Potraviny světoznámých značek mohou v různých zemích Evropy chutnat různě. Vyplývá to ze studie Mendelovy univerzity v Brně, která byla představena na veřejném slyšení v Evropském parlamentu.
Z průzkumu ale jednoznačně nevyplývá, že by potraviny stejné značky a zakoupené v různých zemích byly – přes rozdílnost chutě – nutně méně kvalitní. Rozdílnost kvality navíc nebyla ani primárním účelem zkoumání. Tím bylo porovnání senzorických rozdílů, to znamená rozdílů v chuti a popřípadě vůni. A ukázalo se, že tyto rozdíly jsou u více než poloviny srovnávaných výrobků.
Čtěte také: Zdražování jídla: bude se šetřit na surovinách?
V testu bylo porovnáváno 24 druhů výrobků nakoupených vždy v Praze, v Bruselu nebo Štrasburku. "Přibližně 54 procent výrobků bylo hodnoceno jako srovnatelných, kolem 24 procent lépe vycházely výrobky z České republiky, a ten zbytek vycházel lepší z Bruselu,“ cituje ČRo Hanu Šulcerovou.
Loňský průzkum dopadl špatně pro potraviny z východu
V Bruselu se o rozdíly mezi jednotlivými potravinami zajímala Barbora Kreuzerová z Rádia Česko a zprávu odvysílal Český rozhlas. Testovány byly čtyři kategorie potravin: mléčné výrobky, nápoje, sladkosti a pak nezařazené potraviny, tedy ty, které se nikam nehodily. Jednalo se o potraviny, které se dají sehnat po celé Evropě, respektive po celé Evropské unii. Například jogurt Activia, nápoj Actimel, Coca-cola nebo tyčinky Mars. A na veřejném slyšení v Evropském parlamentu bylo možné tyto potraviny ochutnat a porovnat podle vlastní chuti.
Na stejné téma se už podobný výzkum uskutečnil loni, ten ale dopadl pro východoevropské potraviny mnohem hůře. Provedla ho Slovenská asociace spotřebitelů, která v osmi evropských zemích nakoupila totožné výrobky. Jednalo se o Německo, Rakousko, Českou republiku, Slovensko, Polsko, Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko.
„Výsledek testu byl takový, že z šesti testovaných komodit jenom jedna byla totožná, byla to čokoláda Milka, Alpen Milk. Ve všech ostatních případech, tedy v případě Coca-coly, Kotanyi černé koření, Kotanyi červená paprika, Nescafé gold a zrnkových káv Tchibo a Dolce gusto, ty výsledky stejné nebyly,“ popisuje výsledek testu předseda Slovenské asociace spotřebitelů Miloš Lauko.
To méně kvalitní se vozí na východ?
Slyšení v EP bylo reakcí na předchozí průzkum. Výsledky slovenského testu pak rozvířily debatu na toto téma. Ukázalo se totiž, že ty méně kvalitní potraviny nebo potraviny doslazované horšími, levnějšími technickými cukry a sladidly se dovážejí pouze do těch států Evropské unie, které přistoupily jako poslední. To platí například o Coca-cole, která je v různých zemích různě doslazovaná.
Europoslankyně Olga Sehnalová, která patřila k poslancům, kteří po zveřejnění slovenského průzkumu interpelovali Evropskou komisi, ale s odpovědí spokojená nebyla.
„Odpověď, která přišla, mě moc neuspokojila. Za prvé zpochybnila tuto studii, že není příliš reprezentativní, ale mluví tam také o chuťových preferencích, o cenových preferencích a v podstatě tu celou kauzu trošku zbagatelizovala,“ uvedla europoslankyně. Evropská komise toho tedy zatím mnoho nepodnikla. Veřejné slyšení v parlamentu má proto na komisi ‚zatlačit‘, aby se tématem zabývala víc a aby pod svojí hlavičkou uskutečnila dostatečně rozsáhlý a reprezentativní průzkum.
ČLÁNKY DO MAILU