Zdravím, my jsme kojení vzdali po třech měsících. Už od narození chtěl být malý pořád u prsu, přestávky mezi kojením byly tak půl hodinky...v porodnici nás podezírali, že je určitě hladový a jen se uklidňuje, ale potom co nás začali vážit se ukázalo, že pokaždé toho vypije dost. Doma chtěl taky pořád pít, ale pokaždé to bylo s křikem. Po dvou týdnech nastal zlom, kdy se rozhodl, že mu chutná jen přední mléko, které samo stříká. Než začalo stříkat řval, dostříkalo řval :-( Nakonec se nechtěl vůbec přisát dokud mléko samo neteklo, takže jsem pokaždé odstříkávala dokud nezačalo téct proudem.. Jenže malý byl pořád hladový a skoro nepřibýval na váze. Začala jsem mu mléko dávat po lžičkách, nestačilo to, brečel. Vzala jsem lahev s malými otvory, zásoby mléka a zjistila jsem, že na jeden zátah vypije i 200ml. Odstříkávala jsem co hodinu, rozmrazovala zásoby, ale mléko mu nestačilo, takže jsem začala kombinovat s UM. Jednou MM jednou UM... Bohužel i když jsem (nebo možná právě proto) měla prsa úplně neustálým odsáváním domordované, mléka se tvořilo čím dál méně. Dříve jsem vymáčkla 120ml, postupně jen 20ml, a pak už skoro nic... Po 3 měsících to tělo vzdalo, jsme jen na UM. 5x za noc lítám vařit mléko a závidím všem kojícím matkám, které si u kojení ještě zdřímnou, a když někam na pár hodin jedou, nemusí sebou tahat výbavu 2 termosek, převařené studené vody, flašku, odměrky... ;-) Upřímně si myslím, že UM je více zdravé než MM matek, které se stresují, je obohaceno o spoustu vitamínů a minerálů, omega.., probiotika... Ale matky, které prožívají kojení beze stresu, to mají rozhodně pohodlnější, než dávání flašky. Pro matky a děti, pro které je kojení noční můra, je flaška záchrana, i když přináší více práce než rozepnutí knoflíků ;-)