To jsou hlavní závěry dozorových orgánů exkluzivně pro server Vitalia.cz. Podívejte se, kteří prodejci či výrobci se svými produkty neprošli kontrolou Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy v roce 2018:
Na pranýři se ocitají potraviny:
- Nejakostní
Nedodržují složení určené právními předpisy nebo uvedené v označení potraviny. - Falšované
Uvádějí zákazníka při nákupu v omyl. Například záměrně zamlčují důležité informace o složení potraviny nebo o jejím původu. - Nebezpečné
Obsahují nepovolené látky nebo překračují limity povolených látek. Obsahují neuvedené alergeny. Jeví známky kažení, plíseň, škůdce. Obsahují cizorodé předměty apod.
V galerii nezveřejňujeme kompletní přehled nálezů z některých skupin pro jejich velké množství. Další vzorky zejména z kategorie maso a masné výrobky a kompletní přehled nevyhovujících vín najdete na serveru Potraviny na pranýři.
V rozhovoru pro server Vitalia.cz okomentovali uplynulý rok Jindřich Pokora, ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), a odborníci Státní veterinární správy (SVS).
Jak hodnotíte rok 2018 z hlediska kvality potravin a vaší kontrolní činnosti?
SZPI: Rok 2018 nebyl pro úřední kontrolu potravin rokem nějak výrazně komplikovaným. Českou republiku v tomto roce naštěstí minuly větší potravinové „skandály“, jako byl například případ kontaminace mražené zeleniny bakterií Listeria monocytogenes. Tento a možná i některé další případy se sice ČR okrajově dotkly, ale nebyly pro naše výrobce a obchodníky, a zejména spotřebitele nijak fatální. Láká mě říci, že to bylo i díky dobré práci dozorových orgánů. Ale výroba potravin je o něčem jiném než výroba lokomotiv nebo prskavek. Je to práce s biologickým materiálem a s tím se pracuje o dost komplikovaněji než například se železem. Dozorové orgány a ani samotní výrobci nikdy nemohou potravinovou krizi zcela vyloučit. Ale i do budoucna musí být naší snahou jednotlivé krize vzájemně co nejvíce oddalovat, resp. účinně snižovat jejich frekvenci.
Předběžné výsledky ukazují, že kontrola samotných potravin přinesla prakticky shodné výsledky jako v roce 2017. V žádném případě bych si ale nedovolil tvrdit, že výsledky zjištěné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí jsou „pravdivým obrazem“ o stavu potravin na českém trhu. SZPI je povinna používat při kontrole rizikovou analýzu a zaměřovat se na nejrizikovější potravinářské obory a nejrizikovější provozovatele potravinářských podniků. A když za těchto podmínek zjistíme, že máme v našem informačním systému cca 15–17 % nevyhovujících vzorků potravin, tak to zase není tak špatný výsledek.
SVS: V roce 2018 nezaznamenal veterinární dozor v oblasti bezpečnosti potravin velkou přeshraniční potravinovou kauzu. Naopak v roce 2017 bylo takovýchto afér hned několik, stačí připomenout případy látky fipronil používané neoprávněně v zahraničích chovech drůbeže či problémů s brazilským masem dováženým do Evropy. Velkou část dozorové činnosti podobně jako v roce 2017 představovaly kroky směřující k boji proti nákaze africkým morem prasat (AMP).
Na co jste se speciálně zaměřili a proč?
SZPI: Stejně jako v letech minulých provedla SZPI řadu speciálních kontrolních akcí zaměřených do potenciálně rizikových oblastí potravinářství. Nejprve si dovolím uvést případy kontrol, které přinesly pozitivní výsledky. K těm patřila například kontrola výroby kebabů a gyrosů, kde nebyla zjištěna žádná nevyhovující potravina. Tato kontrola zahrnula u těchto výrobců i kontrolu hygienických podmínek a nepřinesla žádné fatální negativní zjištění.
Dalšími kontrolami s pozitivním výsledkem pak byly kontrola zaměřená na jakost a původ prodávaných jahod a meruněk a kontrola ovoce a zeleniny dodávané do škol v rámci projektu „Ovoce a zelenina do škol“. Při kontrole jahod a meruněk bylo při 426 kontrolách zjištěno, že pouze v sedmi případech se snažil prodejce uvést u jahod ze zahraničí jako zemi původu Českou republiku. Ze stovek kontrolovaných šarží jahod byla jediná vyhodnocena jako nevyhovující pro výskyt plísní a hnilob a ze vzorků odebraných na kontrolu reziduí pesticidů byly všechny vyhodnoceny jako vyhovující. Při kontrolách provedených v rámci projektu „Ovoce a zelenina do škol“ nebyly zjištěny u dodavatelů žádné nedostatky.
Naopak velké problémy byly zjištěny v rámci mimořádné akce zaměřené na jakost zahraničních polotvrdých sýrů. Nevyhověla jich přesně jedna čtvrtina. Přitom u vzorků odebraných během prvního týdne této akce to bylo dokonce více než 70 % nevyhovujících sýrů. Akce trvala celkem osm týdnů, během kterých procento nevyhovujících dovozových sýru na českém trhu postupně klesalo. Nejednalo se přitom o podvody nějak výrazné. Tuku v sušině zpravidla nechybělo více než 3 %, také soli nebylo více než o půl až jedno procento. Jenže v objemu dovážených sýrů jsou to kvalitativní pochybení v milionech korun, samozřejmě v neprospěch spotřebitelů. Těch několik málo chybějících procent tuku vám na celém kamionu sýru dá dva, možná tři metráky másla. A to je asi pro některé zahraniční výrobce hodně velké pokušení.
SVS: Kromě standardního veterinárního dozoru, který zahrnuje jak kontroly plánované, tak neplánované (zejména provedené na základě obdrženého podnětu), bylo realizováno také několik mimořádných veterinárních akcí, z nichž některé trvaly, či ještě trvají několik měsíců. Namátkou mohu vybrat akci, při níž bylo prověřováno, zda skutečné složení sýrů odpovídá údajům deklarovaným výrobci, kontrolu zaměřenou na polskou drůbež a vejce v souvislosti s údaji v polských médiích o údajném nesprávném používání veterinárních přípravků v tamních chovech či probíhající zjišťování obsahu arsenu a niklu ve vybraných potravinách. V souvislosti s výskytem afrického moru prasat v některých členských i nečlenských zemích EU provádí od 2. 10. 2018 SVS plošný monitoring přítomnosti DNA afrického moru prasat ve vybraných živočišných produktech. Dosud (k 16. 12.) byly odebrány již téměř tři tisíce vzorků, ani u jednoho vyšetření přítomnost AMP neprokázalo.
Které případy byly z vašeho pohledu závažné?
SZPI: Již zmíněné polotvrdé sýry. Zjištěné podvody mě svým rozsahem hodně nepříjemně překvapily.
SVS: V roce 2018 nezaznamenal veterinární dozor v oblasti bezpečnosti potravin žádnou srovnatelnou přeshraniční potravinovou kauzu, jako tomu bylo v roce 2017 v případě fipronilu. V rámci systému RASFF bylo dosud řešeno 46 případů zdravotně závadných potravin. Nejčastěji se jedná o mikrobiální kontaminaci patogenními bakteriemi rodu Salmonella, Listeria či z čeledi Enterobacteriaceae. Aktuálně je řešena salmonelová epidemie u lidí sérovarem Goldcoast původem z vepřového masa z Nizozemska a výrobků z něj. Z virových onemocnění se v potravinách vyskytují např. noroviry. Z chemických rizik jsou nejčastěji řešeny nevyhovující nálezy reziduí autorizovaných veterinárních léčiv či látek zakázaných pro použití u potravinových zvířat.
Chemická a biologická bezpečnost potravin je sledována i v rámci každoročních plánů odběru vzorků potravin a surovin živočišného původu v rámci veterinárního dozoru od hospodářství až po zpracovatele a výrobce potravin. Z výsledků těchto odebraných vzorků je nejvíce nevyhovujících výsledků v oblasti reziduí veterinárních léčiv, nepovolených barviv a těžkých kovů.
Loni SZPI chválila české výrobce potravin. Platí to i letos?
SZPI: Platí. Kvalita našich potravin je vysoká, o bezpečnosti ani nemluvě. Na trhu je vidět, že se naši výrobci snaží stále více vyhovět i velmi náročným zákazníkům. I velké firmy „mají čas“ se věnovat specialitám pro fajnšmekry. Menší výrobci již dávno pochopili, že jejich výhodou je pružnější přizpůsobení se poptávce, možnost produkce regionálních potravin a těsnější vazba na zákazníka. A navíc nám roste počet registrovaných výrobců. Nyní jich máme okolo deseti tisíc. Ještě před pár lety to bylo okolo osmi tisíc. Kontroly zaměřené na výrobky označené známkou Klasa nebo nesoucí označení regionální potravina ukázaly, že jejich producenti si jsou vědomi významu a zodpovědnosti za užívání těchto značek.
Jak si stojí čeští výrobci potravin oproti zahraničním podle SVS?
SVS: Závady se vyskytují jak u zahraničních, tak u tuzemských výrobců.
Zlepšil se maloobchod, kde SZPI v předchozím období zjistila řadu problémů? Nebo potíže přetrvávají?
SZPI: Maloobchod v roce 2018 stagnoval. Výsledky jsou prakticky stejné jako v roce 2017, cca 20 % nevyhovujících potravin. Ale platí to, co jsem již uvedl – je to výsledek úřední kontroly, nikoliv pravdivý obraz trhu. Maloobchod má řadu věcí dobře zvládnutých – např. dodržování chladicího řetězce. Naopak, na SZPI citlivě vnímáme horší hygienickou situaci při prodeji nebaleného pečiva, kde se situace pomalu vrací k nevyhovujícímu stavu.
Jak je tomu u SVS, zjišťujete více problémů ve výrobě, nebo v maloobchodě?
SVS: Jelikož SVS má při uvádění potravin na trh v maloobchodě jen velmi omezenou kompetenci, na rozdíl od výroby potravin živočišného původu, kde je naopak její úloha zásadní, nebylo by objektivní počet závad ve výrobě srovnávat s problémy v maloobchodě.
K loňským výsledkům můžeme uvést, že u schválených podniků bylo dle předběžných údajů provedeno cca 14 000 kontrol (z toho cca 240 kontrol se závadou). U registrovaných podniků se uskutečnilo cca 9000 kontrol (z toho cca 400 kontrol se závadou). V rámci jedné kontroly se závadou může být zjištěno více závad. Téměř 4400 kontrol (z cca 9000) bylo provedeno v restauracích (z toho 263 se závadou). Tudíž v restauracích se stále zjišťuje vyšší množství závad než u výrobců potravin. Ještě vyšší je podíl závad při prodeji na farmářských trzích, kde končí zjištěním závady zhruba každá pátá kontrola.
Coby „balvany“ pro rok 2018 SZPI označila např. kvalitu olivových olejů, medu a napravování zanedbaného vymáhání správných hygienických návyků v některých provozech společného stravování. Co se v těchto oblastech podařilo?
SZPI: Olivové oleje se v roce 2018 mírně zlepšily, zjistili jsme 17 % nevyhovujících vzorků, v roce 2017 to bylo 20 %. Ale zastoupení falšovaných olivových olejů je na českém trhu stále velmi vysoké. Medy se pak dokonce mírně zhoršily. Nevyhovělo 48,6 % kontrolovaných šarží, v roce 2017 to bylo 47,9 %. SZPI bude muset v sankcích u těchto komodit přitvrdit. Právní předpisy nám ukládají, že sankce musí mít preventivní dopad. Zatím zjevně tento efekt nemají. Takže balvany valíme dál a uvidíme, co bude, až sankčně „přituhne“.
Oblast společného stravování patří do kompetence SZPI teprve třetím rokem. Problém v hygieně společného stravování byl v roce 2018 sice menší, ale stále je to oblast historicky kontrolně velmi zanedbaná a předpokládám, že i v roce 2019 jí budeme věnovat zvýšené úsilí. Je to segment trhu, kde je vazba mezi výrobcem potraviny, resp. provozovatelem restaurace, asi nejužší a možné nebezpečí ohrožení zdraví spotřebitele nebo jeho ekonomické újmy poměrně značné.
ČLÁNKY DO MAILU