Lidská mláďata často ignorují dobré snahy rodičů zajistit jim zdravou stravu a dávají přednost všemu nezdravému. Svačiny z domova pro mnohé žáky a studenty nejsou dostatečně „in“, naopak přeslazené nápoje, sušenky nebo bonbóny jsou v jejich očích ideální. Nemluvě o zálibě českých dětí a dospívajících ve fast food pokrmech. Výsledkem této stravy spolu s nedostatkem pohybu je alarmující nárůst dětské obezity.
Věděli jste, že...dopolední svačina by měla pokrýt patnáct procent denní spotřeby energie dítěte, a proto ji nelze podcenit nebo dokonce vynechat. Pravidelný přísun kvalitních potravin pro nejmladší děti je důležitý zvláště pro jejich zdravý růst, pro starší žáky a studenty, kteří během studia potřebují udržet pozornost, pak představuje potřebný zdroj energie.
Ovoce a zelenina jsou základ
Pro stálý přísun energie jsou vhodné sacharidy, které jsou hojně obsaženy v pečivu. Zatímco cukry ze sladkostí lidské tělo velmi rychle spálí nebo v horším případě uloží jako tukové zásoby, „pomalé“ cukry z pečiva, těstovin nebo rýže dodávají energii mnohem déle. Proto by školní svačina měla obsahovat pečivo, v ideální podobě celozrnné, případně celozrnné sušenky nebo cereální tyčinku. Pozor ovšem na výrobky, které se chlubí obsahem cereálií, ale jsou ve skutečnosti jen bílou moukou a cukrem. Podrobně proto studujte, co výrobek obsahuje, abyste nenaletěli.
„O co méně použijete při přípravě základu svačiny volné cukry, o to více můžeme dětem dopřát v přídavku malého pamlsku,“ vysvětluje MUDr. Zlatko Marinov, praktický lékař pro děti a dorost z Prahy 5.
Samozřejmě je nutné do dětského jídelníčku zahrnout i ovoce a zeleninu. Obsahující velké množství vitamínů, které jsou nezbytné nejen pro mladý organismus. Na druhou stranu pouze tyto potraviny dítěti ke svačině nestačí, a to ani v případě, že by mělo sklon k nadváze. Vhodnou skladbu hlavních denních jídel, včetně svačiny, tvoří z jedné čtvrtiny bílkoviny, dále čtvrtinu přílohy – například ve formě cereálií – a zbývající část doplňují ovoce a zelenina. „Ideálně složený jídelníček by měl poskytnout zhruba 55% až 60% energie ze sacharidů, například ve formě obilovin, ale jejich důležitým zdrojem je i ovoce a zelenina. Dále maximálně 30% energie má pocházet z tuků. Ostatní energetický příjem tvoří bílkoviny (maso, drůbež, šunka, sýr, ryba či vajíčko – které slouží zejména jako stavební látka). Důležité je dbát na jejich správný výběr, aby neobsahovaly příliš mnoho živočišného tuku,“ vysvětluje odbornice na vyváženou stravu Blanka Sekerová.
Součástí zdravé svačiny musí být plnohodnotné bílkoviny, které jsou základním stavebním kamenem pro zdárný růst a vývoj dětí. Proto je nelze z jídelníčku vynechat. Zdrojem kvalitních bílkovin je především libové maso, drůbeží, králičí nebo ryby. Chybou je do dětské stavy zařazovat nekvalitní uzeniny jako jsou paštiky, měkké salámy nebo šunky s nízkým obsahem masa. Vhodné jsou šunky, které obsahují hodně masa a naopak málo soli.
Bez mléka to nejde
Součástí dětského jídelníčku musí být také mléko a mléčné výrobky. Jednak jsou zdrojem bílkovin, ale hlavně obsahují vápník, který je nezbytný pro správný vývoj kostí. Navíc výživa v dětském věku má zásadní vliv na pozdější riziko onemocnění osteoporózou neboli řídnutím kostí. Proto by děti měly konzumovat mléko nebo některý z mléčných výrobků každý den. Ideální jsou vedle samotného mléka jogurty, kysané nápoje, tvrdé a čerstvé sýry. Naopak by se děti měly vyhýbat taveným sýrům kvůli obsahu tavicích solí, které jsou pro dětský organismus nevhodné.
Navíc konzumace mléka a mléčných výrobků ve školách je v Česku od 1. září opět dotovaná státem v rámci projektu Školní mléko. Každé dítě si tak může koupit mléčnou svačinku za symbolickou cenu, například jogurt stojí 3 Kč a krabička ochuceného mléka (250 ml) 4 Kč. „Země Evropské unie si uvědomují význam školního mléka pro děti, některé dotují program dlouhodobě a stoprocentně, jiné se do programu nově zapojují. Odborné lékařské studie ukazují, že v zemích, které dlouhodobě podporují konzumaci mléka a mléčných výrobků u dětí, je například výrazně nižší výskyt osteoporózy nebo kazivost zubů v pozdějším věku. Mléko a mléčné výrobky by měly být zařazovány do jídelníčku dítěte pokud možno častěji a ve větším množství, než je tomu dosud, “ říká MUDr. Petr Tláskal, CSc., pediatr Fakultní nemocnice v Motole a člen Společnosti pro výživu.
Není ale samozřejmé, že děti v základních a nově i mateřských a středních školách, dotované mléko a mléčné výrobky dostanou. Záleží na jednotlivých školách, zda se do projektu zapojí. V loňském roce byla zrušena státní podpora projektu Školní mléko, ale z údajů za poslední rok, kdy fungoval v plné výši, vyplývá, že se zapojilo 2600 základních škol.
Co vynechat?
Příprava školní svačiny je tak trochu věda, ale obecně platí, že by se dětský organismus neměl zatěžovat potravinami, které mu nic nepřinesou. „Obecně nemají v dětské stravě místo uzeninové výrobky a vyhýbáme se nasyceným tukům a tak zvaně výživově hluchým, ale energeticky bohatým potravinovým doplňkům (majonéza, tatarka, kečup, hořčice, sladila, kořeniny),“ popisuje doktor Marinov. Podle je něj je naprosto nevhodné, aby svačina byla složena například z tukového rohlíku se salámem, buchty nebo párku v rohlíku, nemluvě o fast food pokrmech a jídlech z automatu. „Rodiče by neměli rezignovat na ovlivňování stravy dětí a podvolit se jejich tlaku na kapesné, které pak utrácejí v automatech, bufetech nebo fast foodech,“ varuje lékař.
Součástí školní svačiny musí být také nápoje. Je nutné preferovat neslazené tekutiny, v ideálním případě čistou vodu. Chybou jsou slazené limonády, kolové nápoje, neředěné ovocné džusy, ale i kupovaný ice-tea.