Názor k článku Nekojím. Jsem vážně zrůda? od turin - Mé dvě děti (8 a 11 let) patří již od...

Mé dvě děti (8 a 11 let) patří již od malička k těm nejzdravějším v širém okolí. Obě jsou nekojené! Jejich imunitu jsem od narození podporovala každodenními dlouhými vycházkami v jakémkoliv počasí, otužováním, později sportem. K jejich psychickému vývoji určitě kladně přispívalo, že se o ně starala klidná vyrovnaná maminka (ne uzlíček nervů) a vyrůstaly v harmonickém vztahu. Užívali jsme si miminko jako rodina, jednak jako rodič-dítě ale také jako partneři. Díky tomu, že naše miminka klidně spala ve svých postýlkách (a ne přisátí k mému prsu 24h), mohli jsme se věnovat s manželem i sami sobě. Manžel se tím necítil odstrčený, jak občas pozoruji v rodinách kojících fanatiček.
Všechna pozitiva vidím ale až teď s odstupem času. I já se v porodnici a později doma cítila jako méněcenná a dělala jsem psí kusy abych tu utrápenou kapku mateřského mléka z toho prsa vyždímala. Ženský neblázněte! Když to nejde, tak to nejde.
Ps: vyjít si večer s „normálními“ kamarádkami, které neřeší jen složení stolice a první zoubky, také není k zahození.
Nekojící Renáta