (38)

Inspekce hodnotí jako vážnou loňskou kauzu medu výrobce Včelpo. Medy byly ve značném množství deklarovány jako české, přestože z ČR nepocházely, a obsahovaly rezidua antibiotik.

Mléčné výrobky (153)

Zjištění nevyhovujících mléčných výrobků, a to dle inspekce především zahraničních, byla loni relativně častá. Šlo o 58 nejakostních výrobků, které uváděly např. nepravdivé informace na obale, a o 57 falšovaných produktů (typickým příkladem je prodejce Penny Market, který opakovaně označoval potraviny na regálové etiketě nápisem „Česká kvalita“ a grafickým vyobrazením vlajky ČR, přitom země původu výrobku nebyla Česká republika). Nebezpečné mléčné výrobky zjistila SZPI v 38 případech, kdy narazila na viditelně plesnivé potraviny.

Mlýnské obilné výrobky a obilniny (28/3)

Častým problémem jsou škůdci, kterým se při špatném skladování v obilných výrobcích výborně daří. Jako nebezpečné hodnotila inspekce také výrobky, které obsahovaly ve značném množství tropanové alkaloidy (atropin a skopalamin). Taková potravina může vyvolat akutní zdravotní potíže zejména u citlivých jedinců.

Nealkoholické nápoje (17)

Převážně šlo o falšované nápoje s neodpovídajícím složením a nepravdivými informacemi, například mnohonásobně nižším obsahem vitamínu C.

Pekařské výrobky (47)

Žluklá chuť a vůně, zatuchlost, plíseň, ale i škůdci, taková byla zjištění SZPI u převážně trvanlivých pekařských výrobků.

Pivo (5)

Pivo mělo problém jen výjimečně. Extrakt původní mladiny, který určuje sílu piva, byl nižší, než je stanoveno příslušnou vyhláškou.

Pokrmy (11)

Ve skupině připravených pokrmů šlo o nejrůznější prohřešky od mylných informací, obsahu alergenů až po nižší podíl masa.

Ryby, vodní živočichové (25)

Stále stejný problém – místo ryb si kupujeme vodu, případně různé látky, jen ne maso. Některé výrobky ho obsahovaly i o polovinu méně, než tvrdily na obalu. Inspekce narazila i na případy nebezpečných potravin, kdy rybí maso obsahovalo parazity nebo vykazovalo známky kažení.

Skořápkové plody (22)

Ořechy, mandle i jedlé kaštany trápí škůdci a plísně, někdy také zapomenuté skořápky.

Studená kuchyně (6)

Z šesti nálezů bylo pět produktů studené kuchyně nebezpečných, šlo například o knedlíky plesnivé vinou špatného skladování nebo potravinu kontaminovanou bakterií, která způsobuje listeriózu.

Těstoviny (1)

Jediný zástupce skupiny těstovin: bylinkové nudle obsahovaly alergen (celer), který nebyl uveden na obale.

Víno (134)

Víno již tradičně patří k nejpočetněji zastoupené skupině Na pranýři. Vzhledem k dlouhodobým potížím se inspekce zaměřuje na kontrolu jeho kvality. V minulém roce zjistila 92 případů nejakostního vína, kdy v chuti a vůni vína byla často patrná oxidáza, tzv. hnědnutí vína (vada, kdy víno má až nahnědlou barvu a chuť a vůni po jablkách), nebo stopy po myšině nebo po plísni. 34 vín bylo falšovaných za použití nepovolených látek, cukru nebo vody. 8 vín pak inspekce hodnotila jako nebezpečnou potravinu.

Zmrzliny, mražené krémy (6)

Několik málo nálezů spadlo do kategorie nejakostních potravin kvůli deformovanému tvaru – zřejmě v důsledku špatného skladování.

Zpracovaná zelenina a houby (4)

4 případy nebezpečných produktů se týkaly kysaného zelí, oliv, červených fazolí a zeleninových hranolků.

Zpracované ovoce (25)

Do této skupiny spadá jak sušené či zmrazené ovoce, tak například ovocné pomazánky a džemy a další výrobky ze zpracovaného ovoce. Stejně pestré jsou zjištěné vady a prohřešky. Šlo například o šizení na obsahu, uvádění nesprávných informací, známky kažení i použití nepovolených látek.

Zvláštní výživa, doplňky stravy (15)

Některé výrobky obsahovaly v podstatně menším množství některou ze svých složek, mnohdy pro daný výrobek zásadní, například vitamín či kolagen. Jiné byly naopak nebezpečné pro překročení limitů látek, například olova či THC.