Projekt „Najdi si svého farmáře“, který již před několika lety spustil soukromý zemědělec František Němec z Vysočiny, dostane v Česku svou komoditní verzi v kategorii brambor. Ústřední bramborářský svaz ČR (ÚBS) totiž vypracoval „Režim jakosti brambor“, jehož cílem je garance původu, odrůdy a jakosti českých brambor pro zpracovatele brambor, obchodníky a především pro konečného spotřebitele.
Nejlepší brambory pocházejí podle pěstitelů z vyšších poloh
Garance původu bude přitom prakticky srovnatelná s garancí původu hovězího masa, která byla zavedena v souvislosti s nemocí šílených krav – BSE. Z informací o původu českých brambor bude totiž zřejmé, od kterého konkrétního pěstitele a z jaké konkrétní oblasti brambory pocházejí. S takto označenými bramborami se spotřebitelé v ČR setkají zřejmě již v příštím roce.
Čtěte téma: „CZ“ maso skutečně nemusí být české. To neznamená, že je rizikové
Nejen brambory a nejen původ
Lepší identifikace tuzemských brambor by měla být součástí širšího projektu označování některých v Česku produkovaných zemědělských surovin, pokud ale nedojde ke shodě na parametrech takového označování, jsou bramboráři připraveni spustit nadstandardní označování brambor sami. Spotřebitel přitom brambory s garancí původu a kvality pozná na první pohled – a to podle jednoduchého loga znázorňující schematicky bramborové květy, které bude na obalech výrobků splňující nadstandardní požadavky na kvalitu i označování.
Součástí nadstandardů nemá ale být pouze kvalita a dohledatelnost původu, ale i dohledatelnost při pěstování používaných hnojiv, pesticidů a celkového množství těchto látek použitých při obhospodařování pozemků s bramborami, včetně přednostního hnojení takto označovaných brambor přírodními organickými hnojivy. To v praxi znamená, že logem označené produkty budou mít nižší obsah chemických reziduí, než povoluje legislativa.
Také detailní identifikace lokality, z níž brambory pochází, by měla mít pro spotřebitele zejména kulinářský význam. Kvalitnější brambory totiž podle pěstitelů – praktiků pocházejí z vyšších poloh. Podle bramborářů jsou takové brambory chutnější a mají také vyšší obsah nutričních látek, které jsou přínosem pro lidský organismus. Jaké jsou skutečné, například procentuální rozdíly, to je v současné době předmětem několik let trvajících výzkumů. Zatím jsou k dispozici jen obecné údaje hovořící o tom, že vyšší kvalitu mají obecně pozdní a polopozdní odrůdy brambor a odrůdy, jejichž předností obvykle nebývá vysoký hektarový výnos.
Galerie: Vady brambor
Namísto jakosti nekvalitní odrůdy nebo směsky
Specifikace parametrů kvality je důležitá i pro další záměr svazu – dosáhnout na uznání této kvality také na půdě EU prostřednictvím Chráněného označení původu (CHOP) pod značkou „Brambory z Vysočiny“. Pod tímto názvem se sice prodávají příslušné brambory již v současné době, název však není žádným způsobem chráněn, takže jej v praxi může použít kdokoli. Pakliže by ale byly „Brambory z Vysočiny“ přesně popsány, lokalizovány a chráněny v systému EU, nebylo by možné image takové označení zneužívat. To se přitom, zejména v minulosti, často dělo, přičemž principem byl prodej méně kvalitních odrůd brambor pod názvy kvalitnějších odrůd, nebo se pod deklarovanou kvalitní odrůdou prodávaly směsky několika odrůd.
Podle poznatků Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) bylo ještě zhruba před deseti lety na tuzemském trhu takto falšováno až 30 procent brambor. Loni SZPI ale zaznamenala již jen dva případy falšování brambor z dovozu, letos je zatím v šetření jediný případ.
Největším škůdcem brambor je maloobchod
Zpět ale k plánovanému zpřesnění identifikaci jakosti tuzemských brambor. Ta by měla mimo jiné také v rámci dosledovatelnosti přispět k odhalení rizik v řetězci výroby a prodeje potravin. Bude totiž možné zjistit, který článek může například za zhoršení původní kvality takové produkce. Z kontrol SZPI provedených v letošním roce zatím vyplývá, že ke ztrátě kvality brambor dochází zejména v maloobchodu. Podle ředitele odboru kontroly, laboratoří a certifikace SZPI Jindřicha Pokory byly v období od počátku loňského roku do října letošního roku zjištěny nevyhovující šarže brambor u výrobců ve dvou případech, ve velkoobchodu v žádném případě, ale v maloobchodu bylo zjištěno celkem 168 nevyhovujících šarží brambor. SZPI přitom každoročně kontroluje zhruba 600 šarží brambor.
„Vymezení a zajištění možnosti dohledání odpovědnosti za zhoršení kvality brambor na jakémkoli místě vertikály přinese podstatné zlepšení finální kvality brambor v obchodech pro naše spotřebitele. Domníváme se, že v relativně krátké době bude vyřešen spor, kdo může za nekvalitní brambory občas nabízené v našich obchodech,“ uvádí k tomu předseda ÚBS Miloslav Chlan. Díky tomu budou logem označované produkty představovat také vyšší garanci trvanlivosti brambor.
Podle Miloslava Chlana je právě skladovatelnost brambor nedílnou součástí jejich kvality. „Tady je potřeba říci, že například běžně prodávané balené myté brambory se ke skladování jednoznačně nehodí, protože jsou určeny pro rychlou spotřebu,“ podotýká šéf bramborářů. Uvedené brambory by se podle něj neměly nakupovat ani za účelem krátkodobého skladování v řádu několika týdnů. Jestli totiž kvalitě a trvanlivosti brambor něco opravdu plošně ve všech případech škodí, pak je to praní brambor. Zákazník ovšem prané brambory vyžaduje…
Čtěte dále: Zákazníci hodnotí brambory podle vzhledu, ten ale o chuti nic neříká
ČLÁNKY DO MAILU