Tak děti prý v kolektivech není třeba chránit kolektivní imunitou, protože se stejně nakazí od zbytku dospělých. To je zhruba převyprávěná kostra článku a za pomoci kraviček pro nás hůře chápající to autor modeluje.
Jaká je ale realita? Pokusím se sarkasticky popsat všední den takového prcka mateřinkou povinného.
7 hod budíček, snídaně s kašlajícími rodiči, kteří po každé lžičce pro jistotu olíznou zbytky jídla, aby si dítě těch bacilů užilo.
7:45 odchod, pusinkování s nemocnými rodiči a cestou ještě dítě poprskáme aby si užilo.
(celkem 1 hodina bezohledného chování k dítěti, protože rodičům na jeho zdraví vůbec přeci nezáleží)
8 až 15 hod školka
Tady jsou děti pečlivě izolováni od chrchlajících a prskajících spolužáků. Vůbec nepoužívají infikovaná hračky , jedí odděleně, všichni podezřelí ze šíření nákazy nosí celý den roušku a je jim zakázáno se i jenom přiblížit k ostatním
(celkem 7 hod sterilního ráje)
15:00 odchod ze školky a setkání s bezohlednou infekční matkou nebo otcem, kteří na přivítanou dítě opusinkují, aby mu předali další dávku bacilů.
15:15 až 18:00 volný program doma hlavně za přítomnosti infekčních členů zbytku rodiny, kteří samozřejmě zase vůbec nic neudělají proto aby se dítě nenakazilo, naopak, olizují hračky a na dítě co nejvíce prskají, protože není nad kapénkovou nákazu.
18:00 až 20:00 večeře, hygiena, pohádka převyprávěná infekčním rodičem.
(celkem 5 hod infekčně bezohledného chování zbytku rodiny)
20:00 až 7:00 spánek nejlépe v ložnici rodičů, aby hladina infekčního agens neklesla pod úroveň, kdy to už imunita zvládne sama.
7:00 budíček
To nám to krásně funguje, ještě, že to dítě má trochu času se zregenerovat ve školce.
tsd