Těsně pod slupkou je obvykle nejvíce vitamínů, to je stará známá pravda. Jenže někdy nám slupka plodů nechutná, jsme na loupání zvyklí z domova nebo prostě jen vůbec netušíme, zda loupat, či nikoli. A tak raději loupeme – nebo nekupujeme.
Vybrali jsme pro vás osm druhů ovoce a zeleniny, u kterých často nevíme, jestli jim slupku nechat, nebo se jí zbavit. Přidáme i tipy, jak se s některými druhy poprat, protože takový patizon nebo řapíkatý celer, to jsou vskutku oříšky, které kvůli komplikovanému zpracování často raději ani nekoupíme. Což je škoda.
Galerie: Které plody (ne)loupat?
Lilek
Zbavit lilek jeho parádního fialového kabátku je často hřích. Nejen že poté vypadá jako nahý a v pokrmu se zcela ztratí jeho výjimečná barva, přijdeme s oloupáním o celou řadu vitamínů a minerálů. A protože se lilek nikdy nekonzumuje syrový (obsahuje velké množství jedovatého solaninu), při tepelné úpravě oceníte slupku i z jiného důvodu. Podrží dužninu skvěle pohromadě. Což se hodí zejména ve chvíli, kdy ho hodláte nakrájený na kolečka grilovat.
Občas ale můžete narazit na lilek, jehož slupka je až příliš houževnatá, což se bohužel nejčastěji pozná až ve chvíli, kdy pokrm z lilku konzumujete. Předejít tomu můžete jedině tak, že víte, kdy lilek připravovat se slupkou a kdy pro jistotu bez ní.
- Se slupkou – když jste si naprosto jisti, že je slupka tenká, tehdy lilek duste, smažte i pečte dle libosti.
- Bez slupky – v případě, že lilek hodláte využít nakrájený na kostky např. do musaky, salátu či ratatouille, ho raději oloupejte (tvrdá slupka by vám kazila chuť).
Cuketa
Celá řada lidí se zbavuje slupky i u mladých cuket a přitom to není vůbec třeba. Jsou křehké, sladké a skvěle se hodí i do studené kuchyně. Báječně si na nich pochutnáte například v salátech, kde směle zastoupí okurku. A přestože tepelnou úpravou slupka cuket měkne, u přerostlých plodů, ať už jde o kulaté, podlouhlé, či žluté kousky, to tak docela neplatí. U cuket, které jsou k mání v obchodech později na podzim, tak slupku určitě oškrábejte.
Mrkev
Mrkev roste v zemi, takže se sluší a patří ji nejen očistit, ale i oloupat. Ale klidně až po uvaření. „Baby karotku zkuste povařit ve vodě s kypřicím práškem. Zůstane tak krásně oranžová a půjde lehce oloupat i bez škrabky,“ prozrazuje Jan Horký z Asociace kuchařů a cukrářů České republiky. Ale mladou mrkev obvykle ani loupat nemusíte, stačí ji jen dobře, např. kartáčkem, očistit. Tím se zbavíte prachu a spor mikroorganismů na povrchu a částečně i zbytků povrchových pesticidů. Jak ale již dříve řekl pro server Týden Oldřich Faměra z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze: „Škodliviny jako dusičnany, těžké kovy a zbytky pesticidů se mohou dostat do dužniny a pak nepomůže ani omytí, ani oloupání. Normy nicméně jistý nízký podíl látek z pesticidů v produkci povolují.“ Z vlastní zahrádky tedy stačí mrkve dobře umýt, ty z obchodu spíš loupejte.
Galerie: Test citronů – pomůže omytí proti pesticidům?
Okurka
Nakrájená okurka se slupkou vypadá často líp než slupky zbavená, ale také dost často hůře chutná. Slupka bývá hořká a tuhá, zejména pokud se bavíme o okurkách z obchodu. Je lepší se jí zbavit, už jen proto, že salátové okurky, zejména ty ze skleníku pěstované velkopěstiteli, jsou intenzivně stříkané. Naproti tomu okurku z domácích zdrojů, pěstovanou bez pesticidů (dnes skoro utopie), lze jednoznačně doporučit, neboť ve slupce se nachází velké množství vitamínu C a chlorofylu, potažmo provitamínu A draslíku, hořčíku, železa, ale například i vápníku.
Fíky
Celá řada receptů s čerstvými fíky vypadá svěže a lákavě, to proto, že jsou pokrájené s nachovou slupkou, která vedle bílé a narůžovělé dužiny krásně vyniká. Někdo ale fíkům i po umytí slupku okrajuje, protože se bojí konzumace pesticidů a mykotoxinů. Podle webu Potravinynapranyri.cz ani podle testu časopisu dTest z roku 2015, který hodnotil sušené plody, však zásadní nálezy v poslední době nebyly zjištěny. Navíc sušené fíky také jíme se slupkou, to si často ale neuvědomujeme.
Pokud vás i tak slupka čerstvých fíků odpuzuje, zkuste fík umýt a okrájet nožíkem, nebo mu jemně odkruťte stopku, vzniklým otvorem slupku rozevřete a obsah přidejte do smoothie nebo rovnou do pusy.
Řapíkatý celer
Jeho intenzivní vůně vás přiláká, práce s jeho přípravou ale odradí. Tedy pokud se chopíte jen škrabky, to dopadne velmi špatně. Řapíkatý celer je totiž dosti křehký a má tendenci se lámat, navíc má spoustu zákoutí, do kterých se jen škrabkou nedostanete. V první řadě tedy odkrojte spodní část, díky které řapíky drží pospolu, pak je přelomte napůl, což povede k tomu, že vlákna slupky snadno rukou sloupnete. Vnitřní část řapíku většinou zvládnete oškrábat pomocí škrabky nebo nože. V případě mladého kusu už ani škrabku potřebovat nebudete.
Patizon
Patizon je méně známým druhem dýně. Taky kolem něj roky chodíte a neměli jste dosud odvahu jej koupit, protože: jak byste ho asi doma loupali? Vaše obavy jsou oprávněné, zejména u těch starších kusů, které jsou na podzim v obchodech. Jejich slupka je tak tuhá, že ji nezdoláte ani škrabkou, ani nožem, tady si skutečně koledujete o úraz. Takový tuhý patizon se hodí hlavně na zapékání v troubě, kdy mu uříznete vršek se stopkou a naplníte ho například masovou náplní. Při servírování odebíráte jen dužninu, přičemž slupka zůstane v pekáči.
V příštím roce si ale patizon určitě pořiďte, mladý a malý kus se obvykle loupat nemusí, nebo je jeho slupka přinejmenším velmi snadno loupatelná.
Dýně hokaido
Možná vás to překvapí, ale krásně oranžovou slupku dýně hokaido loupat nemusíte. Jde vlastně o jediný z mnoha druhů dýně, který vám ušetří práci. Stačí ji jen rozpůlit, semínka vydlabat lžící a nakrájet na kostky. Loupání odpadá, neboť slupka tepelnou úpravou změkne a vy ji v jídle vůbec nepoznáte. Oloupat hokaido se však doporučuje po delším skladování, v lednu či únoru. Skladováním totiž dýně vysychá a její slupka se stává tužší.
Galerie: Vyznejte se v druzích dýně