Klasické české rčení „pojď na pivo“ by se mohlo v budoucnosti při záměru navštívit tuzemské restaurační zařízení změnit v novodobé „zajdem na vodu“. Tedy pokud by se prosadil nedávno zveřejněný záměr ministra zdravotnictví Leoše Hegera uzákonit nekuřácké restaurace, v nichž by musel být navíc prodáván alespoň jeden nealkoholický nápoj za nižší cenu, než nejlevnější nápoj alkoholický.
Voda z kohoutku je pro řadu restaurací pořád ještě problém
Ponechme nyní stranou kuřáky, kouření v restauracích se na serveru Vitalia.cz věnujeme jinde, naposledy v článku Petice proti kouření v restauracích sbírá podpisy (a dále více pod nálepkou kouření). Zajímavější je totiž onen levný nealkoholický nápoj, který by měl být levnější než patrně cenově nejdostupnější alkoholický nápoj – pivo.
Přečtěte si: Pivo levnější než voda? Vítejte v království prince Pivoslava
Z nabídky nepřeberné změti perlivých a neperlivých nápojů prodávaných v gastronomických zařízeních se zdá, že prakticky žádná z nich levnější než pivo není. Určitým řešením by mohly být točené limonády, ale ani ty nejsou často levnější než národní nápoj. Nižší cenovou hladinu než pivo tak v praxi garantuje jen pitná voda z kohoutku. I když …. Existují gastronomická zařízení, a nejsou to několika hvězdičkové hotely, kde se litrový džbánek vody z kohoutku prodává za 90 korun. Doufejme však, že jde o následování nehodnou výjimku.
Kohoutková se v restauraci pořád ještě nenosí
Využití pitné vody z kohoutku se tedy nabízí, a dlužno říci, že zejména k jídlu, ke kávě a na požádání by mělo být v gastronomických zařízeních standardem, a to nezpoplatněným. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka je to prý již dnes běžné. Což ovšem není pravda ani náhodou.
Určitým lakmusovým papírkem může být třeba počet restaurací zapojených v projektu „čerstvá kohoutková“. Těch je v současnosti několik set, celkový počet restauračních zařízení v ČR je ale 36 000. I když samozřejmě nelze dělat rovnítko mezi projektem „čerstvá kohoutková“ a počtem restaurací nabízejících bezplatně vodu z kohoutku, (těch je jistě víc), rozhodně není nabídka čerstvé kohoutkové vody v tuzemských restauracích běžná. Ostatně, každý alespoň občasný návštěvník těchto zařízení to zná z vlastní praxe.
Čtěte dále: Vodu z vodovodu, prosím! Přinesli vám ji?
Je k podávání vody nutný zákon?
Voda nabízená v restauracích a hotelích by byl nicméně vhodný posun v poskytovaných službách. Ďábel je ale v detailu, tedy v tom, jak by byla případná nová povinnost restauratérů formulována. Výroba vody, parametry její kvality a obecně legislativa týkající se pitné vody z kohoutku má totiž oproti jiným potravinářským výrobkům včetně nápojů svůj samostatný režim.
I proto zejména výrobci nealkoholických nápojů s oblibou říkají, že voda není potravina (a tedy ani nápoj v potravinářském slova smyslu). Na druhou stranu je v zahraničí podávání vody v restauracích běžné, a nikdo to neřeší. Voda totiž nápoj je, a společně s dalšími nápoji, potravinami a pochutinami tvoří poživatiny, tedy výrobky určené k lidské výživě.
Jen pro zajímavost, evropská legislativa naopak pro změnu nerozlišuje termíny potraviny a pokrmy, takže pokrmem je „potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby“.
V tuzemských zákonech spadá kohoutková voda pod pitnou vodu, jejíž parametry definuje zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Podle něj se rozumí pitnou vodou „veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání“. Naopak za pitnou vodu se podle tohoto zákona nepovažují minerální vody.
Z toho všeho vyplývá, že vodu z kohoutku lze jako nápoj hrající v gastronomických zařízeních roli levnějšího nealkoholického nápoje oproti nejlevnějšímu alkoholickému nápoji, použít. A není na to zapotřebí žádný specifický zákon.
Pojmy spojené s potravinářstvím
- Potraviny – patří do velké skupiny látek, které nazýváme poživatiny, používají se jako zdroj výživy.
- Poživatiny - je to soubor potravin, pochutin a nápojů, které jsou schopny uspokojit výživové potřeby člověka.
- Pochutiny - patří mezi poživatiny, nemají zpravidla žádnou výživnou hodnotu. Svou výraznou chutí, typickou vůní a obsahem specifických látek podporují chutnost a stravitelnost poživatin i činnost trávicího ústrojí (např. káva, čaj, koření).
- Nápoje - jsou tekutiny, které lidskému organismu dodávají vodu k rozpouštění živin, přepravě při výstavbě buněk, k látkové přeměně a k vylučování nevyužitelných látek. Povzbuzují tělesnou a duševní činnost (neplatí pro alkoholické nápoje).
K čemu vede potravinářské inženýrství
Potravinářské inženýrství, do kterého by případný Hegerův návrh zákona spadal, tedy nepochybně není tím nástrojem, jakým se má žádoucího jevu dosáhnout. Přesvědčilo se o tom nedávno i jinak legislativně kultivované Dánsko, které po roce zrušilo zákonem stanovené vyšší zdanění „tučných“ potravin, neboť opatření nepřineslo vůbec žádný efekt.
K tématu: Budeme taky platit „hranolkovou daň“?
Politický populismus spojený s cenovou či jinou regulací nápojů a potravin prodávaných na trhu navíc obvykle nemá pouze neutrální efekt, ale často generuje nepředvídatelné negativní jevy. Například to, že státy s nejtvrdší prohibicí patří zároveň také mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu, který se ovšem konzumuje nekontrolovatelně, namísto ve veřejných prostorech v domácnostech.
Zavedením ryze nekuřáckých restaurací spolu se zákonnou povinností podávat nebo prodávat v těchto zařízeních vodu z kohoutku by v podmínkách ČR zřejmě zcela zničilo kult restaurací jakožto míst sloužících nejen ke konzumaci jídel a nápojů, ale především jako společenských prostor pro formální i neformální kontakty. Uvažte sami – šli byste s někým „na vodu“ – tedy kohoutkovou?
Nu, ještě zbývá káva. Ovšem jen do té doby, než ji nějaký další spasitel lidstva ve vyšším principu mravním nepřiměřeně zdraží…
Čtěte dále: Řetězce ovlivňují, co lidé jedí. Měl by to dělat i stát
ČLÁNKY DO MAILU