Nákup syrového mléka není u nás ničím neobvyklým už více než deset let. Od roku 2003 si čeští zákazníci mohou běžně koupit syrové mléko ze dvora a od roku 2009 ho lidé ve městech mohou nakupovat z mléčných automatů. Přes pravidelná varování ze strany dozorujících orgánů však řada konzumentů mléko tepelně neošetří, riskují tak zdraví svoje i svých blízkých. Přítomnost patogenů v syrovém mléce opakovaně potvrdil výzkum Veterinární a farmaceutické univerzity Brno.
„V souvislosti s konzumací syrového mléka se mezi spotřebiteli objevují obavy o jejich zdraví. Cílem naší studie bylo získat základní informace o výskytu patogenních bakterií v syrovém mléce distribuovaném prostřednictvím mléčných automatů na území Jihomoravského kraje,“ popisuje cíl výzkumu Kateřina Bogdanovičová z Ústavu hygieny a technologie mléka FVHE VFU Brno. Mléko zdravých dojnic obvykle uvnitř mléčné žlázy bakterie neobsahuje, avšak ke kontaminaci mléka může docházet po jeho nadojení – z ovzduší, půdy, od dojičů a dalších pracovníků, při dojení i přepravě.
Studie se zabývala mikrobiologickou kvalitou syrového mléka prodávaného prostřednictvím mléčných automatů se zaměřením na výskyt patogenních bakterií. „Celkem jsme odebrali 30 vzorků mléka z 10 mléčných automatů pocházejících z 6 farem v Jihomoravském kraji. Odebrané vzorky jsme analyzovali na přítomnost indikátorových skupin bakterií a bakterií vyvolávajících onemocnění z potravin,“ popisuje postup testování Kateřina Bogdanovičová.
Některé farmy dodávají opakovaně kontaminované mléko
Výsledky analýzy prokázaly, že zákazníci, kteří syrové mléko před konzumací tepelně neupraví, riskují v lepším případě zažívací potíže, v horším i vážné zdravotní problémy.„V mikrobiologické kvalitě syrového mléka z mléčných automatů byly zaznamenány značné rozdíly, a to zejména v závislosti na farmě, ze které mléko pocházelo. Zatímco některé farmy do automatů dodávají mléko po stránce mikrobiologické zcela bezpečné, mléko z jiných farem je patogenními bakteriemi kontaminováno opakovaně,“ shrnuje výsledky Bogdanovičová.
Z hlediska přítomnosti patogenních bakterií analýza nepotvrdila přítomnost listerií, salmonel, kampylobakterů ani bakterií Bacillus cereus. Prokázala však zvýšené množství běžně se vyskytujících bakterií. „V jednom případě jsme naměřili překročení limitu celkového množství mikroorganismů a na jedné z farem jsme opakovaně zaznamenali vysoký výskyt bakterií čeledi Enterobacteriaceae. Ty jsou považovány za užitečný indikátor sloužící k ověření hygienických postupů při výrobě potravin a v zařízeních. Do této skupiny patří i bakterie Escherichia coli, jejichž přítomnost ukazuje na možné znečištění mléka trusem. Některé patogenní skupiny mohou vyvolávat průjmová onemocnění. E.coli byla zaznamenána ve 27 vzorcích. Ty ovšem nepřekročily hranici 1000 kolonií v mililitru mléka. Bakterie Staphylococcus aureus byly detekovány v 16 vzorcích. Kolem 50 až 75 % kmenů Staphylococcus aureus je schopno tvořit enterotoxiny, jenž u spotřebitelů vyvolávají nevolnost, zvracení a někdy i průjem,“ konstatuje pracovnice Ústavu hygieny a technologie mléka.
Převaření je nutné
Nalezené bakterie ale nepředstavují důvod k obavám ani k odmítání mléka z mléčných automatů. Je však potřeba dodržovat základní hygienická pravidla. Podobně jako další živočišné produkty, je potřeba i mléko tepelně upravovat. „Převařením mléka zničíme nesporulující patogenní bakterie a minimalizujeme tak zdravotní rizika. To platí obzvláště v případě osob se sníženou imunitou, dětí, těhotných a kojících žen. Celkově lze při dodržení těchto postupů považovat mléko v jihomoravských mléčných automatech za bezpečné,“ uzavírá Kateřina Bogdanovičová.
Rozhodné slovo, zda bude automat mléko prodávat, má Státní veterinární správa České republiky. Každý farmář nebo zemědělská společnost, která chce prodávat mléko z automatu, musí mít souhlas místně příslušné Krajské veterinární správy Státní veterinární správy a splnit hygienické podmínky prodeje, které veterinární správa kontroluje. Hygienické podmínky musí dodržet vedle zemědělců také výrobci mléčných automatů.