Názory k článku Nejvyšší čas se rozvést
-
Pepa (neregistrovaný)
Paní si myslně plete dva pojmy. Nudu a smysl života. Manželství bez dětí je vždy po delší době vystaveno nudě. Něco chybí, co to asi je?. Bohužel ještě nepřišla na to, že celý život se nedá jen brát musí se také dávat. nechce děti, protože si je vědomě ztráty pohodlý a absolutnýho pocitu svobody, ale to se jí ve zlém vrátí. Bývalý manžel se stím vyrovná mnohem lépe. Věřte mi. Obávám se, že paní se po krátké chvíli zase ponoří do nudy a osamnění.
-
Náhodný kolemjdoucí (neregistrovaný)
Podobných případů už jsem pár potkal a troufl bych si tvrdit, že to co „nudí“ není člověk samotný. Nudil by i kdyby byl(a) nejlepší a nejzábavnější na světě. Problém je v neupokojené promiskuitě, protože to je asi jediná věc, kterou jeden partner(ka) nedokáže nabídnout. Vše ostatní je jen zámiňkou…
-
Hanka (neregistrovaný)
V 16ti letech bych ji odsoudila jako největší mrchu na světě, v 24ti bych si klepala na čelo že opouští vztah který je vzácně klidný a trvalý a teď, o dalších 5 let později, ji chápu… Mám překrásnou téměř 3letou dcerku a přítele pro kterého jsem stále přitažlivá ale nejraději bych sbalila kufry a vrhla se do náručí někoho s kým bych měla znovu pocit že žiju… a dokonce i kdybych věděla že to nebude mít dlouhého trvání. Budu ten poslední kdo bude své dceři jednou doporučovat budování vztahu a rodiny ve 20ti letech. Ale třeba ona najde někoho s kým se citově i názorově shodnou. Mně se podařilo jen to druhé :-(
-
Bender (neregistrovaný)
To ci ti chyba ti neda ziaden partner skratka si prazdny, konzumny typ ktory vie len brat a caka ze vsetko bude krasne a zabavne a vsetko sa bude tocit okolo teba ;) Ono pocit ze zijes, vzdy vyprcha pokial nievies ako si ho sama vytvorit bez striedania partnerov. Myslis si ze v 20 striedat partnerov kazdy tyzden je viacej uspokojujuce ako mat jedneho poriadneho partnera? Ale to asi nevies pretoze nedokazes ocenit skutocnu hlbku vztahov a vidis len povrchne pozlatko…
-
Hanka (neregistrovaný)
Na internetu mě baví, jak je tu každý se vším hned hotový. Takhle rychlý proces by se mnou neudělali ani v Americe :-)
Apropo: víte houby v jakých podmínkách a s jakým člověkem žiju, to že bych opustila dítě jsem nikde netvrdila a když už se navzájem soudíme a odsuzujeme na základě vydedukovaných faktů: znám pramálo Slováků kteří by vynikali věrností a nezištnými city. Ne, to kecám… neznám žádného/žádnou. -
Náhodný kolemjdoucí (neregistrovaný)
Ono se nedá na 100% říci, jestli to sedí na Vás konkrétně. Podle toho, co jste napsala spíše ano. Rozhodně, jestli se se svým příspěvkem dále ztotožňujete (někdy člověk pochopí až později, že to možná myslel krapet jinak). Ono člověk se mění, to ano, sama jste tady popsala typický vývoj ženské sexuality. Z Vašeho příspěvku je ale patrné, že hormony jsou to hlavní, co Vás ovládá. Když srovnám lidi, které znám, tak ti konstruktivní, které těší, co jsou schopni udělat takovéto problémy většinou nemají, ti druzí prakticky vždy ano. Jenže Vy opravdu asi jen čekáte a konzumujete, co přijde. Jinak pokud budete svou dceru vychovávat, jak píšete, tak si můžete poblahopřát. Nejspíš její děti budou další vyrůstající v rozbité rodině. A je to naprosto jednoduché, dnes je to všude kolem, zejména v médiích, a vy to pěkně papkáte a žijete dle toho… Neberte to jako urážku, ale konstruktivní kritiku.
Jinak bych řekl, že tenhle Váš konkrétní příspěvěk Vás opravdu podtrhuje. Vymlouváte se, že dotyčný nezná vašeho partnera o kterém nebyla v předchozím komentáři ani zmíňka. Neopustila byste dcerku, ale o táty jí připravíte klidně. A přitom kolik už bylo napsáno o vývojové psychologii, zkuste si něco přečíst.
-
Bender (neregistrovaný)
>ale nejraději bych sbalila kufry a vrhla se do náručí někoho s kým bych měla znovu pocit že žiju… a dokonce i kdybych věděla že to nebude mít dlouhého trvání.
pisete este nieco horsie. Myslite si ze pre 3 rocne dieta nebude sokom ze pojdete s kuframi niekde inde a namiesto ocka tam bude nejaky cudzi pan s ktorym sa rozidete po 2 rokoch pretoze sa nebudete citit ziva.
Nechcem Vas moc kritizovat ale ste rozpiplana. Polica ludi na tejto planete nema co pomaly jest, ze nemozu dat deti do skoly a pre vas je najvacsia tragedia ze sa necitite byt ziva…
-
Kybernet (neregistrovaný)
Ale to je prave ten paradox, ktery stoji za podstatou stesti! Pruzkumy po celem svete opakovane potvrzuji, ze stesti nesouvisi s mirou zajisteni, naopak chudi lide byvaji stastnejsi. Proste pokud vite, ze jediny, na koho se muzete spolehnout, je vas partner, tak si vztahu vazite mnohem vic, nez kdyz je jenom soucasti mnoha dalsich jistot ve vasem zivote.
-
Hanka (neregistrovaný)
Váš výklad zmíněných průzkumů je skutečně obdivuhodný. Přeji vám ze srdce abyste ze svých snů nemusel/a nikdy vystřízlivět. Já ale s prominutím nepovažuji závislost na partnerovi za zdravou. Když už je řeč o statistikách, docela by mne zajímalo kolik existuje žen které snáší psych./fyz. šikanu protože je závislých právě na tom 1 partnerovi. Trvalé takové vztahy nepochybně jsou, ale zdravé?
-
Hanka (neregistrovaný)
Chyba lávky, největší tragédie momentálně je že ještě nemám odevzdané daňové přiznání :-))))))
A mimochodem: já se necítím „neživá“ jen mi chybí láska spojená s vášní ale to vy nechápete, vy patrně máte život jako v pohádce kde zamilovat se 1× znamená dokonalé štěstí na celý život. Blahopřeju, já dostala kopačky od své velké lásky už po 3 letech vztahu a to jsem byla ještě rozhodnutá snášet dobré i zlé.
A co se osudů mého dítěte týká: nemějte péči, i kdybych jeho otce jednou opustila, bude si lépe žít pendlováním mezi rodiči kteří se navzájem dokážou snést než v „úplné“ rodině kde hádky a nadávky jsou na denním pořádku. A že bych nějakému muži nutila své dítě za vlastní, to snad nemůžete myslet vážně ani vy se svým zkratkovitým pohledem na svět… -
Náhodný kolemjdoucí (neregistrovaný)
Ach jo, co příspěvek to perla :-D Ale vážně, zkuste se opravdu zamyslet nad svými postoji. Pokud hledáte ve vztahu jen sex (resp. po vašem „vášeň“) a okouzlení, co Vám Váš protějšek přinese, tak opravdu dlouha šťastná s jedním partnerem asi nebudete. Vám opravdu chybí konstruktivnost, ale naprosto totálně. Už jen s tím dítětem uvedla jste 2 možnosti: 1) rozbít rodinu (neboli se na to vykašlat, část problémů nechat odeznít a část nechat na dítěti) 2) hádat se (což je většinou zapříčiněno touhou ať něco udělá (resp. podřídí se) ten druhý). Jsou i další možnosti: Snažit se vztah udržovat, snažit se pro toho druhého být dobrým partnerem/partnerkou a v neposlední řadě si taky vybrat partnera se kterým to vůbec bude možné. Nic méně to už vyžaduje vlastní úsilí a to vy odmítáte. Asi budete nešťastná dále, ale vězte, že je to Vaše chyba, kterou Vy můžete napravit. Bohužel tuhle chybu asi předáte i svým dětem…
-
marlow (neregistrovaný)
nezlob se, lidi můžou mít různé trable v manželství,ale z tvého prvního příspěvku vyplývá, že bys vztah klidně potopila kvůli novému dočasnému vášnivému „šťouchu“, ne proto že váše soužití ovlivňuje negativně dítě.
Ano pokud vztah dvou lidí překročí určitou mez a ovlivnuje děti negativně, je dobré uvažovat o konci, pokudje ale důvodem končit nenaplnění vlstních chutí, je asi problém buď v chutích nebo ve schopnosti je distat, ale něco dostat znamená také něco nabídnout. Je problém některých žen že touží například po tom odtrhnout svéh opartnera od jeho přátel a přesunout na něj část svých mateřských „povinností“,ale zároveň nejsou schopny mu cokoliv nabídnout. nění problém v tom,aby se partner staral o dítě,ale je problém v tom bránit mu se občas vyventilovat. Není problém zvyknout si, že partner platí dovolené, výdaje domácnosti atd, ale je problém se přizpůsobit v momentě kdy se zhorší rodinná rozpočtová situace. Tam vznikají první třenice, slečna pardon vlastně už paní najednou nemá to na co byla zvyklá a přestává poskytovat to co by měla. Myslím že je to tvůj případ, naštěstí se netýká většiny žen. -
Nemo (neregistrovaný)
Ten článek mě zaujal. Pořád se tu jako tenká červená linie objevuje jeden velmi jednoduchý, ale nikde nevyřčený fakt – blahobyt a spousta volného času.
Prostě tento svět prosperující a parazitující na využití fosilních paliv jisté menšině západního světa umožňuje, aby si svou „pseudoprací“ mohli dovolit žíti single a řešit s prominutím totální „píčoviny“. A toto je jedna z nich. Ok, pokud budete mít supermarket ve kterém díky výše uvedenému koupíte za zlomek své „práce“ a hlavně času !! potraviny pro své přežití, aniž byste vystrčil(-a) hlavu ven a šli(-a) na pole si z toho něco vypěstovat, tak se budou všichni cítit velmi silní. Jenomže ono to tak historicky není a ani v naší budoucnosti nebude.
Rodina má převážně ekonomický rozměr, ať se to někomu líbí nebo ne. Mimochodem velmi dobře to dokládá i fakt, že s nástupem krize třeba v Japonsku, se japonské ženy začaly vdávat. Proč? Protože potřebovaly zázemí.
Jen pro oživení, trocha evoluční teorie, proč je doba zamilovanosti cca do 1 roku? Aby během té doby došlo k oplodnění (příroda ví proč). Proč dochází k rozpadům cca po 3 letech a po 5-ti? Protože pro přírodu je to dostatečný čas na výchovu potomstva.
Takže co s tím? Pokud se ve vztahu nudíte, budete se nudit v jakémkoliv vztahu. Žijte single. Ale potom se o sebe postarejte, i když se svět a všechno kolem změní. Vaše volba.
-
jarinek (neregistrovaný)
Byl jsem ve vztahu se zenou, ktera mela pristup k zivotu jako vy, a ze vztahu odesla. Nebyly deti. Prebolelo to docela rychle. Pak jsme se jeden druhemu ztratili na 15 let. Po letech jsme se potkali. Je rozvedena ma dve dcery. Sama mi rekla, ze ted vi jak byla malicherna. Je mi lito vaseho ditete a partnera. Jednou mozna budete hodne sama.
-
nobody (neregistrovaný)
takove pribehy nemam nastesti na vlastni kuzi zazite, ale jen z doslechu. A takovyto konec je velice bezny (z 90%). Ja nechci pisatelku nad nami soudit, to vubec ne. Je to jeji vec a alespon vse napsala, jak to doopravdy je, bez prikras atd.
Ja bych se ale na jejim miste dival i dal do budoucna. Aby pak za 20 let nenarikala, ze ve svem okoli nenarazi na alespon trosku slusneho partnera (myje se, nepije, atd.) Mozna je to ted smesne, ale casem ty naroky na partnera muzou hodne klesnout k zminovanym (i kdyz jsem to malicko prehnal:)))
-
Tomach (neregistrovaný)
Hm… to jsi ted pekne vzala vitr z plachet Pepovi o par prispevku vyse, ktery uz to cele vyresil a prisel na to ze jadrem pudla bylo ze nemeli deti.
Spise otazka – je nejaka sance to zmenit? Nebo uz ted vis ze i kdyby se partner rozkrajel, tak je vztah v pekle? A kdy to zacalo? -
Miki (neregistrovaný)
Možná kdyby měli životní problémy, neřešila by nudu a vážila si stability zázemí. Život není jen o zábavě. Stereotyp ubíjí, dostatečně zabezpečení, rutina v životě, atd. vyvolá hlad po novém. Nové mělo být dítě – i když na něj nebyla tedy připravena. V pětatřiceti bude sama hladově civět do kočárků neb jí budou tikat biologické hodiny a zjistí,že slušného partnera, aby dnes člověk pohledal – po třiceti o to více – buď jsou se závazkem nebo s dluhy :-)- a zjistí, jak byla blbá. Příkladů vidím ve svém okolí dost. Po třicítce většina kolegyň začíná přemýšlet---chtělo by to dítě. Na dítě je třeba dvou. Kde ho najdu? A když ho najdu, je to ten pravý? Mám dost času ještě testovat partnery??? Tak tuto prostě pálilo dobré bydlo. Kdo chce víc, pak nemá nic.
-
waiders (neregistrovaný)
vidím, že je to tady samej fašista. lidi maj hlavně makat a chovat se slušně, ženy jsou tu od rození dětí a snad i vaření...
všem, co se rozhoupou odejít ze vztahu bez "vážného důvodu", prostě protože cítí, že to (už) není ono (co jiného by ovšem byl ten vážný důvod?), držím palce!
ČLÁNKY DO MAILU