Názor k článku Nemám televizi. Seberou mi dítě? od Plácal - V česku jsou s úřady problémy na každém kroku, ale...

V česku jsou s úřady problémy na každém kroku, ale když slyším o problémech s dětmi tak mne vždy mrazí. Nepřiměřeně se bránit, nekoho zmlátit, zranit a riskovat tak doživotní odloučení, kriminál i případnou smrt (policajti by se svámi moc nemalovali při napadení státního úředníka, kterého bych ovšem klidně i zabil)? Nebo se celý život trápit že se stát vměšuje a výsledek je možná ještě žalostivější než u předchozí varianty – vyhoření a pozvolné umírání s vědomím že nemám sílu to změnit?

Pár let zpět vzali dítě (žádné mimino, asi 6–8 let) rodině, jen proto, že doma neměli tekoucí teplou vodu. Iniciativní byla učitelka a sociální pracovníci. Podle mne je to nepřípustné vměšování a ničení rodiny. I kdyby si měli vodu tahat v kýblu, otec byl běžnej, českej, ožrala a na záchod všichni chodili do křoví…

Já osobně se zase děsím toho, že bych chtěl dítěti dát jméno, které mne k němu příjde vhodné a toto jméno určit během prvního roku života. Dále dítě připravit na to, že vůbec není špatné si v dospělosti zvolit jméno nové. Které k němu lépe sedne. V našich podmínkách téměř nemyslitelné.
Takže asi vyrobíme dětí pět. Pro stát všechny necháme „okroužkovat“ stejným jménem, které ale nebudou prakticky vůbec používat. Magořina že?!