"JB: Proč neuvedete zdroje, které jste dohledala?"
Protože vycházím jen z věcí běžně dohledatelných na netu, ale tady jeden je: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/pertuse-a-soucasnost-ockovani-462088. Je tedy z roku 2011, od té doby se mohly ukázat další skutečnosti.
Ani já nepovažuji očkování za pouhé dobro či pouhé zlo. Pokud je ovšem někdo přesvědčen, že je to čiré zlo, je diskuse zbytečná, protože není o čem diskutovat.
Z mého pohledu je to tak, že nejvíce ohroženy jsou děti před dokončeným očkováním, tj. bez očkování by byl rizikový věk v širším intervalu. Vše záleží na tom, jak dlouho a jak dobře chrání před přenosem vakcína, kterou by byli případně naočkováni rodiče. Pokud by byl pokryt alespoň nejrizikovější věk dítěte, pak by to mělo smysl.
Když se na problematiku očkování podívám z historického hlediska, jsou výrazné úspěchy nepopiratelné. Ne vše jde vyřešit lepší hygienou a výživou a na vše nezabírají antibiotika. Tj. popírání přínosu vakcinace jako celku není založeno na faktech (autor článku tak daleko také nezachází).
To, že zde vedeme tuto debatu o svobodě očkování, je možné z velké části právě proto, že probíhaly dlouhodobé očkovací programy, které odstranily (prozatím) závažná rizika. Je tudíž momentálně relativně bezpečné neočkovat (v našem prostředí). Otázka je, zda je to rozumné, případně u kterých nemocí. Proti všemu se ochránit nemůžeme nikdy.