Nejnovější výživová doporučení nemáme šanci dodržet

Jednou je sádlo démonizované, pak je jeho užití v kuchyni považováno za sexy. Mléko jednou zahleňuje, pak už zas ne. Z jedné strany slyšíme, že se káva do pitného režimu nezahrnuje, dnes je jeho součástí. Člověk má pocit, že se výživová doporučení mění jak roční období. Jenže možná je to všechno jen postupným vývojem znalostí a často i kvůli mýtům i dezinterpretacím šířícím se ze všech stran, zejména od novinářů, nutričních poradců, ale i některých lékařů. „Nutriční poradce je živnost volná, a to je špatně, měla by to být živnost vázaná, která je podmíněna nějakými znalostmi. Špatné je, když mýty šíří lékaři. Není jich moc, ale už jsem se tím také setkala,“ říká prof. Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické. Právě proto si dnes projdeme výživová doporučení, která nás provázejí už více než sedmdesát let, a nahlédněme i do těch nejnovějších.

První doporučení se týkala cholesterolu

První výživová doporučení má na svědomí Ancel Keys. Tento výrazný nutricionista si na konci druhé světové války položil otázku, jak asi bude vypadat obnovení výživy evropské populace po válečném vyhladovění a jal se ji zodpovědět složitým experimentem. „Vojáky, kteří se příliš nehodili na frontu, nechal vyhubnout a následně je vyživoval různými dietami. Zjistil, že pokud tito mladí muži jedí stravu založenou zejména na živočišných tucích, tak jim výrazně vzrůstá cholesterol,“ vysvětluje prof. Rudolf Poledne z IKEMu. Tento pokus byl významným předvojem jeho studie, provedené v padesátých letech minulého století v sedmi zemích světa, která prokázala přímou úměru mezi růstem koncentrace cholesterolu ve stravě a následné mortalitě na ischemickou chorobu srdeční.

„Tak vznikla první výživová doporučení, která se velmi dobře shodují s těmi dnešními. Chtěl bych zdůraznit, že zásadně mění výživová doporučení jen neodborníci, odborníci nemají důvod je měnit,“ tvrdí Rudolf Poledne a dodává: „V šedesátých letech bylo množství energie v celkové spotřebě tuků přes třicet procent, v devadesátých letech jsme se v doporučeních dostali těsně nad dvacet, a v poslední době se opět dostáváme tam, kde jsme byli. Tedy jsem opět u třiceti procent.“ Pokles doporučené spotřeby tuků byl v devadesátých letech dán hlavně růstem úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci. Vědci se tehdy domnívali, že je to dáno vysokou spotřebou živočišných tuků, ukázalo se ale, že mortalitu mohlo mít na svědomí nové riziko, a to inzulínová rezistence způsobená obezitou. V devadesátých letech byl doporučován pokles spotřeby tuků, přičemž se část energie nahrazovala sacharidy. Dnes se doporučuje příjem kolem pětapadesáti procent sacharidů, zejména těch komplexních. Dříve byla doporučení bílkovin na kilogram hmotnosti relativně vysoká, pak začala klesat, v současné době opět stoupá na patnáct a více procent. Jak ale udává profesor Poledne, spotřeba bílkovin by měla být kryta z větší části bílkovinami rostlinnými.

Nejnovější výživová doporučení jsou skvělá, ale…

Poslední doporučení z loňského roku, která jsou v dispozici, byla připravena Americkou kardiovaskulární společností. „Tato doporučení jsou z hlediska vědeckého naprosto dokonalá, ale ne tak dobrá pro praktický život. Jsou založená na přísně vědeckých datech. Co není jednoznačně prokázáno, je zakázáno,“ naznačuje přísnost kritérií Rudolf Poledne. Panel odborníků se tak dohodl na několika zásadních věcech. Jde hlavně o snížení příjmu nasycených mastných kyselin na pět až šest procent, příjem sodíku do dvou a půl gramů denně a sto padesát minut fyzické aktivity týdně (doporučováno je třicet minut rychlé chůze denně). „Dodržet takovou fyzickou aktivitu lze, i když to výrazným způsobem ovlivní životní styl. Ale dodržet stravu, která obsahuje jen 2400 miligramů sodíku, je velmi složité. Dostat se na tuto úroveň by znamenalo přestat si solit brambory, rýži, těstoviny, vyloučit uzeniny a pravděpodobně i šunku. Vyrábět si vlastní chléb, máslo a sýry,“ říká Rudolf Poledne.

Za podobně šlechetné, ale v praxi velmi složitě realizovatelné pak považuje snižování příjmu nasycených mastných kyselin v potravě na pět až šest procent. „V posledních čtyřech letech jsme získali řadu důkazů o tom, že nasycené mastné kyseliny nejenom zvyšují celkový cholesterol, ale v tukové tkáni stimulují stav, který akceleruje rozvoj aterosklerózy. Na druhou stranu jejich nízký příjem snižuje krevní tlak, proto jejich snižování ve stravě doporučujeme. Zdůrazňuji ale, že v našich životních podmínkách a tradici je to velmi těžko udržitelné,“ říká Rudolf Poledne.

Nejnovější výživová doporučení

V závěrečném doporučení American Heart Association (AHA)  se už ale objevují snáze dodržovatelné trendy. Jde především o konzumaci pestré stravy, jež obsahuje jak ovoce, zeleninu, luštěniny, tak i celozrnné výrobky. Do jídelníčku bychom měli zahrnovat nízkotučné mléčné potraviny a ryby, výrazně bychom naopak měli omezit konzumaci červeného masa. Výživová doporučení upřednostňují rostlinné oleje a ořechy z mírného pásma. Ořechy z tropické oblasti, tedy například para, totiž obsahují vysoké množství nasycených mastných kyselin. Poslední doporučení se týká objemu stravy, ten bychom měli přizpůsobit své váze.