Nekojím. Jsem vážně zrůda?

„Kojení je to nejlepší, co může matka dát svému dítěti. Každá žena, která chce, může kojit. Kojené děti jsou vyrovnanější, psychicky i fyzicky odolnější, netrpí alergiemi, jejich imunita je lepší a hlavně mají vyšší inteligenci. Děti, jejichž matky je nekojily a které tak vyrostly na náhradní stravě, jsou traumatizované, nešťastné, trpí alergiemi, ekzémy, jsou celý život více nemocné, obézní, mají sklony k drogovým závislostem a psychickým onemocněním a rozhodně nemají dobrý vztah ke svým rodičům, ani svému okolí“. Tato a jiná podobná moudra více či méně podložená fakty padají na ženy snad ze všech stran. Vzhledem k podivuhodné mateřské schopnosti nasávat všechny informace týkající se péče o jejich dítě lépe než houba vznikají často bolavá a mnohdy zcela zbytečná traumata na ženské duši. Původně dobře myšlená masáž propagující kojení už zašla tak daleko, že i na krabicích s umělou výživou je upozornění varující před jejím používáním.

Nekojím. Tečka

Naprostým základem pro spokojené nekojení je nikomu nic nevysvětlovat. Nezáleží na tom, jestli žena nekojí kvůli závažným zdravotním důvodům, nedostatku mléka, vyčerpání vlastních sil nebo jí k tomuto kroku vedlo cokoliv jiného. Stejně tak není nutné sdělovat, co všechno žena zakusila, aby z jejích prsou vyšlo několik málo kapek mléka. Jde čistě o její rozhodnutí, které ale nemusí nikomu vysvětlovat, zvláště pak ne cizím lidem v prostředcích hromadné dopravy, tetičkám z třetího kolena a matkám perfekcionistkám a fanatičkám kojení z širokého dalekého okolí. Po důvodech nekojení opravdu nikomu nic není, byť by se vyptával a házel významné pohledy sebevíc. Sice to chce trochu cviku v zenovém buddhismu a naprosté ignoranci lidské společnosti, ale mlčet o nekojení stojí rozhodně za to.

Pokud by se nerozumná žena totiž jala cokoliv vysvětlovat, zpravidla se stane nedobrovolným odběratel obrovského množství nevyžádaných rad a tipů, jak se zcela jistě rozkojit a nalít svá prsa mlékem bez ohledu na jejich tristní stav. „Dobré“ kamarádky jsou schopny pořádat babské dýchánky, chrlit nesčetné otázky pátrající po duševním zdraví „nekojičky“ a předávat tisíce rad zaručující úspěch v podobě blaženého roběte a ještě blaženější dojné matky. Ustát podobné nálety vyžaduje obrovské množství trpělivosti a hlavně sebeovládání. Sama jsem po několika dobře míněných otázkách na stav mých prsou dostávala na pokraj hysterického záchvatu připomínajícího bouři o síle orkánu.

Kupodivu miluji své dítě

Kojení je to nejlepší, co může matka svému dítěti dát? Tak větší hloupost už jsem dlouho neslyšela. Kojení je bezesporu ideálním způsobem výživy dítěte, ale v žádném případě to není všespásný prostředek zajišťující doživotní blaho dítka i matky a jejich dokonalé souznění. To nejlepší, co může matka svému dítěti dát, je láska a pocit bezpečí, nikoliv mateřské mléko. Takže zapomeňte na všechny pocity viny. Nejde o to, jestli jste používala opravdu správnou techniku, odstříkávala, odsávala, kojila přes kloboučky nebo přikládala dítě dostatečně často. Zkrátka jste udělala vše, co bylo ve vašich silách. Jenže to prostě nevyšlo, takže není jediný důvod k výčitkám, že nejste ideálem, který si přestavuje Laktační liga.

Vaše dítě vás miluje a vy milujete je bez ohledu na to, jestli mu mléko podáváte z prsu nebo z láhve. Mnohem důležitější než kojení je vzájemný fyzický kontakt a to, že se svému dítěti věnujete.

Samé výhody a pozitiva

Nekojení má kupodivu i své výhody, ale psst, nahlas se o nich mluvit příliš nemůže, byla byste za bezohlednou krkavčí matku. Pro mě samotnou bylo neskutečnou úlevou, že nemusím být s dítětem pořád. Láhev s mlékem ovládá po krátké instrukci každý a já mohu mít čas jen sama pro sebe. Dokonce můžu spát celou noc a den, aniž by mé dítko strádalo hlady. Krmení může o víkendech klidně obstarat partner, který v sobotu a neděli nemusí vstávat do práce. Přesně vím, kolik toho vypilo a nemusím se nervovat vážením několikrát za den. Rozkousání dudlíku u láhve nebolí, na rozdíl od rozkousání ženských bradavek. Navíc žádné zánětu prsou, žádné rozbolavělé bradavky, ani nepříjemné otoky. A když se na pár dní musím od dítěte odloučit, ať už musím do nemocnice nebo na pracovní cestu, nemusím co chvíli odbíhat na toaletu a odstříkávat mléko.

Navíc mi nehrozí mokré fleky na oblečení, které mají sklon se tvořit vždy v těch nejnevhodnějších chvílích. Je totiž obvyklé, že se mléko spustí samo, aniž by bylo na dosah vaše dítě. Dokonce můžu jíst, co chci a kdy chci, včetně konzumace ostrých jídel, kávy, čokolády a alkoholu. Do budoucna se také obejdu bez trapné chvilky, kdy se dítě schopné ukousnout steak vrhá pod halenku s hlasitým pokřikem „ham-ham“. Mimochodem, moje prsa byla již po skončení šestinedělí zdrojem čistého sexuálního potěšení.

Trošku techniky

K úspěšnému kojení existují dokonale vypracované manuály, v případě krize je k dispozici síť laktačních poradkyň schopných poradit a kdyby ani to nestačilo, dá se zavolat na horkou linku kojení. Když nekojíte, žádné použitelné rady nečekejte. Jediným zdrojem informací je návod na obalu sušeného mléka, ze kterého se sice dozvíte, jak jej připravit, ale už ne, jak jej dopravit do žaludku dítěte. Moje představa, že se budu držet dávkování a dítě bude spokojené, vzala záhy za své.

Výběr správné lahvičky je kumšt, stejně jako hledání ideální náhradní stravy. Úspěch má jediná metoda a to „pokus-omyl“. Kupodivu i malé děti mají vlastní chuťové buňky a určité značky mléka mohou odmítat, takže zkoušejte a zkoušejte, než najdete to pravé, které mu zachutná. Pokud má dítě sklony k blinkání, sáhněte po mléku označeném AR – antirefluxní, které pomáhá „udržet“ stravu v žaludku. Pro dítě s rizikem výskytu alergie jsou jako prevence určena mléka HA – hypoalergenní, se speciálně naštěpenou bílkovinou.

Je dobré si uvědomit, že dávkování mléka nemusí odpovídat návodu. Některé dítě může vypít naráz větší množství mléka a jiné naopak vyžaduje častěji menší dávky. Oboje je naprosto normální. Navíc děti s vyšší porodní váhou mohou mít sklony pít víc než je doporučená denní dávka. Pokud dítě jeden den vypije méně, než by podle tabulek na náhradní výživě vzhledem ke svému věku mělo, nepanikařte. Druhý den to dožene. Teprve když delší dobu pije méně, než by mělo, je potřeba informovat svého dětského lékaře.

U lahviček se rozhodně vyplatí na dítěti nešetřit. Stačí když si z počátku pořídíte lahvičky čtyři, takže si raději připlaťte za kvalitu. Nejlepší jsou ty s malým průtokem, omezíte tak škytání, nadýmání a plynatost. Rozhodně se vyhněte podezřele levným výrobkům z Asie a raději se poraďte v lékárně.

Hlavně klid

Nekojení není zločin, a to i přesto, že si vyslechnete dost nepříjemných poznámek a zaregistrujete nenávistné pohledy. Miliony dětí vyrostly na umělé výživě, aniž by to na nich zanechalo zásadní stopy. V dospělosti nejsou rozdíly mezi kojenými a nekojenými jedinci kupodivu vůbec patrné.