Na sto padesát druhů medů od českých včelařů bylo k vidění na letošním, v pořadí 4. ročníku soutěže „Med roku 2018“. Akci pořádá jako jedinou soutěž svého druhu v ČR Pracovní společnost nástavkových včelařů.
Soutěžní medy přitom hrály doslova všemi barvami, a z tohoto pohledu tak bylo jistým překvapením, že vítězem se stal jednodruhový akátový med z lokality nedaleko od hlavního města. (Podrobné výsledky budou zveřejněny na webu www.medroku.cz.)
Výhody jednodruhového medu
Má to však svou logiku. Jednak jsou jednodruhové medy stále větším trendem, přestože ve velkých obchodech stále dominují medy směsné, neřku-li zahraniční či „původem z EU“.
Důležitější ale je, že jednodruhový med může být východiskem pro ty spotřebitele, kteří trpí alergií na některé konkrétní rostliny nebo dřeviny, jejichž pyl směsné medy obsahují, zatímco ty jednodruhové obsahují logicky jen pyl z příslušného druhu rostlin.
TIP: Med je lék, ale i silný alergen
Překvapivý vítěz aneb proč je důležitý původ medu
Pokud se pak týká původu vítězného medu z blízkosti Prahy, pak i to je, pro někoho možná překvapivě, určitým signálem. Totiž toho, že medy pocházející z lokalit, v nichž se intenzivně zemědělsky nehospodaří, obsahují menší množství pozůstatků v zemědělství používaných chemických prostředků.
Med sám o sobě, jak zaznělo i v rámci doprovodných přednášek k „Medu roku 2018“, je velmi variabilní a v zásadě platí, že žádná šarže medu z různých míst a samozřejmě z různých let není stejná. „Med si zachovává stopu z prostředí, ze kterého pochází,“ zdůrazňuje včelař a veterinář Zdeněk Klíma. To v praxi znamená, že spotřebitelé by měli dávat přednost medu nejen „od svého včelaře“, ale zároveň také z místa, kde se sami nejčastěji pohybují, tedy kde bydlí. V takovém případě je téměř vyloučena alergie na pylová zrnka rostlin přítomná v medu. Tyto rostliny totiž organismus jedince dobře zná, protože se s nimi běžně setkává, a je tak vůči možným alergenům více imunní.
Alergii řeší filtrované medy
Samotná alergie na med je nicméně velmi vzácná, podle Zdeňka Klímy jde o jednoho člověka z deseti tisíc. Možný problém lze přitom řešit filtrovanými medy, které pylová zrna neobsahují. „Je to ale dvojsečné – filtrované medy patří k nejčastěji falšovaným medům, právě proto, že jejich původ nelze prostřednictvím pylu zjistit,“ upozorňuje veterinář.
Zdeněk Klíma také ve své prezentaci „Apiterapie – využití včelích produktů na lidské zdraví“ poukázal na antibakteriální a antiinfekční účinky medu. Využívali je již staří válečníci k léčení bodných a sečných ran. Sám med používá ve své veterinární praxi k léčení ran psů nebo koní, přičemž taková léčba vychází lépe a levněji než při používání antibiotik. Problematice možností léčby včelími produkty se věnujeme také v samostatném článku Apiterapie: Léčení včelím jedem.
Jak zacházet s medem: žádné kovy!
Zpět ale k medu určenému k lidské spotřebě. Podle Zdeňka Klímy je při veškerých manipulacích s medem nutné zamezit jeho styku s kovy, včetně nerezového nádobí. Tímto způsobem se totiž významně degradují cenné látky obsažené v medu, například skupina látek zvaných flavanoidy. K částečné degradaci flavanoidů dochází však také prostřednictvím působení světla a vyšších teplot. To mimo jiné v praxi znamená, že častá forma prodeje medu na okrajích silnic v létě za slunečního svitu není zrovna ta nejšťastnější.
Jinak je ale konzumace medu i dalších včelích produktů velmi dobrou volbou. Taková propolisová tinktura z topolu černého působí proti rakovině prostaty, propolis jako takový také tlumí účinek radioaktivního záření, což se využívalo i po jaderné havárii v Černobylu.
Galerie: Propolis – včelí antibiotikum
Tradiční evropská humánní medicína nicméně v současné době nebere med a včelí produkty tak vážně, jako je tomu ve východní Evropě, nebo třeba v Rumunsku. I to se ale začíná měnit. Do té doby se alespoň snažme pravidelně konzumovat identické medy původem z okolí našeho bydliště – a určitě neuděláme chybu.
ČLÁNKY DO MAILU