„Jízda autem může způsobit smrt dítěte“
to jistě může, tady jde ale o pravděpodobnost. Každoročně je auty absolvováno několik milionů převozů dítěte, zemře jich kolik? 5? 10? To jsme na úrovni 0.001%; větší riziko je, že dítě spadne ze schodů. Krom toho můžeš i během převozu rizika pro své dítě výrazně zredukovat snížením rychlosti, kvalitní autosedačkou na správném zadním sedadle atd.
Zatímco u amniocentézy máš pravděpodobnost v řádu PROCENT – to znamená, že pošle-li jeden lékař na toto vyšetření 100 rodiček, tak statisticky odsoudil jedno dítě k potratu.
A to nemluvím o tom, že posílat pacienty-klienty na vyšetření z 1/3 pravděpodobnosti falešně pozitivních výsledků je z hlediska etiky naprosto neetické, zejména proto, že na základě tohoto vyšetření se těhotné ženy rozhodují pro potrat. Pokud je pravděpodobnost výskytu genetických vad 20% (což jsem nadstřelil) a ty 33% ze všech žen řekneš „Jděte na potrat, máte postižené dítě“, tak vlastně pácháš větší škodu, než jaká by vznikla, kdybys nechal všechny děti přijít na svět a o ty geneticky postižené se pak staral v ústavech.
Počítej se mnou: 80% plodů není geneticky postiženo. Ty v těchto případech máš ve 33% „falešně pozitivní“ výsledek. Takže ze 100 žen mělo 80 zdravý plod, ale ty „pošleš“ 25 z nich na potrat. Chtěl jsi zabránit narození 20 postižených dětí a místo toho jsi zabil 25 zdravých. Dává to logiku? Přesněji: Je to lidsky akceptovatelné??