Nejakostní, falšované a nebezpečné potraviny zveřejňují státní dozorové orgány již několik let na serveru Potraviny na pranýři. Podívejte se, kteří prodejci či výrobci se svými produkty neprošli kontrolou Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a Státní veterinární správy (SVS) v roce 2017:
V galerii nezveřejňujeme kompletní přehled nálezů z některých skupin pro jejich velké množství. Další vzorky ze skupiny maso a masné výrobky najdete na serveru Potraviny na pranýři zde. Kompletní přehled vín, pak zde a zde.
Jindřich Pokora, ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace SZPI, v rozhovoru pro server Vitalia.cz okomentoval uplynulý rok:
Dlouhodobě mám pozitivní pocity z úrovně českých výrobců potravin
Jak hodnotíte rok 2017 z hlediska kvality potravin a kontrolní činnosti SZPI? Které případy byly z vašeho pohledu závažné?
Rok 2017 byl z hlediska bezpečnosti a kvality potravin mimořádný pouze v tom aspektu, že v rámci České republiky a ani v rámci Evropské unie se neudála žádná významnější potravinová krize. Do povědomí veřejnosti se dostala tzv. „fipronilová kauza“, kdy se po použití pro hospodářská zvířata nelegálního insekticidu fipronilu dostala do vajec rezidua této látky. Naštěstí v koncentracích, které reálně nemohly ohrozit zdraví spotřebitelů. Daná kauza má ovšem jiný rozměr z hlediska práce dozorových orgánů v Belgii. Je zcela nepřijatelné, aby o takovém případu, kdy jsou danou potravinou zasaženy jiné státy, byla tato informace držena téměř dva měsíce „pod pokličkou“. V důsledku toho pak došlo ke snížení efektivnosti následných kroků v rámci systému rychlého varování (RASFF) a možná podstatná část kontaminovaných vajec skončila u spotřebitelů.
Změnily se letos nějak segmenty typických hříšníků (masné a mléčné výrobky, víno)? Která kategorie má dlouhodobě největší problémy a objevil se nějaký nováček?
Problematickými skupinami potravin jsou čokolády a cukrovinky, kde byly zjištěny problémy u více než poloviny kontrolovaných šarží, zejména pak při kontrolách v maloobchodech. U českých výrobců jsou tyto výrobky v souladu s právem, nedodržení právních předpisů se dotklo pouze přibližně 13,5 % kontrolovaných šarží. Problematickým zůstává med, zde bylo zastoupení nevyhovujících šarží více než 50 %. Čtvrtina nevyhovujících byla zaznamenána také u zmrzlin.
Platí i letos, že pochybení je většinou na straně maloobchodu?
Co se týče rozložení zjištěných problémů, stále platí, že čím dále od výroby, tím problémů přibývá. Zvláště výrazné je to například u čerstvého ovoce a zeleniny, kde u českých výrobců prakticky nejsou zjišťovány nevyhovující šarže, ale v maloobchodě je zjišťována více než pětina nevyhovujících šarží. U brambor pak je to téměř jedna třetina.
Nelze se nezmínit i o kontrolách v segmentu společného stravování. Za zmínku stojí případy zjištění nedodržení deklarovaného množství nápojů nebo relativně časté případy použití přepálených tuků při smažení a fritování. Speciální kapitolou je pak způsob dodržování, resp. nedodržování, hygienických zásad při přípravě pokrmů v některých provozech společného stravování.
Určuje SZPI viníka (obchod nebo výrobce) a pozná ho zájemce dle záznamu na serveru Potraviny na pranýři?
V případech, kdy je u dané potraviny zjištěno porušení právního předpisu, SZPI důsledně zjišťuje příčiny tohoto porušení. Pokud je tedy například zjištěno nedodržení limitů obsahu těžkých kovů nebo překročení limitů pro rezidua pesticidů, kontrola pokračuje dále k dodavatelům a k výrobcům. Pokud jsou výrobci mimo území České republiky, je takový případ zaznamenán do výše uvedeného systému RASFF a šetření dotahuje do konce dozorový orgán v zemi výroby.
Na pranýři se ocitají potraviny:
- Nejakostní
Nedodržují složení určené právními předpisy nebo uvedené v označení potraviny. - Falšované
Uvádějí zákazníka při nákupu v omyl. Například záměrně zamlčují důležité informace o složení potraviny nebo o jejím původu. - Nebezpečné
Obsahují nepovolené látky nebo překračují limity povolených látek. Obsahují neuvedené alergeny. Jeví známky kažení, plíseň, škůdce. Obsahují cizorodé předměty apod.
Pokud je jasné, že za vadu může prodejce nebo podnik společného stravování, pak informace na webu Potraviny na pranýři neobsahují textovou informaci o výrobci. Jedná se například o případy, kdy jsou výrobky plesnivé a současně je například zjištěno nedodržení podmínek skladování, které určuje výrobce potraviny.
Je něco, co vás a SZPI v roce 2017 potěšilo?
Je pravdou, že zaměstnání u správního orgánu není stálým zdrojem pozitivních životních podnětů. Přesto bych jako pozitivní v roce 2017 vyzvedl skutečnost, že kontrola společného stravování byla SZPI prováděna již třetím rokem – a to na velmi vysoké úrovni. Podařilo se nám v tomto segmentu potravinářství zavést některé nové kontrolní metody a postupy na vyšší kvalitativní úrovni, než tomu bylo před rokem 2015, kdy SZPI ještě tento sektor nekontrolovala. Dlouhodobě mám pozitivní pocity z úrovně českých výrobců potravin a jejich snahy být vždy v souladu s právním řádem. Velmi dobře funguje spolupráce s Potravinářskou komorou, kde došlo v roce 2017 k výraznému pozitivnímu posunu při definování systému Cechovních norem.
Pro rok 2018 pak máme před sebou „balvany“, které představuje např. kvalita olivových olejů, medu a napravování zanedbaného vymáhání správných hygienických návyků v některých provozech společného stravování.
Ing. Jindřich Pokora
Ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace, Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Inspekce odkrývá zákulisí kontroly potravin ve velkém rozhovoru na serveru Vitalia.cz.