Mezi absolutně největší producenty ryb patří Čína, její ryby plní celosvětový trh ze šedesáti procent. Dalšími silnými hráči na rybím trhu jsou Peru, Indie, Indonésie, Chile, Japonsko, Thajsko, Vietnam či Rusko. Z Evropy je to Norsko, které ročně vyloví tři miliony tun ryb. Česká republika k nijak významným chovatelům ryb nepatří, v rybnících máme přes dvacet tisíc tun ryb a ročně jich vylovíme jen čtyři a půl tisíce. Přičemž jde hlavně o kapra, kterým se jednou za rok snažíme dohnat deficit ve spotřebě ryb. Ročně každý z nás sní jen šest kilogramů ryb, což je ve srovnání s celkovou spotřebou masa na osobu a rok (78,6 kg) opravdu žalostně málo. Proč jíst ryby i jindy než na Vánoce a jak poznat čerstvou rybu?
Když rybu, tak rybí salát
Spotřeba ryb obecně je v Česku stále velmi malá, šest kilogramů je ve srovnání s evropským průměrem kolem dvaceti kilogramů opravdu málo. V Asii snědí ročně 21,4 kg, v Oceánii dokonce přes dvacet pět kilogramů ryb na rok/den/osobu. Možná, že kdybychom měli moře, byli bychom na tom lépe, protože mořské ryby nám docela chutnají. Ročně jich spořádáme skoro dva kilogramy. Zato sladkovodním rybám moc nefandíme. Těch si podle posledních dat z roku 2011 dopřáváme jen něco málo přes kilogram ročně (vánoční nášup?). Nejvíc si však dáváme do nosu pěkně po staru – českým domácnostem vévodí uzená makrela, rybí konzervy a rybí speciality jako je např. rybí salát. Ročně takových ryb sníme na tři kilogramy.
Fotogalerie: Co všechno obsahují rybí saláty
Proč je ryba zdravá?
Obsahuje:
Bílkoviny – 15 – 20 % plnohodnotných bílkovin z hlediska obsahu a poměru esenciálních aminokyselin, velmi dobře stravitelné a využitelné.
Tuky
- do 2 % u treskovitých ryb x candát, štika, okoun
- 2 – 10 % platýsovité ryby x kapr, pstruh
- nad 10 % sardinky, makrela, sleď, šproty, tuňák x úhoř
Esenciální omega 3 mastné kyseliny
Vitaminy - A, D, B komplex
Minerální látky – Ca, P, K, nízký obsah Na, mořské ryby obsahují jód
Proč si ryby nenašly cestu do našich jídelníčků?
Možná je na vině cena (i když ve srovnání s hovězím nebo vepřovým masem jsme mnohdy ještě na lepší ceně), možná pach ryb, možná nám vadí drobné kostičky. Anebo je na vině nízká diverzita ryb, které se u nás chovají, české rybníky jsou možná až příliš zaměřeny na kapra a nám chybí větší výběr. Odborníci pak varují, že je v Česku velmi málo využívána technologie intenzivního chovu ryb, proto jsme hodně závislí na dovozu ryb a rybích výrobků (jde o 42 tisíc tun ročně, což představuje 74 % naší celkové spotřeby).
Ať už zdaleka nebo zblízka, ryby by na našem jídelníčku neměly chybět, optimálně ty čerstvé, případně mražené, nikoliv však rozmrazené na prodejně. Nejvhodnějším typem mražených ryb je kategorie „seafrozen“, což znamená, že ryba byla zamrazena ještě na moři. Nikde tedy dlouho neležela a nebylo s ní delší dobu nevhodně manipulováno. Jak takovou zdravou, čerstvou rybu poznat?
Obecné znaky čerstvosti:
Kůže s typickou výraznou pigmentací, živé lesklé barvy, šupiny pevně drží. Sliz na povrchu kůže je vodnatý a průhledný, skřele stříbřité, oko vypouklé, lesklé, průhledná rohovka a černá lesklá zornice. Žábry jsou jasně červené, bez slizu, pobřišnice hladká, lesklá, nesnadno oddělitelná od masa. Maso je pevné, pružné – při tlaku prstem na svalovinu se vytvoří důlek, který se rychle vyrovná. Má hladký povrch.
Po delším skladování se barva kůže ztrácí a bledne, sliz se kalí a barví do mléčné až žluté barvy. Oči se kalí, barva žaber se vytrácí a objevuje se sliz, mizí typická vůně, mění se v kyselý až hnilobný pach, maso je měkké, matné, ochablé.