Dobrý den,
Můj dojem z článku je, že jeho účelem není informovat, ale spíše postrašit, nebo vyděsit čtenáře. Podle následovné diskuse musím uznat, že tato domnělá snaza slaví úspěch. Tím nechci zatím komentovat situaci ohledně vyšetření, pouze popisuji svůj dojem.
Ohledně argumantace v různých přispěvcích:
Statistika je jednoduše zneužitelná, pokud neznáte pozadí a data celého problému, stačí něco vynechat, čísla přiřadit k jinému základu a je to.
Př. Riziko potratu při odběru plodové vody ve II. trimestru je podle informací 1%, přirozeně potratí 2% žen. Tzn. že s amniocentézou potratí 3% žen, riziko potratu tedy naroste o 50%. Co ale nevyčtete je kolik % potratů je způsobeno nedodržením doporučení po odběru, nebo jinou komplikací, zda tam jsou takové případy zařazeny atd..
Navíc i když se zvedne riziko potratu po odběru plodové vody o 1% NEMÁ to pro jednotlivce význam, statistika se jednotlivcem nezabývá. A co by kdyby (nepodstoupila by se amniocentéza) bohužel v životě nefungují.
Než se začnete vztekat, tak si všímněte, že jsem ještě nenapsal ani slovo o tom, zda vyšetření ano nebo ne.
Moc význam ani nemají různé konkrétní příběhy, opět nejsou známy a prezentovány všechny skutečnosti, jedná se o subjektivní názor (jako ostatně tento můj) a navíc člověk pravděpodobněji napíše negativní zkušenost než neutrální nebo pozitivní. Takže kromě paní A, která díky tomu měla problémy, může existovat i paní B, která díky vyšetření problémům předešla.
Pro paní A je to samozřejmě tragédie a je jen lidské, že jí je ukradená nějaká statistika ani jí nezajímá paní B … ale příběh ani jedné z nich nemá informativní hodnotu pro zamyšlení nad nebezpečností vyšetření … lze ho použít maximálně k vyvolání atmosféry (postrašení).
Jak zde již zaznělo, doktoři jsou pouze lidé, ale pracují tam, kde se chyby jen těžko odpouští, na druhou stranu si to povolání vybrali sami se vší zodpovědností. Nicméně narozdíl od pacienta disponují znalostmi, které získali na škole nebo v praxi a pacientovi nezbývá než doufat, že jich většina ví co dělá … nic více nic méně.
Rozhodně nepředpokládám, že je vyvolaný/nevyvolaný porod vždy v zájmu rodičky nebo dítěte, ale doufám, že to tak většinou je. Na druhou stranu se určitě někdo setkal s tím, že se s porodem čeká na další směnu, nebo se vyvolává zrovna když je volno nebo hrozí porod v brzkých raních hodinách.
Nakonec přidám stručně příběh, který se stal mé manželce a mě osobně (týdny berte s rezervou je to ±, ten konec si pamatuji dobře, byl to opravdu hukot ):
– všechna vyšetření v normálu (včetne tripple testu) – pravděpodobně první omyl, to už nikdo nezjistí
– UV ve 20 týdnu podezření na vývojové vady (později vyplynulo, že se jedná o edwardsův syndrom)
– MRI dítěte podle doktorky v pořádku – pravděpodobně druhý omyl
– kontrolní UV cca ve 23 týdnu, potvrzení vad, odběr pupečníkové krve – teď začali doktoři spěchat (lékař který prováděl UV a odběr patří podle našeho názoru a zkušeností, stejně jako podle ohlasů na internetu mezi lékaře s velice profesionálním přístupem, jeden z nelepších se kterým jsme se setkali)
– +1 den hotové genetické výsledky, potvrzen edwardsů syndrom, indikace potratu genetickým primářem, přijetí do porodnice
– +2 den potrat
Citově to znamenalo týden trápení se s čekáním na MRI, pak asi 14 dní celkem vklidu, kdy jsme byly ujištěni, že vše je v pořádku a pak naprostá bezmocnost, vztek a smutek, že je to v p..... nikomu toto nepřeji.
Pokud by neproběhlo ani jedno vyšetření, nedovedu si představit, jak by vypadal porod … kdy se člověk těší až uvidí nového člena rodiny a … Nicméně toto je argument typu paní B a nemá také význam ohledně škodlivosti/přínosů vyšetření.
Pro ty, co budou tvrdit, že by si dítě nechali, tak nechť si vygooglují statistiky a obrázky.