Názory k článku Některá těhotenská vyšetření mohou způsobit smrt dítěte

Je to svatá pravda. Kamarádka kvůli odběru plodové vody přišla o své dítě. A to jen proto, že ji donutili na odběr jít, i když byla nastydlá. Doktoři říkali, nemáte teplotu, je to v pohodě, kamarádky jí říkaly, nechoď v žádném případě. Rozhodla se, šla a do čtyř v 5. měsíci potratila, no spíš už porodila. Samozřejmě, že holčička porod v 19. týdnu nepřežila.

kdyz je dotycna verici a potrat pro ni stejne nepripada v uvahu, proc teda vubec na amniocentezu leze? Dyt ji vysledek muze byt jedno, ne?

Protoze nevydrzela natlak zdravotniku, ty tupce.

Hmmm … a nebo ji ten zakrok provedli nakonec nasilim, ne?
Nevim kdo je tady tupec.

Těhotná žena je méně psychicky odolná a stačí malý nátlak a některé kývnou. Viděla jsem to u sestry. Její lékařka jí dokonce řekla, že na to vyšetření musí, žádná argumentace nepmohla. Dokonce jí i vyhrožovala, že odmítne jako pacientku. Za odběry a ultrazvuk si nechala zaplatit něco kolem 4000. Velmi předražené.
Dávno jsem jí před ní varovala, přesto k ní chodila dál. Sama jsem díky ní neplodná, spousta žen si na ní stěžuje, jediná z okolí stále nabírá nové pacientky.

Z kolika a jakych zdroju mate pani autorko overene pomerne zavazna tvrzeni „Řada z nich je zbytečná a mnohé jsou dokonce pro dítě nebezpečné. Nikdo vám ale neřekne: pozor, hrozí vám riziko potratu.“ ci „Lékaři totiž ženám obvykle zamlčí, že u tohoto invazivního vyšetření existuje jedno až dvě procenta riziko, že dítě potratí“. Podle dnesniho etickeho kodexu by mely byt alespon dva nezavisle, ne? Sefredaktor mi doporucil zeptat se primo vas, tedy takto cinim.

Tohle ani není třeba zjišťovat z nějakých extrémně unikátních informačních zdrojů. Vaše citované věty jsou naprosto notorickým vyjádřením o rizicích amniocentézy. Mrkněte se kdekoliv po webu, najdete.

Pro doktora je bohužel menší riziko, když dojde k potratu zdravého dítěte, které má jen zvýšenou pravděpodobnost postižení, než když se postižené dítě skutečně narodí. Takže je logické, že se snaží udělat maximum pro to, aby byl krytý, protože ty emoce a tlak, které by mohly přijít, logicky nejsou nic záviděníhodného. Že to má své stinné stránky, je ale taky pravda a asi není důvod před tím zavírat oči.

Ano? Vcetne toho, ze tato rizika lekari zenam zamlcuji? To je dost zavazne tvrzeni a proto me zajima jeho druhy nezavisly zdroj…

Každý zdroj je závislý :)

pak ovsem nemelo byt pouzito v perexu, tam uz je to vydavano za fakt, nikoli citaci a jiny zdroj tohoto tvrzeni v clanku neni.

ano, amniocentéza je nebezpečná, před třemi lety jsem kvůli ní potratila. je dobře, že se o tom mluví, kdybych věděla, co dnes, nikdy by se mi to nestalo.

Dobrý den!

Kdybyste se představil, možná by se nám lépe komunikovalo, protože takto netuším, nejste-li lékař. Pokud ano, bylo by vše jednodušší. Odkázala bych Vás na probíhající diskusi gynekologů a porodníků, kteří intenzivně řeší, která vyšetření jsou pro ženu nadbytečná.
Jak samotné vedení gynekologicko porodnické společnosti přiznává, ukazuje se, že v Česku nutíme ženu do řady zbytečných vyšetření – je jich víc, než jinde v Evropě. Ano, na jednu stranu to znamená krásné statistiky co do počtu dětí, které se narodí zdravé (protože těch ostatních se prostě stihneme jaksi zbavit). Na stranu druhou statisticky rok od roku stoupá počet žen, které potratí z neznámých důvodů a je dost dobře možné, že jednou z příčin jsou mnohá invazivní vyšetření v těhotenství. Pokud jste lékař, nemusím Vám vysvětlovat, jak amniocentéza vypadá a že je to není bezpečné vyšetření, to nezpochybňuje dnes už nikdo. Rozhodně není důvod, aby jím plošně procházely všechny ženy. Opět Vás odkáži na gynekologicko-porodnickou společnost co se týče dat a údajů. V dubnu mají v Luhačovicích kongres, kde budou prezentována všechna data včetně zredukovaného návrhu na doporučená těhotenská vyšetření.

Ano, hezke. Takze nejaky dalsi seriozni zdroj tvrzeni, ze lekari zenam zamlcuji rizika vysetreni (kdyz dnes musi kazdy podepisovat „informovany souhlas“ kvuli kazde prkotine), nebude? Asi nebude, ze.

Je vidět, že nemáte konkrétní zkušenosti s českým zdravotnictvím. Lékaři posílají pacienty na řadu vyšetření, která ozančují za „banální“ či „běžná“ a prakticky bezriziková. Teprve dlouhým zkoumáním pacient zjistí, že rizika hrozí a to percentuelně významná. Leč lékařům se a) nechce vysvětlovat, protože pokud připustí procento rizik, bduou muset vysvětlovat dál a b) je často jednodušší poslat pacienta na složité vyšetření, než se k výsledku dobírat postupně. Pacient, který nedostane alternativu, ale příkaz, je jaksi povolnější. Pokud máte pochybnost, jděte si to ověřit na vlastní kůži. Autorce bych vytkl leccost, ale v tomto případě není důvod.

Duvod je zde:

http://www.vitalia.cz/…-pro-autory/

„2. 1. Informace ověřujeme pokud možno u dvou na sobě nezávislých zdrojů.“

Pokud do toho spadaji i zdroje typu „to prece vedi vsichni“ ci „jdete si to overit na vlastni kuzi“, tak to je pomerne smutne :)

Toto je pravda!Sám jsem to zažil se svojí ženou.V Plzeňské soukromé firmě Genetika.Tam ji doporučil doktor z fakultní nemocnice Plzeň který tám sám pracoval.Předem velice zdůrazňoval vysoké riziko genetickývh vad od 35 roku rodičky(ženě bylo 38).A kteří rodiče by chtěli postižené dítě?Nechtěli jsme nic zanedbat.Nepři­padalo nám to tak nebezpečné,když hovořili o jednom potratu z tisíce provedených odběrů. Samozřejmě ,že si od mé ženy nachali podepsat plnou moc,kde bylo že za případné následky ne nesou žádnou zodpovědnost!!!To mě mohlo být jasné!Do dnes toho s ženou litujeme.Přišli jsme o dítě a já málem i o svoji milovanou ženu.Její gynekoložka ji totiž poslala na ultrazvuk(sama ho neměla v ordinaci)až tři neděle po zákroku.Bylo to týden a něco a žena dostala strašné bolesti.Odvezl jsem ji tedy na ten ultrazvuk a doktor se zhrozil!Dítě bylo již několik dnů mrtvé(napíchlé odběrovou jehlou).Následovala záchranka do nemocnice a několik dnů běsu a hrůzy.Fakt tohle nikomu nepřeju!Moje žena se z toho už nikdy zcela nevzpamatovala,do dnes navštěvuje psychiatra.A já mám do dnes vztek.O to víc co jsem se tu dočetl.Už jen dodám ,že firma Genetika vyiknasovala pěkně své peníze za vraždu našeho dítěte.

Promiňte, předpokládám, že pokud bylo dítě "napíchlé odběrovou jehlou", tak že jste úspěšně žaloval lékaře, který amnio prováděl. Upřímně řečeno, nechápu ani to, že by dnes (či posledních několik let) snad mohl existovat gynekolog bez ultrazvuku. Samotný zákrok je prováděn za pomoci ultrazvuku, aby lékař provádějích vpich přesně věděl, kudy, jak a kam proniká s odběrovou jehlou a kde se v daný moment nachází plod.
Ale jestli je váš příběh pravdou a ne další manipulací, jedná se o něco tak nepravděpodobného jako slušná výhra v loterii. Po amniocentéze se spíše mluví o riziku infekce než poranění plodu či placenty jehlou.

Před dvěma lety jsem tuto soukromou firmu v Plzni, která se zabývá genetickými vyšetřeními navštívila. Bylo mi 35 let a byla jsem poprvé těhotná. Do té doby jsem k lékaři chodila jen v případě chřipky maximálně jednou za dva roky. To, jakým způsobem se ke mně choval majitel, který má před jménem titul doc., nezapomenu asi nikdy. Měla jsem zájem pouze o vyšetření v 1. trimestru ( odběr krve + sonogr. vyšetření ). Byl to dost nechutný nátlak k provedení amniocentézy, kdy zamlčel veškerá rizika. To vše prokládal větami o tom, jak ženy jsou těhotné jenom proto, aby nemusely chodit do zaměstnání a jak těhotenství vzniká tak jednoduše, jako " hodit pánské kalhoty na ženu". Kdybych to nezažila na vlastní kůži, nikdy bych něčemu takovému neuvěřila.
V průběhu těhotenství jsem chodila z jednoho vyšetření na druhé a střádala razítka do těhotenské knížky. Přes asi 15 sonografických vyšetření v průběhu těhotenství tak závažnou věc, jako bylo dvojité obtočení pupeční šňůry kolem krčku dítěte, nikdo nezjistil.
Chování lékařů při porodu a na oddělení šestinedělí v Plzni ve FN bych ráda také vymazala ze své paměti. Na bolestivost vyšetření od lékařky ve FN, která měla dlouhé umělé nehty, pár dní před porodem zvlášť. Na sestru, co mi odmítla podat příkrmy, přestože jsem nemohla kojit a syn téměř ve 3. dnu života zkolaboval.
Byla to obrovská mašinérie, kde lidské tělo je stroj, rozdělený na jednotlivé orgány dle oddělení nemocnic či ordinací, které musí den co den vydělávat a fakturovat a pak platit tak vysoké daně. Obrovská mašinérie, co stojí neuvěřitelné peníze, které tak nepředstatitelným způsobem zvyšují státní dluh, který se kryje např. hromadným kácením lesů. Takže domácí porody budou nakonec to jediné, na co ženy v tomto státě budou mít nárok.
Život v tomto státě zvlášť v době těhotenství, je nesmírně náročný na osobní sílu a víru, že jste člověk, který má svoji cenu. Celý čas těhotenství musíte vydat množství energie na udržení víry ve zdravé dítě. Pak mi síla při porodu už nestačila.
Je mi to moc a moc líto, protože naše země je krásným a úrodným krajem, který mám moc ráda. Tímhle ji ničíme.

Pokud nenapíšete, která sestra ve které porodnici se chovala tak necitlivě a neeticky, jak je naznačeno v úvodu článku, nemá taková informace velkou hodnotu.

Jen bych chtěl podotknout, že situace není všude tak „zlá“ jak píše autorka. Např. v Praze u Apolináře se zaprvé ultrazvukový screening (šíjové projasnění) běžně provádějí (mají to tuším hrazeno z nějakého grantu nebo fondu EU) a zadruhé informace o amniocentéze tam visí na velkém plakátu v čekárně oddělení ultrazvukové diagnostiky (včetně popisu rizik). Nevím, jak to mají jinde, ale jakožto svědomitý rodič (nebo aspoň rodič, který se takový snaží být) se zajímám o to, co s manželkou lékaři chtějí dělat, a ještě jsem neměl pocit, že bych neměl dostatek dostupných informací.

Jinak co se týče článku jako celku, mrzí mě zbytečně agresivní/bulvární vyznění. A titulek. Kdybych řekl „jízda autem může způsobit smrt dítěte“, bude to stejná pravda, jen to nebude taková „novinka“. Článek by byl zajímavý i bez téhle zbytečné potřeby šokovat.

Ještě odkaz na informace o screeningu u Apolináře:
http://cfm.lf1.cuni.cz/…_Iscreen.htm

„Jízda autem může způsobit smrt dítěte“

to jistě může, tady jde ale o pravděpodobnost. Každoročně je auty absolvováno několik milionů převozů dítěte, zemře jich kolik? 5? 10? To jsme na úrovni 0.001%; větší riziko je, že dítě spadne ze schodů. Krom toho můžeš i během převozu rizika pro své dítě výrazně zredukovat snížením rychlosti, kvalitní autosedačkou na správném zadním sedadle atd.

Zatímco u amniocentézy máš pravděpodobnost v řádu PROCENT – to znamená, že pošle-li jeden lékař na toto vyšetření 100 rodiček, tak statisticky odsoudil jedno dítě k potratu.

A to nemluvím o tom, že posílat pacienty-klienty na vyšetření z 1/3 pravděpodobnosti falešně pozitivních výsledků je z hlediska etiky naprosto neetické, zejména proto, že na základě tohoto vyšetření se těhotné ženy rozhodují pro potrat. Pokud je pravděpodobnost výskytu genetických vad 20% (což jsem nadstřelil) a ty 33% ze všech žen řekneš „Jděte na potrat, máte postižené dítě“, tak vlastně pácháš větší škodu, než jaká by vznikla, kdybys nechal všechny děti přijít na svět a o ty geneticky postižené se pak staral v ústavech.

Počítej se mnou: 80% plodů není geneticky postiženo. Ty v těchto případech máš ve 33% „falešně pozitivní“ výsledek. Takže ze 100 žen mělo 80 zdravý plod, ale ty „pošleš“ 25 z nich na potrat. Chtěl jsi zabránit narození 20 postižených dětí a místo toho jsi zabil 25 zdravých. Dává to logiku? Přesněji: Je to lidsky akceptovatelné??

on nekdo nekomu ten potrat narizuje?

To primo ne, ale je vyrazne doporucovat a rodicky, ktere se pro nej nerozhodnou jsou vystavovany neprijemnym poznamkam, vetsinou ze strany nekterych sester. Proste nektere sestry vam pak ze zbytku tehotenstvi chteji udelat peklo.

Ostatne, co se tyka citlivosti v pristupu k rodickam (a pacientum obecne), tak to ma nase zdravotnictvi hodne co dohanet. Nekteri zdravotnici pusobi v tomto ohledu jak slon v porcelanu – co na srdci to na jazyku, aniz premysli o tom, jak to pusobi na rodicku (pacienta).

Jak uz jsem psal vyse – pokud je nejaka zena predem rozhodnuta donosit i postizene dite, nechapu proc by vubec mela na podobna vysetreni chodit! Leda ze by si chtela potvrdit ze bude mit sveho vytouzeneho mongolika?

Pochybuji, že máte správná čísla ohledně úmrtí na silnicích, každopádně vaše počtářské schopnosti nejsou nijak hvězdné. Koneckonců, nepsal jsem to kvůli číslům, jen jsem chtěl poukázat na zbytečnou bulvárnost titulku.

Když už se tu oháníte výpočty, přečtěte si informace na tom odkazu, co jsem sem dával. I kombinovaný screening sice odhalí 90 % postižených dětí, ale to neznamená, že nemá falešná pozitiva. Dostanete výsledek např 1:100 (což už je považováno za vysoké riziko), ale pořád to znamená, že máte 99% pravděpodobnost, že dítě je zdravé. A myslet si, že někdo po tomto výsledku jde automaticky na potrat, je docela naivní.

A pokud Vám vadí 1/3 falešných pozitiv, tak na to vyšetření nechoďte. Pro mne je tedy lepší vyšetření s aspoň nějakými rozumnými výsledky než žádné vyšetření (pokud je podezření a tudíž se o vyšetření začne uvažovat). Opravdu bych se nerad vracel do doby, kdy žádná vyšetření nebyla. Koneckonců, třeba taková účinnost spalovacího motoru je taky jen 20–30 % a kolik aut jezdí po světě (i když máme lepší možnosti pohonu, ale opět to stojí na neinformovanosti a finanční nevýhodnosti). A nemusíte mě zase opravovat, chtěl jsem jen ukázat, že čísla jsou velmi relativní. Cituji: Existují tři druhy lží. Malá lež, velká lež a statistika.

Prostě všechno to je o informacích a Vaší potřebě si je sehnat, kdo chce, ty věci, co jsou v článku, už dávno ví. Kdo čeká dítě a nezajímá se o takovéto věci, toho upřímně nechápu.

Dobrý den!

Máte pravdu: některá vybraná pracoviště (pokud vím, není jich ani deset v republice) ultrazvukový screening dělají ženám zdarma, protože na něj mají grant nebo u nich běží v rámci nějakého pilotního projektu. To však není systémové řešení pro všechny těhotné, jak jistě uznáte.
A jinak: text není bulvární, to se ohrazuji. Jen chci vyvolat diskusi a upozornit na to, že některá vyšetření nejsou pro ženu a dítě tak úžasná, báječná, a už vůbec ne bezriziková, jak se lékaři někdy tváří. Než půjde žena na amniocentézu, tak si zkrátka myslím, že by měla znát vešekerá rizika výkonu a dobře si promyslet pro a proti. To není banální zákrok, jak ostatně dost jasně plyne i z diskuse pod textem a smutných příběhů lidí, pro které amniocentéza skončila tragicky. Zkrátka: ptejte se lékaře podrobně na vše co se zákrokem souvisí a přemýšlejte než automaticky kývnete na to, že vás někam pošle…

Ahoj,
vim jak je to tezke odmitat nektera vysetreni, ktera vam narizuji jako za komunistu… Ja jsem mela po 7 dnech jit na vyvolavany porod, i kdyz k tomu nebyl medicinsky duvod a byl to jen zvyk te porodnice. Mohli pockat tech 10, 14 dnu. Chodila jsem co 2. den na kontrolu a vse bylo v poradku…Ale pokazde jsem podepisovala prohlaseni ze to delam na vlastni riziko…
No a co se delo kdyz jsem do tech 14 dnu pres termin zacala sama rodit? A to je ta co chce prirozeny porod a ta co si jo to nelibi jak to tady delame…
Bylo mi to receno i primarem u porodu. Nechali me 24 hodin rodit prirozene, i kdyz je to zatizeno rizikem, nechat to tak dlouho…
Ukoncila to az dalsi smena cisarem a muzu byt rada, ze jsem prezili…

Jenom chci jeste dodat, ze ja jsem ten porod chtela ukoncit driv. Ale dali mi to „sezrat“ za to ze jsem je neposlechla…

Kvůli vemenům jako vy vznikají články jako tento, jejichž obsahem a cílem není upozorňovat na možnosti a rizika – jak se snaží tvrdit – ale dmýchat pod ohněm boje veřejnost vs. lékaři, rodičky vs. lékaři, atd.

Jedno z nejvyšších procent zdravé porodnosti u nás nemáme proto, že by lékaři popravili veškeré rizikové děti, jak senzacechtivá idiotka Petrášková tvrdí, ale proto, že úroveň zdravotní péče je u nás na absolutní špičce. Je zde vážně někdo tak naivní, že si myslí, že několik nenarozených z každé 100 je abortováno? Kolik znáte matek, které šly kvůli testu na potrat? Jedna ze 100? Jak jste na to proboha přišli? To by naše statistiky vypadaly úplně jinak!

Já jsem lékař-porodník a musím vám říc, že tyto články raději nečtu. Proč? Zkuste hádat co bych celý den musel dělat místo skutečné práce.

Každé naše rozhodnutí, úkon nebo doporučení je založeno na životě plném studia, na nekonečných statistikách, direktivách, doporučeních organizací a dle posledních studií a balancování mezi možnostmi. Každá zbouchnutá kráva, která to pro dutohlavost dotáhla sotva na „novinářku“ má však jasno. Co na tom asi může být nejasného??

Kromě toho, že článek se nesnaží informovat, ale burcovat je technicky a obsahově zavádějící a dokonce otevřeně lživý. Co se mé praxe týká (stejně tak kolegů a nemocnic), před každým vyšetřením je pacient informován, často pak musí i podepsat souhlas nebo podepsat odmítnutí. Komentář na který odpovídám je zářným příkladem toho, kdy se těhotenství řídí rozhodnutími matky. Ono to totiž není o tom, že bychom vás k něčemu bezdůvodně nutili, ale proto, že je to v 99% tak správné a nejbezpečnější. Pro vás! Děkujte bohu, že jsou pryč časy, kdy selský rozum bylo to jediné co jste měly k dispozici. Celá má praxe je o snaze lidem pomáhat a to zahrnuje potřebu nutit pacienty do věcí, kterým by se radši vyhnuli. Například proto, že si na internetu (a.k.a zdroji informací pro idioty) přečetli starou statistiku a nemají ani páru o širších souvislostech.

A tak se paní Zuzana rozhodla počkat navzdory domluvám, které vycházejí z „teorie“ a celoživotní zkušenosti v oboru. Nebyla s ní řeč a tak se rozhodla riskovat život svůj i život dítěte. Když se po 12h porodu ukázalo, že její rozhodnutí bylo opravdu špatné, začala ječet, že chce císařský řez. Tentokrát musela počkat a uposlechnout lékaře, neboť šlo o přímé ohrožení života dítěte. Když bylo možné řez provést relativně bezpečně, zákrok byl vykonán. A paní Zuzana bude celý život vykládat a po diskusních fórech psát, jací jsou ti doktoři idioti a jak se pomstili, když pomstychtivě oddalovali císařský řez.

A takto vznikají řeči a všeobecné povědomí, které jsou podhoubím pro další paní Petráškové a další Zuzany.

Jestli vám mohu poradit, řiďte se doporučeními, které vám váš lékař nabídne. Pokud máte potřebu se informovat, informujte se u něj nebo jiného specialisty. NEINFORMUJTE SE SAMI NA INTERNETU. My také neradíme specializovaným inženýrům jak regulovat a ovládat pochody v jaderném reaktoru. Něco jsme si sice přečetli, ale víme o tom prd!

Na rozdíl od reaktoru, každý člověk jedno tělo vlastní, to z něj však nedělá o nic většího specialistu v lékařství, než pana Nováka z Českých Budějovic v teorii nukleárního štěpu.

Sbohem.

aaaa potrefena husa okresniho formatu :-D
Tyhle ty dokturky fakt zboznuju. Pry: „Každé naše rozhodnutí, úkon nebo doporučení je založeno na životě plném studia, na nekonečných statistikách, direktivách, doporučeních organizací a dle posledních studií a balancování mezi možnostmi.“. Pane jdete si delat srandu z nekoho jineho. Doktori jsou lidi jako vsichni ostatni a vetsinou jsou to taky line vsi a dogmatici.

Máte pravdu, moje pověst mě předchází po celém kraji. Mám i plno lidí z Prahy, kteří musí dojíždět, což u nastávajících matek už něco znamená. :) Přitom jsem poměrně mladý. Ó jak krásný život mám.

Jednou pro vždy by si měla dementní veřejnost natlouct do hlavy, že lékař není nějaký izolovaný strojek. Jsme lidé jako každý jiný. Jen naše povolání je na rozdíl od ostatních přímo integrováno do lidských životů a přímo s nimi souvisí. Sice je to povolání společností nejvýše respektované, ale zároveň velmi nevděčné, nevyplácí se a ve výkonu neexaktní. Člověk se může snažit sebevíc, ale občas (nebo často, viz onkologie) mu pacient zemře a každý druhý blbeček by jej ihned žaloval. V tom jde o povolání neexaktní. Jsou různé postupy a různí lidé řeší různé problémy různými způsoby. Ne vše je absolutně správně. Lidé umírají navzdory tomu, že u nich upřímně zarmouceně stojí ti nejlepší lékaři. A ne jako já – tací co se i v soukromém životě chovají jako vážené osoby; chovají se a žijí tak jak od nich společnost čeká. Můj táta je takový člověk. Přestože jej obdivuji, nejsem toho schopen. Nedokážu nereagovat na všechnu nespravedlnost s níž se celý život lékař potýká. Zejména v Čechách.

Mám stejný nárok být ve svém soukromí sprostý, označovat lidi jak chci a ve všech ostatních zde naprosto neprávem hodnocených směrech žít jako kdokoli jiný. V ordinaci nebo na sále byste však nic nepoznali a hovořil bych s vámi trpělivě a slušně. Práce zahrnující non-stop kontakt s lidmi, navíc s lidmi v krizi, často s životem otočeným vzhůru nohama, s lidmi blízko smrti, je velmi náročná. Podívejte se na pokladní v Intersparu jak s vámi po dni práce jednají. :) A porovnání to není zcestné, proč by mělo? Dnes se přece vše hodnotí podle peněz – zodpovědnost, úroveň… My totiž nebereme o moc víc než ony. Zkuste si vašeho obrázku o nás zakalkulovat tuto skutečnost a fakt, že lékař po 5 letech vysoké školy ještě absolvuje dvě obrovské atestace, které prověřují vaše _skutečné_ znalosti vč praxe v celém rozsahu vašeho zaměření (ne jen v rámci specializace). Jistě chápete, že lékař nezačíná jako absolventi ostatních vysokých škol. VŠ je jen taková přípravka. Sama o sobě zcela k ničemu.

Řeči o bodech mě velmi rozesmávají. Víte co pro doktora v nemocnici znamenají body? Nic. Mimochodem, kdybyste poznali opačnou situaci, byli byste za vyšetření „zbytečná“ ještě rádi. Žádné vyšetření není v pravdě zbytečné. V některých případech opravdu nemusí být akutně indikováno, ale co se pacienta týče, prevence je VŽDY preferovaná léčbě. A to by mělo platit ze strany pacienta dvojnásob.

Důvod pro tyto dva příspěvky byl připomenout vám, že jsme jen lidé a naše povolání je přesně tím – povoláním. Zamyslete se jak vykonáváte vy své povolání a co by se změnilo, kdyby se vaše o poznání výnosnější účtenky, programy, cihly, telefonní rozvody, co já vím, změnily v živé bytosti, které musíte udržet na živu a za nehodu je prokurátor. :)

No, pane doktore, řeknu vám, k vám bych chodit nechtěl. Dokud s lidmi, ať už si myslí cokoliv, ať mají jakékoliv názory, nebudete zacházet jako s lidmi, kteří jen mají jiné informace než vy, tak budete jen tupé hovado, byť možná študované, ale lidsky pořád omezené. Lékařský přístup by však měl být i o schopnosti pochopit a vysvětlit a tím i přesvědčit. Mě jste nepřesvědčil ani náhodou. Proč vlastně toho doktora děláte, když musíte léčit samé dementy?

ale ono jde hlavne o budy a prachy, ze pane doktore. a podle toho taky vypada zachazeni s pacientem. teda vlastne s hloupou zbouchnutou nanou, co mela tu drzost si neco precist na internetu. takovy by meli rovnou utratit.

Víte, jsem si jist, že na mnoha vašich tvrzeních je jistě víc než jen zrnko pravdy, NICMÉNĚ! Váš přístup a postoj jen potvrzuje, že problém je rozhodně i na straně lékařů a sester a to nemalý… (tedy za předpokladu, že jste opravdu tím, kým tvrdíte, že jste, což mám tak stejnou možnost vám věřit, jako naopak…)

Zbouchnuté krávy je zajímavé označení pro vaše pacientky. Musíte být velkým přínosem pro lékařství i své okolí.
Sbohem

Jo, a najednou byli doktori dobri, kdyz ji zacalo tect do bot…

Docala by me zajimaly ty studie, podle kterych je spolehlivost amniocentezy 60%! Jde o geneticke vysetreni a pani Petra Sovová z Hnutí za aktivní mateřství proste a jednoduse lze!

Pani ci slecna novinarka Petrasova vam jiste poskytne dva nezavisle zdroje, podle kterych tuto informaci overovala. Pry se ji staci zeptat – za to se zarucil i pan sefredaktor Potucek…

http://www.vitalia.cz/…-pro-autory/

PS: pokud tim zdrojem ovsem nemysli „probihajici diskusi gynekologu a porodniku“ a jejich budouci kongres.

Zrovna nedávno se stalo naší známé, že po odběru vzorku z pupeční šňůry plod zemřel.

Dobrý den,

Můj dojem z článku je, že jeho účelem není informovat, ale spíše postrašit, nebo vyděsit čtenáře. Podle následovné diskuse musím uznat, že tato domnělá snaza slaví úspěch. Tím nechci zatím komentovat situaci ohledně vyšetření, pouze popisuji svůj dojem.

Ohledně argumantace v různých přispěvcích:

Statistika je jednoduše zneužitelná, pokud neznáte pozadí a data celého problému, stačí něco vynechat, čísla přiřadit k jinému základu a je to.

Př. Riziko potratu při odběru plodové vody ve II. trimestru je podle informací 1%, přirozeně potratí 2% žen. Tzn. že s amniocentézou potratí 3% žen, riziko potratu tedy naroste o 50%. Co ale nevyčtete je kolik % potratů je způsobeno nedodržením doporučení po odběru, nebo jinou komplikací, zda tam jsou takové případy zařazeny atd..

Navíc i když se zvedne riziko potratu po odběru plodové vody o 1% NEMÁ to pro jednotlivce význam, statistika se jednotlivcem nezabývá. A co by kdyby (nepodstoupila by se amniocentéza) bohužel v životě nefungují.

Než se začnete vztekat, tak si všímněte, že jsem ještě nenapsal ani slovo o tom, zda vyšetření ano nebo ne.

Moc význam ani nemají různé konkrétní příběhy, opět nejsou známy a prezentovány všechny skutečnosti, jedná se o subjektivní názor (jako ostatně tento můj) a navíc člověk pravděpodobněji napíše negativní zkušenost než neutrální nebo pozitivní. Takže kromě paní A, která díky tomu měla problémy, může existovat i paní B, která díky vyšetření problémům předešla.

Pro paní A je to samozřejmě tragédie a je jen lidské, že jí je ukradená nějaká statistika ani jí nezajímá paní B … ale příběh ani jedné z nich nemá informativní hodnotu pro zamyšlení nad nebezpečností vyšetření … lze ho použít maximálně k vyvolání atmosféry (postrašení).

Jak zde již zaznělo, doktoři jsou pouze lidé, ale pracují tam, kde se chyby jen těžko odpouští, na druhou stranu si to povolání vybrali sami se vší zodpovědností. Nicméně narozdíl od pacienta disponují znalostmi, které získali na škole nebo v praxi a pacientovi nezbývá než doufat, že jich většina ví co dělá … nic více nic méně.
Rozhodně nepředpokládám, že je vyvolaný/nevyvolaný porod vždy v zájmu rodičky nebo dítěte, ale doufám, že to tak většinou je. Na druhou stranu se určitě někdo setkal s tím, že se s porodem čeká na další směnu, nebo se vyvolává zrovna když je volno nebo hrozí porod v brzkých raních hodinách.

Nakonec přidám stručně příběh, který se stal mé manželce a mě osobně (týdny berte s rezervou je to ±, ten konec si pamatuji dobře, byl to opravdu hukot ):

– všechna vyšetření v normálu (včetne tripple testu) – pravděpodobně první omyl, to už nikdo nezjistí

– UV ve 20 týdnu podezření na vývojové vady (později vyplynulo, že se jedná o edwardsův syndrom)

– MRI dítěte podle doktorky v pořádku – pravděpodobně druhý omyl

– kontrolní UV cca ve 23 týdnu, potvrzení vad, odběr pupečníkové krve – teď začali doktoři spěchat (lékař který prováděl UV a odběr patří podle našeho názoru a zkušeností, stejně jako podle ohlasů na internetu mezi lékaře s velice profesionálním přístupem, jeden z nelepších se kterým jsme se setkali)

– +1 den hotové genetické výsledky, potvrzen edwardsů syndrom, indikace potratu genetickým primářem, přijetí do porodnice

– +2 den potrat

Citově to znamenalo týden trápení se s čekáním na MRI, pak asi 14 dní celkem vklidu, kdy jsme byly ujištěni, že vše je v pořádku a pak naprostá bezmocnost, vztek a smutek, že je to v p..... nikomu toto nepřeji.

Pokud by neproběhlo ani jedno vyšetření, nedovedu si představit, jak by vypadal porod … kdy se člověk těší až uvidí nového člena rodiny a … Nicméně toto je argument typu paní B a nemá také význam ohledně škodlivosti/přínosů vyšetření.

Pro ty, co budou tvrdit, že by si dítě nechali, tak nechť si vygooglují statistiky a obrázky.

článek je myslím vcelku objektivní, ale na konci jako by autor sám sebe nepochopil: žádný z diskutovaných testů NENÍ stoprocentní, ani pokud je výsledek špatný ale ani pokud je dobrý. Hlavně proto by měly být ženy OBJEKTIVNĚ informovány.

Přesnost chromosomální analýzy amniocytů je 99,9%! Šíříte tu naprosté bludy.

S tímto názorem se nedá než souhlasit. Jedná se o klasický tendenční článek. Moje přítelkyně podstoupila amniocentézu. Aby bylo jasno, jedná se prakticky stoprocentní jistotu, narozdíl např. od odběru choriových klků, kde bych měl spíš problém s rizikem. Výsledek byl "normální ženský karyotyp". Nedokážu si představit větší uklidnění, než tento test odběrem plodové vody a genetickým vyšetřením buněk plodu, které se v ní hojně vyskytují. Procenta potratů jsou naprosto zavádějící - nikdy nelze s jistotou tvrdit, že potrat byl vyvolán amniocentézou. Statisticky je procento domnělých potratů po amniocentéze významné i z toho důvodu, že často se jedná o riziková těhotenství, kde je daleko vyšší apriorní riziko potratu. Tohle strašení mně přijde jako poblázněné striktní vegetariánství. Důležitá je svoboda volby. Zodpovědný rodič vždy zváží všechna pro a proti. Zodpovědný rodič dělá informovaná rozhodnutí a informace jsou dnes dostupné, a to i na internetu. Navíc, dnes se intenzivně pracuje na neinvazivní metodě, která by přinesla stejně spolehlivé výsledky jako amniocentéza. Jen čekám, kdy se tu objeví ostrý článek proti potratům, s vyobrazením nechutných detailů utrhaných končetinek atd. To, co se v tomhle článku odehrálo, je čistá manipulace.

Chcela som len niečo k amniocentéze.Bola som po IVF,konečne po 15 rokoch těhotná.V screaningu I trimestru mi vyšla nižšia hodnota bilakoviny Papp-a a tak doporučena AMC.Ultrazvuk uplne v poriadku.Dlho som zvažovala,pre­mýšlala a nakoniec vybrala pracovisko kde mi v 14+2tt urobili výkon.Dodržovala som týžden kludu.A po mesiaci na kontrole u mojho gynekologa bolo zistené,že moja dcéra nežije.Velkosť odpovedala 14+2tt.Takže zomrela tesne po výkone.Výsledky z AMC sme mali už druhý deň-zdravé dieťa.Neviem či si niekedy odpustím fakt,ja som dovolila aby sa to stalo,ja som podpísala suhlas.Neviem či sa mi niekedy podarí otehotniet.Prosím rozmýšlajte,ja som chcela mať rýchlo po výkone,pretože myšlienka že by nebolo niečo v poriadku ma hnala do toho.Len jedna nižšia hodnota,ostatné v poriadku.Lekár by mal posudzovať individuálne,nie všetky bud.mamičky s odchylkou automaticky doporučovať na invazívny výkon.Je neskoro niečo urobiť inak,ale skusenosť píšem vám.Dufam,že pomože aspoň jednej žene,ktorá nevie ako ďalej.

To je pořád dokola - proč se o odběru plodové vody nebo tripl testech nebo i o skríninku v 1. trimestru mluví jako o "mít jistotu, že je miminko zdravé"? I kdyby tyto testy byly na 100% spolehlivé, přece samotné vyšetření miminku nezaručí zdraví. Kdyby bylo náhodou postižené, tak ho tato vyšetření nevyléčí, tak jakápak jistota? Co je tou "jistotou" vlastně myšleno?

Chtěla bych jen napsat své zkušenosti. Vyšly mi v těhotenství veškeré testy špatně, riziko downova syndromu 1:25.Vyšetření v 1.trimestru jsem absolvovala 2x a neplatila jsem vůbec nic. Jezdila jsem na genetiku do Ostravy-Poruby.Paní genetička p.Gřegořová je nejlepší doktorka co jsem potkala.Perfektní přístup,dokonce semnou mé obavy konzultovala i přes net po své pracovní době. Nakonec jsem na odběr šla. Pan doktor byl taky skvělý a vlastně všichni doktoři i sestry, i když jsem šla na fecho srdce atd. Pan doktor při odběru semnou velmi pěkně komunikoval a vše proběhlo pod ultrazvukem. Pak ten stres kdy se čeká na výsledky.....sama paní genetička mi je zavolala už druhý den v 11h.ráno. Nikdy nezapomenu na to, jak mi zvonil telefon s jejím číslem......dnes vedle mě leží náš už dnes 4 měsíční syn. A jestli bych na to šla někdy znova?Věděla jsem,že čekám zdravé dítě a tomu se nic nevyrovná.Chci jen říct, že o své dítě se někdy teď bojím ještě více než v těhotenství a bude to tak už celý život. Měla jsem odvážné řeči o tom, že bych se dokázala postarat o poztižené dítě, ale dnes už vím, že bych to nedokázala. Nedokázala bych to udělat hlavně tomu tvorečkovi a přivézt ho tady do toho světa, kde by se mu každý smál a nikdy by ho společnost nepřijala. Protože by bylo to dítě jiné. Trpí hlavně to dítě a je to obrovská nezodpovědnost od rodičů. To je můj názor. A vím o čem mluvím, také jsem před tou volbou stála.

Na screeningu jsem byla a měla jsem jej hrazený pojišťovonu na základě žádanky od lékaře. U mého dr je to běžné.
V té době mi bylo 27 a nebyl žádný předpoklad, že by mělo být něco v nepořádku, což se potvrdilo po porodu, když se mi narodila zdravá, krásná holčička.
Screening byl jediný kterému jsem věřila, i když všechny ostatní testy dopadly také dobře. Amniocentezu bych nepodstoupila.

Těhoteská cukrovka je nálepka, která je přilepená dle mého názoru na těžko zjistitelné procento těhotných falešně. Napřed limit lačné glukozy nad 6 pak nad 5,6 a před pár lety nad 5,1 a překvapení, že žen s těhotenskou cukrovkou nám v evidenci přibývá. Dále pak neinformování maminek, že zátěž nenese jen ona ale i miminko (zátěžový test), pokud po nalepení nálepky cukrovkářka zkusíte měřit cukr aniž byste jakoukoliv dietu dodržely, zjistíte (až na ty, které mají nálepku právem) že jste v normě a mimo ní se dostanete třeba při prochladnutí a stresu, např nevyspání se apod daleko snáze než při dalším kopečku rýže, nebo tabulce čokolády. Pokud to řeknete doktorům, mlčí a snaží se rychle změnit téma. Dát matce nálepku té jejíž tělo by bez korekce ubližovalo dítěti v době kdy hormony v jejím těle zvyšují citlivost a nejvíce právě s tématem že dítěti něco hrozí, by měly být trestné. Plus nucení do předčasného porodu (pokud miminko není přerostlé a je podle všech vyšetření v pořádku, pak by si čas kdy se cítí být hotové mělo vybrat samo (do 42 týdne).