1. Sirupy jsou hodně určené pro děti. Proto cpát do nich konzervanty je zločin! Samozřejmě kupuji jen Yo, i když je dražší (a rád bych kupoval český výrobek, jenže takový kvalitní není).
2. Ohledně "bledých" sýrů: Ty, které nejsou bledé, obsahují barvivo. Proto raději kupuji ty bledé bez barviv, které nic nepředstírají - konkrétně raději Primátor než Madeland.
Sirupy ceske kvalitni existuji: HELLO extra huste, cenove vyjdou jeste levnej nez yo(bez akce cca 50, ale daji se sehnat do 40 vs. yo 70, v akci 50), navic jsou hustsi takze vydrzi dyl. No a pak pomuze kupovat v akci nebo v makru, na kafe a sirupu se tim da dost usetrit(a oboje je mozne koupit do zasoby). Jenom pozor na obycejne HELLO v plastu, ty jsou hodne ridke, to uz radsi variantu ve skle, chutna stejne ale je dvakrat silnejsi ikdyz se bohuzel dost spatne shani. Ale extra huste chutnaji uplne jinak a jablecne maji tusim 30% ovoce.
Pozor, jupi ted zacali opakovat a delat extra huste jejich sirupy, no, neni to takovy hnus jako obycejne jupi, ale s extra hustyma hello nemaji nic spolecneho. Nez jupi tak to radsi nejlevnejsi sirup v akci, pravdepodobne bude chutnat lip, a vetsi spotrebu vykoupi mnohonasobne nizsi cena.
Zrnkovou kavu do mrazaku, mletou do lednice. Pak to docela jde, rozdil je velkej.
Je to normalni chemie. Reaktivita sloucenin (silic v kafi) je zavisla na teplote a to vyznamne. Takze nejvetsi blbost co muzete s kafem udelat je dat ho v platenym pytli grilovat na tropicky slunicko, jak to ukazuje kazda druha reklama. :-D
Tak to bych si dovolila nesouhlasit, dle toho, co jsem našla, tak v "extra hustých" siruech Hello je ve většině kolem 10% ovocné složky (jahoda, malina, pomeranč atd.). POkud se nepletu, v sirupech Yo bývá 20% (malina, jahoda,..). Takže o kvalitě a hustotě bych si dovolila polemizovat. Levnější jsou určitě, ale kvalitnější nebudou.
Mimochodem, teď měli v kauflandu akci na Yo, stálo 39,90..
Yo nejsou spatne ale osobne preferuji sirupy znacky "Hello" - zejmena pomerancovy a jablecny chutnaji prakticky jako jahodovy a pomerancovy dzus! podotykam ze mluvim jen & pouze o chuti ktera pro mne predstavuje jedine kriterium, pokud to bude dobre, je mi sum&fuk ze v tom je 0% ovoce (coz ale neni tento pripad)
U nás se jednoznačně nevyplatí kupovat levný prodkuty, protože jak všichni víme, u nás jen tak něco levný neni a co je levný, to je šizený. Jinak tomu je třeba v Německu, ale bohužel, my žijeme tady a takhle to u nás funguje. Takže už leta kupuju kvalitní věci... držím se tohoto: Nejsem tak bohatá, abych mohla kupovat levné věci. Když koupim něco, co je pouhou náhražkou věci kvalitní, tak toho stejně spotřebuji mnohem víc a ve finále vlastně ušetřím, když koupím věc kvalitní. Příklad za všechny prachy je ten Vámi zmiňovaný sirup YO.. ráda si připlatim, vim, že je to z ovoce a ne z chemie a vim, že mi to vydrží dvakrát tak dlouho jako ty hnusný levný sirupy.. takže ve finále mě to stojí stejně a přitom piju klvalitu. A takhle to je prostě u většiny potravin. To samý je džus Granini, uznávám, že je lehce dražší, než osttaní džusy.. ale když si ho naředím, je chutnější než ten obyč. a to i v případě, že tam toho džusu naleju míň.. takže tady utratím opět stejně ve finále jako za levnej džus a přitom piju zdravou věc :))) škoda jen, že si tohle lidi moc neuvědomujou no :(((
OK, aké sú teda rozdiely medzi "značkovým" a "lacným" trvanlivým plnotučným mliekom?
Alebo medzi "značkovým" a "lacným" smotanovým jogurtom? Nemyslím "nízkotučný jogurtový dezert", ale medzi jogurtom a jogurtom. Rozdiel okolo 5% v obsahu ovocia v ovocnej zložke nepovažujem za výrzaný rozdiel.
Samozrejme treba čítať etikety, ale nie všetko drahé je dobré a lacné je šmejd.
U jednotlivých mlík jsou poměrně výrazné rozdíly v chuti. Pozná to i naše kočka - Olmu nebo Madetu pije, MilkIn a Bohemilk odmítá.
Co se jogurtů týče: Hollandii od Cleveru jsem ještě nezkoušel, ale Hollandia ze Sparu teče jako trochu hustší kefír a chuťově se s tou "pravou" nedá srovnat.
to jenom tak kecate, nebo svoji kocku opravdu takhle tyrate?
https://www.google.com/search?q=kocka+mleko+traveni
Kravské mléko – přestože se jedná o rozšířený předsudek, nikdy ho kočce nedávejte. Kravské mléko obsahuje mléčný cukr, laktózu, kterou kočka není schopná strávit, a pití mléka vede k poruchám trávení a v některých případech i imunity. Kočky mají po mléce zpravidla průjem. Vzhledem k tomu, že mléko prochází pasterizací, sterilizací a dalšími složitými procesy, nemá pro kočky téměř žádnou výživnou hodnotu. Pokud kočka mléko pije ráda, je možné jí podávat speciální mléko pro kočky (např. Gimpet, Whiskas atp.) obohacené o vitamíny. Toto mléko je mnohem chutnější a zdravé a je běžně k dostání v chovatelských potřebách. Berete-li si kočku z útulku, zavazujete se nepodávat jí kravské mléko. Kozí mléko je naopak pro kočky velmi vhodné.
http://bri-amber.webnode.cz/news/vyziva-kocek/
Ono se to málo ví, ale s trávením laktózy u koček je to přesně stejné, jako s trávením laktózy u lidí: některé toho schopny jsou, některé ne, vše závisí na aktivitě trávicích enzymů. A po pravdě řečeno, viděl jsem v životě na stovku koček, ale problémy s mlékem měla jen jedna. A taky jsem měl kočku, která odmítala pít cokoliv jiného než černý čaj. :-P
Mám vypozorováno, že cena a kvalita nerostou stejně. Kupříkladu v obchoďácích to vypadá spíše tak, že nejlevnější jsou "úplný šmejdy" (často spíše náhražky) a se stoupající kvalitou strmě stoupá cena. Ovšem jakmile dospějete k nějaké "slušné kvalitě", nárůst ceny zpomalí, takže rozdíl mezi "velmi dobrým" a "výborným" nebývá tak drastický.
Na závěr ovšem nastupuje kategorie "luxus", kde cena najednou poskočí, ovšem bez jakéhokoliv vztahu ke kvalitě (viz "luxusní" čokoláda s 30 % kakaa, zbytek cukr, rostlinný tuk a dochucovadla...).
srovnání složení je fajn, ale chtělo by to tam zmínit i srovnání senzorické, tj. jak moc rozdílný byl dojem při požívání těch potravin.
Šunka Bohemia LE & CO není špatná, nicméně 80% masa stále není kdoví co, pokud můžu, beru přes 90%. Např. v Lidlu mají výběr dobrý http://www.lidl.cz/static_content/lidl_cz/images/CZ/Vite_co_jite_sunka_burtiky.pdf
Mám na paní šéfredaktorku 3 otázky:
1) Myslíte, že má cenu srovnávat nejlevnější a nejkvalitnější, nebylo by lepší srovnat nejlevnější s "nejlevnějším s rozumným složením", což je daleko častější rozhodovací případ?
2) Jakou vypovídací hodnotu má podle vás cenové srovnání "spotřebitelského koše" v němž jsou párky, šunka a sýr po 10 dkg, čaje je taky 10 dkg, mléka je litr a sirupu také litr?
S tím souvisí i třetí otázka:
3) Všimla jste si, že více než polovinu toho vašeho "překvapivě velkého rozdílu" tvoří sirup a čaj? A pokud ano, proč jste to v článku nezmínila? (ano, ty otázky jsou nakonec 4, pardon)
Dobrý den,
k 1) zajímal mě rozdíl mezi nejlevnějším a přijatelným, o nejvyšší kvalitu nejde, ani nic takového netvrdím. Jak jsem zmínila, občas byl problém vůbec objevit něco, co by se dalo za kvalitu považovat. Při slušném složení jsem brala to nejlevněší, čili to, co píšete.
2) Tak těžko lze porovnávat kilové a čtvrkilové balení atp., jednotková cena je standardně používaná a srozumitelná. Nejde o ekonomickou analýzu.
3) Podrobností, které by se daly dále rozebírat, je asi nekonečně.
Zdravím LK
ad 1) tak to jsem si nevšiml, z výběru toho dražšího nákupu mi přišlo, že jde spíše o to nejkvalitnější, co bylo v nabídce (nikoliv nezbytně nejdražší). Omlouvám se.
ad 2) ano, jednotková cena je srozumitelný, používaný a vypovídající nástroj a je dobře, že jste jej pro srovnání variant jednotlivých produktů použila.
Nicméně když porovnáváte celý nákup, což v článku děláte také, je k tomu, aby výsledek vůbec k něčemu byl, ještě třeba rozumné zastoupení jednotlivých položek (a samozřejmě stejné u obou variant). Představte si třeba, že bych do obou nákupů ještě přidal např. prsteny - do laciné verze z laciného kovu s kouskem skla a do té druhé z ryzího zlata a s briliantem. Cenový rozdíl jednotlivých nákupů by zaručeně vyšel ještě podstatně vyšší, ale stejně jako vaše srovnání by to neřeklo o cenových poměrech levných a kvalitních potravin skoro nic. A jestli nejde o ekonomickou analýzu, tak proč se tak celý článek tváří, o co tedy šlo?
ad 3) ano, těch podrobností by bylo mnoho, ale zrovna tahle dokáže sama o sobě způsobit, že všechny celkové závěry v článku mají nulovou vypovídací hodnotu, takže je docela podstatná.
Celé je to lež, přátelé. Iluze hojnosti, uměle vytvořené zdání výběru. Dříve jsme měli na regálech maximálně dva až tři druhy od každého výrobku, dnes máme patnáct až dvacet druhů, ale žrát se dají zase jen dva až tři. A mnohdy ani to ne.
Komu tahle zrůdná mystifkace slouží?
Umělá sladidla, podvodné tuky, místo čokolády karob, místo mléka bílá voda, místo masa rozvařené kůže, místo mouky soja a lupina, místo medu svařený cukr. Jsme snad ve válce? Ve válce, o které nám zapomněli říct?
Ŕekla bych, že je to válka o co největší zisky. Čím jsou byznysmani hladovější po zisku, tím ošizenější zboží prodávají. Nemluvě o tom, že přesunuli výrobu do Asie, čímž podporují dětskou práci a navíc ušetří další milionky pro sebe. Výroba se z Evropy odstěhovala pomalu,ale jistě. Už tu výhledově zbydou jen úředníci a jejich oběti. :-)))
nuti vas ty sr*cky nekdo kupovat? my doma bereme zeleninu od byznysmena v gumakach. zavolam jednou za tyden, on mi pripravi prepravku se zeleninou co je v sezone (10-12kg) ja mu dam 200-250kc a cestou z prace u nej na statku pribrzdim. to samy s masem, byznysmen v zastere od krve mi uflajzne kus flakoty co chci aniz by do toho napichal predtim kybl vody. kdyz jdeme grilovat selatko, tak nam ho i dopredu nalozi a naspikuje bylinkama. musite si totiz vybirat a hledat kde nakoupite.
-> lol
Nutí? Těžko říct, kromě toho, že bydlíme v Praze, pracujeme v Praze, nevlastníme auto a tudíž nejezdíme kolem zmíněných "byznysmenů" ... tak nás vlastně nic nenutí.
Radujte se, svým způsobem jste mnohem bohatší člověk s více možnostmi.
V těch obchodech, které jsou v dosahu několika zastávek MHD a tudíž nákup v nich je časově snesitelný, to je buď průser, nebo průser, případně jen katastrofa.
Verte nebo ne, ale je to valka proti lidstvu. Viz Bill Gates o depopulaci inspirovane Malthusem:
Nezdrave potraviny zpusobuji vyssi zisky vyrobcu leciv (kteri se snazi prosadit svuj monopol), nemocnost vede k nezamestnanosti, financnim problemum, zavislosti na statu, konformite a pasivite. Informujte se o spolecnych aktivitach americke vlady/FDA a megakorporaci typu Monsanto: boj proti malym farmarum, zdravym potravinam, potravinove sobestacnosti... K tomu si pridejte medialne-politickou manipulaci levice vs. pravice (aneb 'rozdel a panuj') a zamerne snizovani urovne vyuky ve statnich skolach, o niz pise napr. John T. Gatto. Cilem toho vseho je vyroba maxima ovcanu a jejich postupne rostouci zdimani a likvidace. Z pohledu tohoto totalitniho paradigmatu 'nadlide vs. dobytek' totiz nema ziva bytost zadnou jinou hodnotu nez jako pracovni sila a platce dani, ktere jsou krvi tohoto molocha.
Cestou z jeho zrudneho podruci je sobestacnost, nespoluprace s nim a naopak vzajemna podpora vsech, kdo proti nemu vystupuji. A neni jich malo a stale sili. Vice napr. v zajimavem dokumentu Thrive.
Jsou různé typy nakupujících. Já patřím k "vyzobávačům rozinek" - kupuji jen to, co je podle mne dobré (a moc se neohlížím na cenu), ale to je v každém obchodě jen něco, takže nachodím pár kilometrů (a kupuju kafe ve vinotéce a ocet v cukrárně). Kduž se sníží u něčeho kvalita, kupovat přestanu. Můj nákup stojí léta skoro stejně, jen ubývají položky.
Pak jsou "podpantofláci", tedy (obvykle) pánové s papírkem, kteří projdou obchodem "odshora dolů" a co dost rychle nenajdou, zkusí koupit v dalším obchoďáku. Ceny mají vyřešené na papírku, často podle "akčního letáku".
Pak existují "bojovní senioři", vybaveni slevovými kupóny, letáky s akčními nabídkami a berlemi, kteří za dopoledne projdou i 4 obchoďáky a všude koupí jen to, co je zrovna nejlevnější. (Početná skupina.)
Dále "ační hrdinové", kteří kupují stále stejné zboží, ale jen když je zrovna v akci levnější - to ho koupí zásobu, která vydrží do příští akce. Za běžné ceny nekoupí nic. Kvalitu neřeší, kupují pořád to samé.
Další jsou "závisláci", kupující své oblíbené zboží - jsou rádi, když zlevňuje, ale nevnímají zmenšující se balení ani klesající kvalitu. Nápis "nová receptura" nebo "výhodnější balení" je nedokáže varovat (ač by měl).
A určitě jsou i další...
Za bezne (predrazene) ceny take nekupuji prakticky nic, jedine snad chleba. Staci sledovat ceny. Treba jablka, jednou za 49 Kc, pak v "akci" za 25 Kc, za tyden zase 49 Kc a tak porad dokola. Nebo susenky Opavia. Nedavno jeste bezne za 16 Kc, ted za 26 Kc. To ani omylem. A tak by slo pokracovat dale ...
Proste ze sebe nebudu delat blbce a kupovat evidentne predrazene veci. Jen at jim to tam vsechno shnije, tohle je zlodejina. I za ty ceny "v akci" je to kolikrat stale drazsi nez v zahranici.
Hlasim se k "akcnim hrdinum" riznutym "zavislosti". Navic k tomu jeste pridejte, ze chodim furt do toho sameho obchodu (proste ten co je neblize). Vyber zbozi ciste podle toho, co my chutna + na co jsem zvykly (na nove prechazim velmi pomalu). Take se hlasim k tem, kteri kupuji to nejlevnejsi (asi jsem hrozne bohaty, nebo aspon tak to vyplyva tady z te diskuze). Ale zalezi jak co, napr. Clever sirup jo, mleko za 10,- ne, juice ten nejlevnejsi, co najdu, protoze mi pak nejvice chutna, cokoladu za 10,- ne, a mohl bych pokracovat. Podle etiket se orientovat bohuzel nedokazu, 1) vetsine z nich moc neverim, 2) vetsine nerozumim, nebo se mi moc nezdaji. Nejhorsi - vzrustajici cena nesouvisi se vzrustem kvality zbozi (neplati jen u potravin) - jen se da rici, ze urcita cena je pro kvalitu minimalni, ale nikdy nevim, jaka ta cena vlastne je.
Ono to bohužel není tak jednoduché. Nejlíp to jde vidět asi na uzeninách. Když se jednou za čas povede koupit dobrá šunka od kosti, tak to je malý zázrak. A při tom ne že by nebyla na pultech.
Majorita kupuje sajrajt, protože je levný, takže se hodně točí a je čerstvý. Naopak kvalitní drahé uzeniny kupuje málo kdo, takže jsou brzy okoralé, oslizlé a v podstatě už to je jen o výběru sajrajt, nebo vůbec nic.
Mno tak třeba já. V mém dětství měla máma jako samoživitelka do kapsy hluboko. Vyrostla jsem na nejlevnějších šmejdech a na zboží v akci. (Mimochodem až v 16 letech jsem se dozvěděla že margarín NENÍ máslo...) Když jsem šla na vysokou, měla jsem na jídlo na měsíc přibližně 2500. Není to extra málo, ale na schwartwaldskou šunku to fakt nestačí. (Pro ty kteří tady budou brojit, že za 4k uživí na měsíc rodinu připomínám, že vařit pro 3 lidi dohromady nebo zvlášť je neporvnatelný rozdíl.)
Jak už tady někdo psal, je škoda, že se článek oprostil od chuťové složky. Když jím 100g šunky co je převážně ze škrobu, dám si to tak ke čtyřem rohlíkům, jedno balení jeden večer, jedno druhý a stejně mi chutná. Když si koupím kvalitní šunku, (ale za "kvalitni" cenu), jo to si první večer pošušňám, ale druhý abych jedla jenom rohlíky. Mimochodem mnohem více než sirup yo mi chutnají ovocné jupí sirupy (ty klasické, ty nové "imitace yo" jsem ještě neochutnala) - jsou přitom o dobrou polovinu levnější.
No, když zmiňujete to Schwartzwaldskou šunku, ta se dá koupit v Kauflandu 20 deka za 60. Ten škrob se šunkovou příchutí vetšinou stojí 17 až 20 za 10 deka, i více. Vzhledem k tomu, že ta pořádná šunka opravdu zasytí, ten 20dekový balíček můžete mít i na čtyřikrát (mé dceři stačí i méně, to je teď v tom nejžravějším období puberty). Opravdu se vám vyplatí kupovat ten škrob se šunkovou příchutí?
presne tak, o malinko drazsi, ale o mnoho kvalitnejsi.
vsadim boty, ze kdyby se dal koupit vyrobni salam tak se z nej stane pri cene !!!15kc za kilogram!!! gurmansky hit a lidi budou prisahat jaka je to mnamka.
o vyrobnim salamu
http://www.stream.cz/peklonataliri/683204-peklo-na-taliri-co-to-je-vyrobni-salam
Výrobní salám se dá koupit:) Jen se tak nejmenuje. Chodím na brigádu do obchodu kde obsluhuji za pultem a kromě Vepřové šunky pro děti s 80% podílem vepřového masa či Farmářských klobás z OPRAVDOVÉHO masa a ne separátu se dá koupit i jistý druh salámu - 47Kč/kg.A lidé to opravdu kupují.Nejvíc mě baví maminky co to kupují svým dětem s tím,že "oni tu šunku nemají rádi"..Tak to potom ano. Za těch x let co tam pomáhám jsem poznala co lidé rádi kupují - největší hit je samozřejmě točený salám za 65Kč/kg a potom různé napodobeniny šunkového salámu okolo 90Kč/kg. A hlavně ať je toho hodně a nakrájené na slabo:D
Já sama jsem ještě studentka a už teď si ze svých peněz radši kupuji dražší potraviny, ale takové, u kterých se nemusím bát z čeho jsou. Na druhou stranu nechci odsuzovat někoho,kdo musí uživit početnou rodinu a opravdu si musí hlídat na co své peníze vynaloží a raději koupí levnější variantu bez ohledu na složení/chuť.
Že děti dají přednost onomu podivnému salámu před šunkou mě vůbec nepřekvapuje. Když jsem se podivoval proč moje děti mají podobné preference, tak jsem zjistil, že pro ně je hlavní kriterium, že se to snadno kouše. Až jim vyrostly druhé zuby, tak se jejich stravovací preference začaly měnit.
Daleko přesnější obraz by tvořilo srovnání cen nutných pro dosažení jednotkové ceny nejdražší (nejvýznamnější) složky. Např. výrobků s 80 % masa je třeba koupit daleko méně než výrobků s 15 %, abychom zakoupili 100 g masa. A aby se srovnalo množství ovoce u výrobku 100% ovocného, je třeba 5 ks výrobku s 20% ovoce. Pak by cenové srovnání vypadalo zajímavě.
Souhlasím. Také mě při čtení článku napadlo přepočítat ceny na "skutečné" suroviny, tj. kolik stálo maso v levné šunce vzhledem k jeho obsahu a kolik v té dražší a podobně. Pak bychom se dozvědeli, kolik vlastně platíme za vodu, kterou je chybějící maso v uzeninách nahrazeno. A tak dále..
Nepopírám, že zrovna vaše konzerva není z číny, firma Shanghai Maling již má továrnu v ČR a novější konzervy jsou vyráběny právě zde. http://www.guding.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=1
Z fotky z jistého e-shopu je na straně vidět nápis ,,Meat origin: EU"
http://img.21food.com/20110609/product/1306167253050.jpg
Dobrý den, potvrzuji názor čtenáře Mills, že tento Luncheon Meat je vyráběn v ČR - konkrétně ve výrobním závodě v Hrobčicích, mimo jiné také proto, že po vstupu do EU není možný dovoz jakýchkoliv masových výrobků z Číny. S pozdravem JV, Executive Director, SHANGHAI MALING (CZECH) a.s.
PS: Děkujeme za ocenění kvality našich výrobků
Dost dlhu dobu kupujem tesco jogurty za 21centov, chutovo su vyborne akurat myslim maju mensiu hmotnost, ako ich original od vyrobcu. Celkovo vsak vychadzaju lacnejsie ako ine. Pritom vyrobca je Nitra (jog. kultura byvaly Laktis Zilina) - len skoda ze ine ako jahoda, cucoriedka a cokolada nerobia. Inak celkovo znacka "clever" skor znaci "stupid" ak to kupite - Billa iba skusa ake to pomyje ste schopni zjest.
Člověk by z dojmu srovnání Lceveru šunky a Bohemia šunky mohl usoudit, že v LE&CO nejsou žádné emulgátory (alespoň né jedovaté), když jsou tak výrazně zmíněny u Cleveru. Ovšem pravda je, že se to liší vyšším množstvím masa, ale Éček je to furt stále plné. Takž emyslím, že tohle srovnání je hodně nefér. Sice je v LE&Co šunce mnohem více masa, ale jedovaté je to pro člvoěka zhruba stejně. Taky je tam x éček, např. superjed E250...
A co se týče Leptinu? Není to zbytečný megabuzz. Ano, způsobuje mnoho problémů, ale jenom celiakům a lidem, co jsou na něm alergičtí. To ale 90 % lidí není. (Vadí mi zase to, že se to tak zdůraznilo, jako by jsme tvořili jídelníček celiakům.)
jste-li alergik nezbývá ze sirupů nic jiného než ty bez ovoce (ale s cukrem, nikdy ne bez - ty jsou nejhorší)... yo i hello způsobují silné alergické reakce, vyzkoušel jsem osobně a nekupuji. takže rozmýšlejte o této "kvalitě" podané dětem. to, že v tom je ovocný podíl neznamená kvalitu. ovoce sklizené u dálnice asi nebude nic extra. velké plantáže hnojené výhradně silnými chemikáliemi, aby o rostlo rychle a bylo toho co nejvíc, též asi neplodí nic dobrého. u nás na nádraží stávaly uhláky plné totálně shnilých jablek - na boku vagonu je nálepka odkud a kam jde - příjemci bývaly firmy rauch, pfaner a další známé a "kvalitní" značky.
já se většinou snažím pít holou vodu z kohoutku, která je koneckonců většinou kvalitnější než ty balené humusy a nemusím se s ničím tahat a pak se starat co s obaly. a kyž chci příchuť, tak trocha cukru, vymačkaný citron, ovoce ze zahrádky... kdo chce hledat, ten najde...
podobné alternativy lze dělat i jinde - třeba vanička nízkotučného tvarohu, do ní pytlíček vanilinového cukru... a variace kakao, kousek ovoce - dle chuti a máte výbornou pochoutku třeba i pro děti za bezkonkurenční cenu, přitom se solidním složením - tvaroh + 20g vanilinového cukru + trocha smetany do kafe = pribiňák apod. ale za necelých 15 kč a kolik stojí ty "hmoty" v pomalovaných kelímcích s pochybným obsahem? 3x tolik!
p.s.: ne každé "éčko" je škodlivé, jak tvrdí řada fanatiků - třeba e330 je kyselina citronová, tedy rozhodně nic nezdravého
Dobrý den,
článek se zdál zajímavý, ale výsledek mne hodně rozladil a zklamal. Dočetl jsem poslední větu a vlastně ani nevím, co nám chtěla autorka vlastně sdělit. Že Clever je špatná značka, že za více peněz dostaneme více muziky, že ...? Ať už mi hlavou bleskne cokoliv, nic z toho nám článek nesděluje a ani nechce.
Za cíl byly dány dvě věci. A zcela upřímně - odpověď na druhou je složitá zejména v tom, že z toho, co se v článku objevilo ani nelze nějaký závěr vyvodit. Nebo jak chcete porovnat kvalitu kuřecích (kde je navíc povolené použít strojně oddělené maso, takže i kdyby tam bylo nakrásně 94% SOM, pořád to není zrovna výhra) a vepřových párků? Očekával bych, že si pro srovnání vyberu produkt alespoň ze stejného masa. To samé platí pro kuřecí vs. vepřový lunchmeat. Pouze povrchně ohodnotit % složení různých druhů masa je z mého pohledu dosti nedostačující.
O něco lepší, i když stále nepříliš šťastné, je srovnání "standardní" a "výběrové" šunky. Jde de facto o dvě různé věci. A kdyby mělo Clever výběrovou šunku, pak i ta bude kvalitnější, než standardní, ale budiž. U sýrů bych také byl raději pro srovnání 30% eidam vs. 30% eidam. Ale budiž - společný jmenovatel je zde jasný. Šunka, sýr eidam. A je jasné, že víceprocentní eidam bude pravděpodobně kvalitnější. Nic proti tomu. Co ale u džemu a ovocené směsi? Tak nějak žiju v domnění, že džem je džem a ovocná směs je ovocná směs. Kečupová omáčka je kečupová omáčka a kečup je kečup. Buřt je buřt a špekáček je špekáček. Dvě různé věci. Dvě odlišné věci. Na druhou stranu určitě palec nahoru za upozornění na názvy výrobků, které od sebe výrobky jasně odlišují a definují.
To chce nechodit do supermarketu. Vždyť převážná většina toho, co k jídlu potřebujeme, se dá udělat doma (a ještě před padesáti, sedmdesáti lety se to také doma dělalo).
Sušenky? Taková kakaová a žloutková kolečka, jaká se dají upéct doma, neviděli v Opavii ani v těch nejdivočejších snech. Paštiky? Libovolná příchuť, devadesát pět procent masa, žádný problém - kdo má mlýnek a troubu, je na svém. Domácí dušené šunky? Stačí pěkná kýta, kořeněný nálev, plastový rukáv na tlačenku a šunkovar. Kysané mléčné výrobky? Kefírová houba se sežene za dobré slovo, jogurt se dá donekonečna vyrábět z "násady" lžíce kvalitního živého jogurtu. Limonády? Svařit ovocnou šťávu s cukrem a vodou, za horka plnit do láhví - vydrží měsíce (a ještě lépe vynechat vodu a dělat přímo sirupy, ty vydrží léta). I zmrzlina jde, dokonce jsou na to šikovné mašinky co nepotřebují elektřinu, stačí jen led a sůl. A kdo má k dispozici odkouření, nemusí se bát ani domácí udírny. A nejkrásnější na tom všem je, že se to všechno dá vyrábět najednou.
Onehdy jsem přitáhl od známého řezníka na rameni půlku prasete, jeli jsme spolu tramvají a děsili předškolní děti... myslel jsem, že mě žena zabije, ale když potom druhý den v koupelně na prkně chladly do řady vyrovnané tlačenky, pekáčky prejtu a hrnce se sádlem, hned se tvářila přívětivěji.
A napřesrok mám ještě jeden vychytralý plán: nechám si u kovoobráběče udělat mandl na bonbóny, jako mají ve skanzenu v Rožnově. Na jedné straně se do toho cpe plát vlažného svařeného sirupu nebo karamelu a na druhé straně padají cukrátka. Jestli se to povede, tak už mě v supermarketu uvidí akorát v oddělení piva, protože na domácí varnu si zatím netroufám. :-)
Lidi, nebuďte líní a vyražte s Unileverem dveře. A veďte k tomu děcka, ať to v téhle zemi zase k něčemu vypadá.
Můžete mi vysvětlit rozdíl mezi uht záhřevem a vysokou pasterací? co je špatného na drubežím separátu? jídlo je jídlo, bílkoviny, cukry, tuky ... ty vaše éčka jsou z více jak dvou třetin neškodné přírodní extrakty, tak proč se pořád dokola snažíte druhé utvrzovat v tom jak je všechno levné nevýživné a nebezpečné?
dd
hodnoty co jsou napsany na etikete jen aby se to prodalo, jeste neznamena ze to tam je. kdo to kdy kontroluje - pokud prijde kontrola tak o ni davno predem vedi na to maji lidi a haldy penez.
Nezastavam se levnych veci ale platime vsichni za to co je napsany a ne co je uvnitr.
Nekdo si tu cenu opravdu umi zaplatit a to je to netrapnejsi pro normalni spotrebitele.
Tak se tu mejte fajn
maser