Hlavní navigace

Nejjedovatější strom světa. I když pod ním jen stojíte, můžete oslepnout

8. 6. 2024

Sdílet

Nesbírejte v lese houby a ovoce, které neznáte. To se u nás dětem vštěpuje, aby se někdo nešťastnou náhodou neotrávil. V Karibiku však hraje příroda vyšší ligu. Tam vás totiž může strom popálit či oslepit už jen tím, když k němu přijdete moc blízko.

Mancinela obecná (Hippomane mancinella) je strom dorůstající až 15 metrů, který se vyskytuje ve Střední Americe. Najít jej můžete na karibských ostrovech, na Panamské šíji, ale i na Floridském poloostrově. Lepší je ho však nehledat. Jde o nejtoxičtější dřevinu na planetě Zemi, které místní říkají manzanilla de la muerte – tedy „jablíčko smrti“.

Z evropských učenců tento strom jako první popsal španělský lékař Diego Alvarez Chanca na Kolumbově druhé plavbě v roce 1493. Nešlo ještě o botanický záznam, ale o zmínku o ovoci, které když muži ochutnali, velmi bolestivě jim otekla ústa. Vzhledem k lokalitě a účinku téměř není pochyb, že šlo právě o plody mancinely – kulaté zelené ovoce podobné jablku.

Strom, který zabil Juana Ponceho

Není to však jenom ovoce, před čím se je třeba mít na pozoru. Vysoce jedovatá je totiž i samotná šťáva stromu, kterou jsou prostoupeny i listy a dřevo. Už jenom na dotek způsobuje puchýře velmi podobné popáleninám, přiotrávit se přitom můžete i z ovzduší okolo stromu. Riziko významně vzrůstá za deště, takže není radno se pod mancinelou schovávat.

Maryša nebyla jediná. Nejvíce se trávilo v 17. století ve Francii Přečtěte si také:

Maryša nebyla jediná. Nejvíce se trávilo v 17. století ve Francii

Zanesete-li si třeba jen stopové množství toxinu do obličeje, hrozí vám oslepnutí na několik dní. Lidé mancinely pro jistotu likvidují, hlavně v turistických oblastech. Na Floridě je proto ohroženým druhem. Existující exempláře se často označují varovnými cedulemi, aby na ně nikdo nesahal. V lesích a národních parcích však ceduli nemá každý strom – mancinelu musíte umět identifikovat.

Místní národy mancinelu dobře znaly a dokázaly ji i využít. Především šlo o namáčení projektilu do jejího jedu. Často se věří, že právě takto zemřel conquistador Juan Ponce de León. Ten objevil Floridu a v roce 1520 se stal jejím guvernérem. Snažil se tam založit kolonii, ale v létě následujícího roku jej postřelili do stehna domorodci známí využíváním mízy z mancinely. Na následky zranění Ponce do pár dní zemřel. Kromě toho se povídá, že tradiční domorodou formou trestu či mučení bylo přivázání k mancinele, jejíž kůra po dobu kontaktu otravuje pokožku a způsobuje velmi bolestivé puchýře.

Dřevo dokáží místní opracovávat podobně jako jakékoliv jiné. Dá se z něj vyrobit moc pěkný nábytek a prý voní podobně jako levandule. Klíčem je to, že se musí pokácet upálením dolního konce a nechat dobře vyschnout, aby toxiny vymizely. Málokdo toto však chce riskovat. Musí se to umět, aby proces zneškodnění jedu nezpůsobil škodu na zdraví a vydařil se tak, že výsledný produkt bude opravdu bezpečný.

Vyznáte se v exotickém ovoci? Udělejte si náš kvíz

Vyznáte se v exotickém ovoci? Udělejte si náš kvíz

Otrava Cookovy posádky?

Jeden z populárních příběhů o mancinele souvisí se slavným jménem mořeplavce a objevitele Jamese Cooka a jeho posádky. William Wade Ellis byl kreslířem zvířat, který plul s Cookem na jeho třech výpravách a kromě ilustrací exotické fauny asistoval lodnímu lékaři. Svět vděčí Ellisovi za dokumentaci expedic formou deníků. Tam píše:

Čtvrtého [dne v měsíci] byla poslána skupinka mužů nasekat dříví, protože ostrov jej očividně skýtal hojnost; mezi ostatními stromy naneštěstí pokáceli několik mancinel, jejichž šťáva, dostavši se jim do očí, je na několik dní oslepila.

Stať botaniků z australské Macquarie University však uvádí věci na pravou míru. Trasa Cookových plaveb je historikům známa a Karibik, kde mancinela roste, na ní neleží. Po pročtení samotných deníků člověk zjistí, že zmínka o mancinele pochází ze souostroví Tonga v jižním Pacifiku. 

Australští botanici se domnívají, že strom popsaný v denících je nejspíše mangrovník Excoecaria agallocha. Ten se na Tonze totiž vyskytuje a jeho dřevo obsahuje vysoce toxický kaučuk s podobnými účinky. Použitý termín manchineel je odvozený od španělského manzanilla („jablíčko“) a plod mangrovníku by se tak možná s trochou fantazie také dal nazvat, takže snad právě proto Ellis tento matoucí název použil.

Podívejte se na video s nejjedovatějšími rostlinami světa

Chutná po švestkách a bolesti

To, že na mancinelu nenarazil samotný James Cook, však nijak neznevažuje bolestivou zkušenost těch lidí, kteří tu čest měli. I v dobře informovaném 21. století nastane čas od času otrava mancinelou – řada turistů v Karibiku totiž strom nezná, i když je zvykem před ním varovat. Jeho vymýcení by nebylo řešením: kořeny mancinely chrání pobřežní podloží před erozí a ovoce živí mexického leguána černého, který je kupodivu imunní vůči jeho jedu.

Jak vlastně chutná ovoce mancinely? Na vlastní jazyk to zažila radioložka Nicola Strickland, když byla v roce 2000 na dovolené. Svou neblahou zkušenost naštěstí přežila a také se o ni podělila písemně. Chuť plodu byla prý v prvních momentech „příjemně sladká“ a podobná chuti švestek. Chvíli po snědení sousta nastalo ostré pálení v ústech i v krku, které s dalšími uběhlými hodinami zesilovalo. Přidal se také velký otok, kvůli kterému bylo téměř nemožné polykat. Příznaky začaly polevovat po osmi hodinách, ale krční uzliny, zduřelé ve snaze toxin zadržet a neutralizovat, bolely ještě dlouho.

KL24

Žena skončila na JIP po otravě cuketou ze zahrádky. Snědla ji, i když byla hořká Přečtěte si také:

Žena skončila na JIP po otravě cuketou ze zahrádky. Snědla ji, i když byla hořká

K dalším známým příznakům po požití mancinely patří silné bolesti břicha a průjmy vyžadující lékařskou péči. Ve vzácném případě snědení více plodů nastává silné poranění vnitřních sliznic a potenciálně také zpomalení srdeční činnosti. Většina lidí se tak daleko naštěstí nedostane a v moderní literatuře nenajdeme případ smrtelné otravy – možná proto, že ústa začnou rychle štípat a dotyčného to odradí od konzumace dalších soust.

Chemická popálenina očí mancinelovou šťávou způsobuje nejen vředy na víčkách, ale i narušení spojivek a rohovky. Není těžké si ji přivodit – příběhy známých případů zahrnují přítomnost postiženého poblíž stromu za deště. Pacienti zažili velmi rychlý nástup pálení očí a silného slzení i hnisání. Popálení mívá za následek slepotu, která trvá obvykle týden, a v případě zanedbání léčby také trvalé poškození rohovky.

Když sbíráte houby, tak...

Autor článku

Studentka doktorského oboru lingvistiky na Masarykově univerzitě. Mimo studium se věnuje psaní textů o cestování, duševním zdraví, umění, literatuře, genderu i na různá další témata.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).