Z kolika a jakych zdroju mate pani autorko overene pomerne zavazna tvrzeni „Řada z nich je zbytečná a mnohé jsou dokonce pro dítě nebezpečné. Nikdo vám ale neřekne: pozor, hrozí vám riziko potratu.“ ci „Lékaři totiž ženám obvykle zamlčí, že u tohoto invazivního vyšetření existuje jedno až dvě procenta riziko, že dítě potratí“. Podle dnesniho etickeho kodexu by mely byt alespon dva nezavisle, ne? Sefredaktor mi doporucil zeptat se primo vas, tedy takto cinim.
Tohle ani není třeba zjišťovat z nějakých extrémně unikátních informačních zdrojů. Vaše citované věty jsou naprosto notorickým vyjádřením o rizicích amniocentézy. Mrkněte se kdekoliv po webu, najdete.
Pro doktora je bohužel menší riziko, když dojde k potratu zdravého dítěte, které má jen zvýšenou pravděpodobnost postižení, než když se postižené dítě skutečně narodí. Takže je logické, že se snaží udělat maximum pro to, aby byl krytý, protože ty emoce a tlak, které by mohly přijít, logicky nejsou nic záviděníhodného. Že to má své stinné stránky, je ale taky pravda a asi není důvod před tím zavírat oči.
Budu ted trochu mluvit za autorku, ale myslim, ze hledate problem zbytecne. Prvni tvrzeni, ktere uvadite (rada vysetreni je zbytecnych), je z perexu clanku a shrnuje informace z dalsiho textu, zejmena citace prinejmensim dvou osob. Druhe tvrzeni („lekari totiz zenam obvykle zamlci…“) je primo citaci pani Petrasove, coz je v clanku pomerne standardne dolozeno uvozovkami.
Jinak poznamka na okraj: „nezavisle zdroje“ v zurnalistice obvykle znamena „nezavisle na sobe“, nikoliv „nezavisle na popisovanych skutecnostech“.
Dobrý den!
Kdybyste se představil, možná by se nám lépe komunikovalo, protože takto netuším, nejste-li lékař. Pokud ano, bylo by vše jednodušší. Odkázala bych Vás na probíhající diskusi gynekologů a porodníků, kteří intenzivně řeší, která vyšetření jsou pro ženu nadbytečná.
Jak samotné vedení gynekologicko porodnické společnosti přiznává, ukazuje se, že v Česku nutíme ženu do řady zbytečných vyšetření – je jich víc, než jinde v Evropě. Ano, na jednu stranu to znamená krásné statistiky co do počtu dětí, které se narodí zdravé (protože těch ostatních se prostě stihneme jaksi zbavit). Na stranu druhou statisticky rok od roku stoupá počet žen, které potratí z neznámých důvodů a je dost dobře možné, že jednou z příčin jsou mnohá invazivní vyšetření v těhotenství. Pokud jste lékař, nemusím Vám vysvětlovat, jak amniocentéza vypadá a že je to není bezpečné vyšetření, to nezpochybňuje dnes už nikdo. Rozhodně není důvod, aby jím plošně procházely všechny ženy. Opět Vás odkáži na gynekologicko-porodnickou společnost co se týče dat a údajů. V dubnu mají v Luhačovicích kongres, kde budou prezentována všechna data včetně zredukovaného návrhu na doporučená těhotenská vyšetření.
Je vidět, že nemáte konkrétní zkušenosti s českým zdravotnictvím. Lékaři posílají pacienty na řadu vyšetření, která ozančují za „banální“ či „běžná“ a prakticky bezriziková. Teprve dlouhým zkoumáním pacient zjistí, že rizika hrozí a to percentuelně významná. Leč lékařům se a) nechce vysvětlovat, protože pokud připustí procento rizik, bduou muset vysvětlovat dál a b) je často jednodušší poslat pacienta na složité vyšetření, než se k výsledku dobírat postupně. Pacient, který nedostane alternativu, ale příkaz, je jaksi povolnější. Pokud máte pochybnost, jděte si to ověřit na vlastní kůži. Autorce bych vytkl leccost, ale v tomto případě není důvod.
Duvod je zde:
http://www.vitalia.cz/…-pro-autory/
„2. 1. Informace ověřujeme pokud možno u dvou na sobě nezávislých zdrojů.“
Pokud do toho spadaji i zdroje typu „to prece vedi vsichni“ ci „jdete si to overit na vlastni kuzi“, tak to je pomerne smutne :)
Na amnio jsem byla dvakrát a pokaždé jsem byla lékařem informována o riziku potratu. Vyšetření na těhotenskou cukrovku jsem také podsoupila a rozhodně mi nepřipadá od věci. Jsem sice laik, ale myslím, že údajné zatížení slinivky dítěte není tak nebezpečné, jako případná neodhalená cukrovka, která má vliv na vývoj miminka a její korekcí se dá zabránit přípoadnému postižení. Celý článek mě překvapil a mázory v něm se mi zdají přitažené za vlasy.
nejdříve jsem byla na vyšetření šíjového projasnění a na tzv.tripltestu, až poté co mi oba dva testy vyšly špatně..tedy bylo riziko postižení dítěte …mi lékař doporučil amnio, o rizicích mě informovali jak v mé gynk.poradně tak před zákrokem, tam se mne lékařka dokonce dvakrát ptala, zda se zákrokem souhlasím a jestli rozumím riziku potratu..šla jsem na zákrok bohužel až v posledním možném týdnu, kvuli předchozím problémům…jsem ráda že jsem všechna vyšetření podstoupila,uklidnilo mě vědomí že dělám vše proto abych měla děti zdravé…nedovedu si představit starost o postižené.........
Dobrý den!
Dovolím si reagovat a připomenout: každá těhotná při každé těhotenské poradně v pravidelných intervalech odezvdává moč, kdy jí sestra kontroluje obsah cukru. Takže je po celou dobu těhotenství kontrolovaná, zda se náhodou neobjevuje těhotenská cukrovka, která podle statistik hrozí zhruba 1,5 procentu žen. Nejde o nijak náročné a zátěžové vyšetření ani pro matku a ani pro dítě a rozhodně ho gynekologové doporučují.
Co už ale jejich doporučení není a jak i sám Vít Unzeitog říká – dotlačili nás do toho diabetologové – je takzvanný zátěžový test na cukrovku. Ten se dělá v pozdější fázi těhotenství a pro ženu a slinivku dítěte znamená zátěž, protože jde o to vypít naráz velké množství cukru nalačno. Řada lékařů říká: není důvod k tomuto testu. Nejsou-li rodinné dispozice a žena je hlídaná po celé těhotenství běžným testem na cukr z moči, pak není důvod dublovat tato vyšetření. Gynekologové proto diskutují, zda test zachovat či jej ponechat jen u rizikových žen. A to je myslím v pořádku. TAkže pokud jste byla hlídaná standartním testem na cukr v moči a nemáte rodinou zátěž, pak je pro vás toto vyšetření nadbytečné. Alespoň já bych jím miminko rozhodně zbytečně nezatěžovala, už proto, že cukr léta nejím a to ani ten skrytý v potravinách.
Toto je pravda!Sám jsem to zažil se svojí ženou.V Plzeňské soukromé firmě Genetika.Tam ji doporučil doktor z fakultní nemocnice Plzeň který tám sám pracoval.Předem velice zdůrazňoval vysoké riziko genetickývh vad od 35 roku rodičky(ženě bylo 38).A kteří rodiče by chtěli postižené dítě?Nechtěli jsme nic zanedbat.Nepřipadalo nám to tak nebezpečné,když hovořili o jednom potratu z tisíce provedených odběrů. Samozřejmě ,že si od mé ženy nachali podepsat plnou moc,kde bylo že za případné následky ne nesou žádnou zodpovědnost!!!To mě mohlo být jasné!Do dnes toho s ženou litujeme.Přišli jsme o dítě a já málem i o svoji milovanou ženu.Její gynekoložka ji totiž poslala na ultrazvuk(sama ho neměla v ordinaci)až tři neděle po zákroku.Bylo to týden a něco a žena dostala strašné bolesti.Odvezl jsem ji tedy na ten ultrazvuk a doktor se zhrozil!Dítě bylo již několik dnů mrtvé(napíchlé odběrovou jehlou).Následovala záchranka do nemocnice a několik dnů běsu a hrůzy.Fakt tohle nikomu nepřeju!Moje žena se z toho už nikdy zcela nevzpamatovala,do dnes navštěvuje psychiatra.A já mám do dnes vztek.O to víc co jsem se tu dočetl.Už jen dodám ,že firma Genetika vyiknasovala pěkně své peníze za vraždu našeho dítěte.
Promiňte, předpokládám, že pokud bylo dítě "napíchlé odběrovou jehlou", tak že jste úspěšně žaloval lékaře, který amnio prováděl. Upřímně řečeno, nechápu ani to, že by dnes (či posledních několik let) snad mohl existovat gynekolog bez ultrazvuku. Samotný zákrok je prováděn za pomoci ultrazvuku, aby lékař provádějích vpich přesně věděl, kudy, jak a kam proniká s odběrovou jehlou a kde se v daný moment nachází plod.
Ale jestli je váš příběh pravdou a ne další manipulací, jedná se o něco tak nepravděpodobného jako slušná výhra v loterii. Po amniocentéze se spíše mluví o riziku infekce než poranění plodu či placenty jehlou.
Před dvěma lety jsem tuto soukromou firmu v Plzni, která se zabývá genetickými vyšetřeními navštívila. Bylo mi 35 let a byla jsem poprvé těhotná. Do té doby jsem k lékaři chodila jen v případě chřipky maximálně jednou za dva roky. To, jakým způsobem se ke mně choval majitel, který má před jménem titul doc., nezapomenu asi nikdy. Měla jsem zájem pouze o vyšetření v 1. trimestru ( odběr krve + sonogr. vyšetření ). Byl to dost nechutný nátlak k provedení amniocentézy, kdy zamlčel veškerá rizika. To vše prokládal větami o tom, jak ženy jsou těhotné jenom proto, aby nemusely chodit do zaměstnání a jak těhotenství vzniká tak jednoduše, jako " hodit pánské kalhoty na ženu". Kdybych to nezažila na vlastní kůži, nikdy bych něčemu takovému neuvěřila.
V průběhu těhotenství jsem chodila z jednoho vyšetření na druhé a střádala razítka do těhotenské knížky. Přes asi 15 sonografických vyšetření v průběhu těhotenství tak závažnou věc, jako bylo dvojité obtočení pupeční šňůry kolem krčku dítěte, nikdo nezjistil.
Chování lékařů při porodu a na oddělení šestinedělí v Plzni ve FN bych ráda také vymazala ze své paměti. Na bolestivost vyšetření od lékařky ve FN, která měla dlouhé umělé nehty, pár dní před porodem zvlášť. Na sestru, co mi odmítla podat příkrmy, přestože jsem nemohla kojit a syn téměř ve 3. dnu života zkolaboval.
Byla to obrovská mašinérie, kde lidské tělo je stroj, rozdělený na jednotlivé orgány dle oddělení nemocnic či ordinací, které musí den co den vydělávat a fakturovat a pak platit tak vysoké daně. Obrovská mašinérie, co stojí neuvěřitelné peníze, které tak nepředstatitelným způsobem zvyšují státní dluh, který se kryje např. hromadným kácením lesů. Takže domácí porody budou nakonec to jediné, na co ženy v tomto státě budou mít nárok.
Život v tomto státě zvlášť v době těhotenství, je nesmírně náročný na osobní sílu a víru, že jste člověk, který má svoji cenu. Celý čas těhotenství musíte vydat množství energie na udržení víry ve zdravé dítě. Pak mi síla při porodu už nestačila.
Je mi to moc a moc líto, protože naše země je krásným a úrodným krajem, který mám moc ráda. Tímhle ji ničíme.