Zatímco devět z deseti spotřebitelů v ČR považuje dvojí kvalitu potravin za závažný problém a nekalou obchodní praktiku a prakticky všichni požadují zavedení přísnějších pravidel pro prodej a složení potravin, Evropská Komise to vidí poněkud jinak.
Evropská Komise porovnávala kvalitu potravin z 19 zemí
Rozsáhlé šetření, které Komise provedla u 128 různých potravinářských výrobků z 19 členských zemí EU v 1380 odebraných vzorcích potravin, totiž závažnost problému tak nepotvrdilo, i když tak byl a je léta prezentován tuzemským spotřebitelům.
Přestože výsledky svého šetření zveřejnila Evropská Komise v červnu letošního roku, veřejnost u nás se o nich nic nedozvěděla. Stalo se tak až nyní, v rámci tiskové konference Sdružení českých spotřebitelů (SČS), na níž byly prezentovány výsledky vnímání dvojí kvality potravin spotřebiteli v ČR, ale také základní závěry, které vyplynuly z porovnání kvality potravinářských výrobků v uvedených 19 zemích.
TIP: Češi volají po kvalitních potravinách, ale nekupují je
Nejsme diskriminováni horší kvalitou potravin
Rozhodující jsou zejména dva závěry – totiž že spotřebitel v ČR není diskriminován horší kvalitou potravin dovážených ze zahraničí, a za druhé, že podezření na dvojí kvalitu potravin bylo zjištěno jen u devíti procent Unií prověřovaných vzorků. Což je ovšem něco úplně jiného, než se spotřebitel u nás z médií dozvídá.
Co se přitom týká oněch devíti procent vzorků, pak ani tam nebylo konstatováno naplnění praktiky dvojí kvality, ale právě jen podezření. I když šetření Evropské Komise přiznává, že „u těchto výrobků byla přední strana jejich obalu totožná, ale jejich složení se lišilo“. Lze také poznamenat, že uvedených 1380 vzorků bylo vybíráno již s tím, že může jít o dvojí kvalitu potravin, což v praxi znamená, že šlo o cíleně vybíraný vzorek, který není odrazem podílu takových výrobků v celkové nabídce potravin na trhu EU.
Kromě toho bylo ze zmiňovaných 128 druhů potravin plných 90 z trhu ČR – což znamená, že výsledek není ovlivněn jinou situací v jiných zemích EU, ale jde v zásadě o reprezentativní sondu právě z českého trhu s potravinami.
Rozdíly ve složení výrobků neznamená rozdíl v kvalitě, říká EU
Mezi základní závěry šetření Evropské Komise také patří konstatování, že „neexistuje žádný jednotný zeměpisný vzorec, pokud jde o používání stejného nebo podobného obalu pro výrobky s rozdílným složením“. Tato poněkud kostrbatá věta nicméně v praxi znamená konstatování, že ČR se množstvím v obchodech nabízených potravin, které by mohly splňovat parametry dvojí kvality potravin, od jiných zemí nijak neliší a není tedy pravda, že je spotřebitel v ČR nějak diskriminován dovozem méně kvalitních potravin dvojí kvality ze zahraničí.
Evropská Komise také konstatuje, že „zjištěné rozdíly ve složení testovaných výrobků nezbytně neznamenají rozdíly v jejich kvalitě“. Navzdory tomu (neboť spotřebitelé logicky vycházejí z prezentace problému tuzemskými politiky prostřednictvím médií) souhlasí čtyři z pěti tuzemských spotřebitelů s výrokem, že Česko je popelnicí Evropy.
V Německu mají více masa v uzeninách, ale i jiné detekční metody zjišťování
Skutečností ale je, že například kvalita uzenářských výrobků z Rakouska nebo Německa, jak upozorňuje SČS, je – měřeno podílem masa ve výrobcích – skutečně o něco vyšší než v případě českých uzenin. K tomu je však třeba podotknout, že v německy mluvících zemích se k výpočtu a zjišťování podílu masa používají jiné detekční metody a také že pouhý vyšší podíl masa nemusí zárukou kvality vždy být.
Kromě toho je v ČR stále platná špekáčková vyhláška, která na rozdíl od jiných zemí stanovuje nad rámec evropské legislativy závazný podíl masných složek ve zhruba čtyřiceti nejprodávanějších uzenářských výrobcích. Platí ovšem bohužel jen pro tuzemské výrobce uzenin.
Problém je nadhodnocen a často tendenčně interpretován
Je také třeba uvést, že Evropská Komise uznává, že problém dvojí kvality v EU existuje, a i proto připravila revizi obecné směrnice o nekalých obchodních praktikách, týkající se nejen potravin, ale i průmyslových spotřebitelských výrobků. Je také vhodné přiznat, že inovovaná směrnice je ovšem natolik obecná, že spotřebitelům v hodnocení dvojí kvality potravin moc nepomůže.
Galerie: Dvojí kvalita potravin: Druhá fáze testování v ČR
Přesto je zřejmé, že minimálně v naší zemi byl a je problém dvojí kvality nadhodnocen a alespoň v některých případech tendenčně interpretován. A dokonce byl jedním z hlavních témat při volbách do Evropského parlamentu. Od samého počátku ale bylo zřejmé, že s problémem dvojí kvality lze funkčně bojovat velmi jednoduše – výrobky, které parametry dvojí kvality naplňují, prostě nekupovat. O jaké výrobky jde, se můžete podívat v naší galerii.
ČLÁNKY DO MAILU