Problematika očkování není jednoduchá. V zásadě se očkuje ze dvou důvodů:
1. Ochrana dítětě proti nemoci. A to je dle mého názoru věcí rodičů.
2. Ochrana společnosti proti nemocem. V případě TBC a podobných silně nakažlivých nemocí to už není jen o osobním názoru rodiče zda své dítě vystaví riziku nemoci nebo ne. Jde o to, zda ze svého dítěte udělají potencionálního bacilonosiče nebo ne. Zde je povinné očkování zcela namístě, byť s jednou výjimkou – pokud by to pro dítě byla objektivně velá zátěž (má zdravotní potíže atd.), pak by doktor měl mít možnost toto očkování prominout. Jde o to, že pro TBC apod. je důležité mít většinu populace imunní, ale není nutné aby to bylo celých 100 procent.
Z diskusí mám pocit, že řada lidí vnímá vždy jen jednu z těchto kategorii, o existenci té druhé ani neuvažují, a podle toho staví svůj názor. Ti co vidí TBC brojí pro povinné očkování, ti co vidí klíšťovou encefalitidu zase brojí proti povinnému očkování. Problém je, že oba tábory mají pravdu a ta hranice se hledá velmi špatně, zejména kvůli obrovskému lobbingu farmaceutických firem, které argumentují příběhy typu „kdybych syna očkovala, tak by dnes slyšel“ a nechtějí slyšet příběhy typu „kdybych syna neočkovala, tak by dnes dokázal chodit“.