Rodila jsem, málem jsem nepřežila, prcek následky po skvělé práci dementní doktorky. Žijeme a kojení trvalo krátce. Zkusila jsem a každý další den na tom byla hůře. Rodina mě oplakávala, že jsem stále blíže k mrtvole. Když jsem probrečela i několik hodin denně a nemohla jíst ani spát, tak jsem kojit přestala. S odstupem vím, že to nemělo vliv na nic, než na to, jak špatně jsem na tom byla. A milí muži, přestaňte tu ženy hodnotit, porod by nedala naprostá většina a když by vás někdo do bradavky kousnul, určitě byste to s nadšením snášeli, že? A proto: každý, kdo soudí, ať nejdřív začne u sebe. A pokud ne -trhněte si, k ničemu jste mi nebyli, nejste a nebudete, tak proč by mě měl zajímat váš názor? Autorka má zdravý pohled na věc.