Názor k článku Nekojím. Jsem vážně zrůda? od Síma - Díky za tento článek, mám 3.měs,dcerku a taky...

Díky za tento článek, mám 3.měs,dcerku a taky jsem nekojila. Je to mé druhé dítko, synovi je už 10let a taky jsem ho nekojila, asi 14dní. U dcery jsem věděla do čeho jdu a přiznám se, že kojení mi leželo celé těhotenství v hlavě, kojit jsem chtěla, chtěla jsem si ten pocit zkusit užít si to, jak všichni popisují, jak kamáradky vypravějí o výhodách atd. Nicméně mléko se opět netvořilo,pila jsem čaje, brala homeopatika na podporu,volala lakt.poradkyni, která mi řekla – přikládat a přikládat, buď s ní celý den v posteli a přikládej. Odpoledne malá plakala hlady, já byla vynervovaná, ubrečená, no hrozné. Musela jsem to venku rozchodit. Musím říct, že to bylo pro obě trápení, tak jsem přešla na umělou výživu a malá byla spokojá a já taky, ikdyž se přiznám, že ještě teď přemýšlím, kde se stala chyba, v čem to je, že někdo má hodně mléka a někdo vůbec…prý je to v hlavě.Nikdo mi to nedokázal vysvětlit, prý když žena chce, tak mléko má a tečka. A okolí mi to neulehčovalo, pořád se někdo plal jestli kojím,jestli už mi to jde a jak to že nekojím, že asi nejsem normální…všude články o kojení, jako by neexistovalo nic jiného atd. Připadala jsem si jako krkavčí matka. Proto reaguji na tento článek a děkuji za něj. Nechci už nic číst o kojení?-), opravdu ještě teď mi to leze na nervy. Ještě chci napsat, že partner mě hodně podpořil a nenechal mě v tom. Tak i jemu děkuji. Nekojení má své výhody, jak bylo popsáno a opravdu v dospělosti nejsou rozdíly. Vidím to u svého 10ti letého syna. Za svůj život měl 1× atb. a není nemocný častěji než koj.děti. Už končím, mohla bych psát pořád:-). Nashle a třeba i mnou napsaný komentář někomu pomůže…