Nejznámější operace všech dob. Probíhaly bez anestezie a málokdo je přežil

Lékaři na to nepřišli hned, nějakou dobu to trvalo. Nakonec až po návštěvě bratra Marie Antoinetty v roce 1777, Josefa II., nastal zřejmě čas k drobnému operačnímu zákroku pod skalpelem doktora Lassoneho. 

Přečtěte si také:

Před dvěma sty lety se Češi dožívali průměrně 30 let. Na jaké nemoci nejčastěji umírali?

Krátce nato byl sňatek konečně po celých sedmi letech konzumován a dvojice dle dochovaných zápisků setrvala na loži hodinu a půl. Svůj intenzivní prožitek popsala Marie Antoinetta své matce Marii Terezii v dopise.

O rok později královna otěhotněla a dočkala se tak svého prvního potomka, dcery Marie Terezie pojmenované po své babičce. Tato nejstarší dcera Ludvíka XVI. jako jediná z jeho potomků přežila francouzskou revoluci.

Muž, který si sám vyřízl močový kámen

V 17. století žil muž, který si sám vyřízl močový kámen. Jmenoval se Jan de Doot a jeho případ popsal Nicolaes Tulp ve své knize Observationes Medicae. Dochovalo se také vyobrazení šťastného Doota držícího svůj močový kámen o velikosti slepičího vejce v ruce. 

Přečtěte si také:

Pomáhá citron na ledvinové kameny? Jak pečovat o ledviny, aby vás nepostihla kolika

Jak vlastně takové kameny vznikaly? Arnold van der Laar ve své knize Pod kudlu! vysvětluje, že příčinou mohlo být i to, že hygiena v této době byla poněkud na štíru. Vlivem chronických zánětů a přemnožených bakterií pak mohly v močových cestách snadno vznikat různé usazeniny, které nemohly protéct močovou trubicí z těla ven. Člověk tak byl odsouzen k mučivé bolesti.

Je třeba si uvědomit, že tehdy se nepoužívala žádná anestezie a riziko úmrtí pacienta po takové operaci bylo opravdu vysoké. Jeho příčinou bylo nejčastěji vykrvácení, anebo infekce. Tak jako tak se v mnoha úspěšných případech, které byly spíše výjimkou, člověk doživotně nevyhnul různým následkům, ať už potížím s močením, bolestí, nebo dlouhodobým hojením neustále hnisající rány. 

Kovář Jan de Doot se po dvou předchozích neúspěšných operacích u chirurgů rozhodl poradit si sám: poslal svou ženu na rybí trh a povolal svého učedníka, který mu držel zvednutý šourek a nejspíše i zastrčil ukazovák do řitního otvoru, aby kámen popohnal na místo, odkud měl byl vyříznut. Tolik rukou totiž statečný kovář neměl.

Přečtěte si také:

Lékaři v Olomouci poprvé použili robota při vyoperování ledviny žijícímu dárci

Kámen byl větší než slepičí vejce a vážil 100 gramů. Rána tedy musela být pořádně hluboká a taky se dost špatně hojila, hnisala a vytvářely se píštěle. Pyšný a statečný kovář operaci přežil, vše zaznamenal, nechal se zvěčnit na obrazu, a dokonce o této své operaci napsal i báseň. A nebyl jediný, koho tento zákrok zasáhl natolik, že ucítil potřebu jej nějak umělecky ztvárnit. Hudební skladatel Marin Marais v roce 1725 zkomponoval skladbu, která měla popisovat litotomii, tedy operaci močového kamene, již sám autor podstoupil.

Operace prsu bez uspání byla běžná

Další „chuťovkou“ byly operace karcinomu prsu, které se prováděly rovněž zcela bez anestezie. Většinou se ženě jen tak uřízl celý prs, a to už obvykle v případě, kdy se nádor rozrostl natolik, že prorazil kůží ven, prorůstal masem a žebry, silně zapáchal a znemožnil ženě pohyb ruky. Případ údajné rakoviny byl zaznamenán i u madame d´Arblayové, autorky ženských románů žijící na počátku 19. století, která operaci popsala v dopise adresovaném své sestře. Operaci prováděl baron Antoine Dubois, který byl známým chirurgem císaře Napoleona.

Přečtěte si také:

7 situací, kdy ženy škodí svým ňadrům

Tato žena podstoupila neskutečná muka, když jí zaživa vyřízli prs z těla. Naštěstí ke konci operace bolestí omdlela. Celá operace však trvala nekonečných dvacet minut. Zkuste si to představit! Podle záznamů v důsledku takovéto kruté operace madame d´Arblayová utrpěla posttraumatický stresový syndrom. A dlouho trvalo, než o tomto zákroku vůbec dokázala mluvit. Hojení bylo rovněž dlouhé, ztratila hodně krve a celých devět měsíců po operaci nevyšla ani z domu.

Nakonec se však žena uzdravila a žila ještě spoustu let, což z lékařského hlediska vylučuje, že vůbec šlo o zhoubný nádor. Za jiných okolností by totiž měla již metastáze a pravděpodobně by brzy zemřela. Žena tři roky po operaci vydala další svůj román a dožila se 87 let.

Neúspěšná operace kýly královny Karoliny

Velká muka prožila i královna Karolina, manželka Jiřího II. Již dlouhou dobu ji trápila břišní kýla. Původně krásná dívka podlehla obžerství a stala se neskutečně tlustou matronou. Bohužel zjevně zajídala svůj nešťastný život a moc jí nepřidala ani četná těhotenství. 

Po porodu své nejmladší dcery jí na břiše zůstala obrovská boule, kterou úzkostlivě skrývala pod šaty. Tato pupeční kýla jí způsobovala silné bolesti a velké potíže. Uskřinutá kýla vyvolávala královně zvracení a sužovaly ji neskutečné bolesti. Pouštění žilou nepomohlo. Nakonec lékaři přistoupili ke kruté a mučivé operaci zaživa, která královnu bohužel zabila.

Chirurgové nad lůžkem královny při svíčkách postupně odřezávali nekrotické tkáně a zaživa se hrabali v břiše nebohé ženy. V podstatě ji pitvali zaživa. Při tomto zákroku od svíčky vzplála paruka jednoho z přihlížejících. Stav královny byl neslučitelný se životem a naprosto strašný. Neustále zvracela a ze zející rány na břiše jí vytékaly výkaly. Nešťastná žena se v tomto stavu trápila ještě celé tři dny, než konečně zemřela a zbavila se tak svého utrpení.

O čtrnáct let později v roce 1751 královninu nejmladší dceru Louisu, po jejímž narození Karolině osudná kýla zůstala, postihl naprosto stejný osud. Během jejího těhotenství v sedmadvaceti letech se jí vytvořila uskřinutá kýla, kterou se chirurgovi nepodařilo odstranit, a žena tak i s dítětem za mučivých bolestí zemřela.

Sám si vyoperoval slepé střevo

Sedmadvacetiletý sovětský chirurg Leonid Rogozov prokázal neskutečnou odvahu, když si sám za dost ztížených podmínek vyoperoval slepé střevo. Byla to sázka do loterie, ale jinou možnost neměl, hrozila mu smrt. Operace proběhla na Antarktidě při venkovních teplotách minus 60 °C. 

Jako lékař výpravné expedice brzy rozpoznal, že mu hnisá slepé střevo a jestli s tím okamžitě něco neudělá, zemře na zánět pobřišnice. Bylo mu neskutečně zle, antibiotika samozřejmě nezabírala. Transport či jiná pomoc nepřipadaly v úvahu. A tak se odvážný muž rozhodl jednat.

Přečtěte si také:

5 zákroků, které umí řešit jednodenní chirurgie

Rogozov použil lokální anestetikum a počkal, až začne působit. Posléze mu jeden z mužů držel zrcadlo, aby si Rogozov viděl do vlastního břicha. Během operace několikrát ztratil vědomí, ale nevzdal to. Po dvou hodinách bylo hotovo, vzal si antibiotika a prášky na spaní. Přežil, oženil se a zplodil dvě děti. Jeho syn se rovněž stal lékařem.

Mexičanka, která si sama provedla císařský řez

Další hrdinkou, která si provedla operaci na svém vlastním těle, byla žena. Motivaci měla velmi silnou, chtěla zachránit své dítě. Čtyřicetiletá Mexičanka, která chtěla zůstat v anonymitě, si sama provedla císařský řez. Věděla, že cesta z vesnice trvá osm hodin a její dítě by nepřežilo. Břicho si rozřízla obyčejným kuchyňským nožem poté, co se posilnila třemi sklenkami alkoholu. Následně upadla do bezvědomí, ale naštěstí se brzy objevila zdravotní sestra, pro kterou rodička poslala, ránu vyčistila a zašila a ženu i s dítětem nechala přepravit do nemocnice.

Tento případ podrobně popsal doktor R. F. Valle z nemocnice v mexickém San Pablu v odborném magazínu International Journal of Gynecology and Obstetrics.