Na úvod citace klasiků. Oldřich Vinař, psychiatr, autorita ve sféře psychofarmak, napsal:
„Koncem čtyřicátých a začátkem padesátých let brzdila další rozvoj chirurgie skutečnost, že nemocní, u nichž byly provedeny třeba technicky velmi úspěšné velké operační zásahy, umírali nikoli z důvodů svého onemocnění, ale proto, že organismus zorganizoval proti chirurgickému zásahu tak přehnanou obranou reakci, že nikoliv patogenní noxa nebo samotný chirurgický zásah, ale tato přehnaná obrana vedla ke smrti.“
„Jinými slovy vidíme, že organismus nejen že dokáže sám sebe dostat do deprese, on se dokáže i zabít,“ komentuje psycholog Jeroným Klimeš.
A Alois Jirásek, spisovatel, sice nepravdivě, leč působivě vložil do úst Jana Sladkého Koziny slova: „Lomikare, Lomikare, do roka a do dne, volám ťa na boží súd.“ Jak to dopadlo, je všeobecně známo.
Jak jste na tom byli minulý týden?
A. T. Beck, světoznámý psychiatr, autor i u nás používané škály deprese, dostupné i na internetu, vytvořil následující – volně přeložený – dotazník o dvaceti položkách.
Tuto metodu použijte k hodnocení vnímání vlastního života během uplynulého týdne. Pokud položka vystihuje vaši náladu v té době, včetně dnešního dne, odpovězte „souhlasím“. Je-li tomu jinak, pak vaše odpověď bude „nesouhlasím“. Své odpovědi zaznamenejte.
Pro uplynulý týden (ne)platí:
- Svoji budoucnost vidím nadějně.
- Je to na „hození ručníku do ringu života“. Svůj život nedokáži zlepšit.
- Je-li se mnou všechno špatně, jednou se to zlepšit musí.
- Neumím si představit, jak to bude se mnou za deset let. Raději na to nemyslet.
- Mám dost času, abych zvládl většinu toho, co je třeba.
- Podstatné věci zvládnu i v budoucnu.
- Vlastní budoucnost vidím černě.
- V životě mám štěstí a totéž očekávám v budoucnu.
- V životě mám smůlu a nevidím žádnou naději na změnu tohoto stavu.
- Můj život byl v minulosti dobrý. Totéž očekávám i v budoucnu.
- V budoucnu mne čekají jen trampoty.
- Vzdal jsem se naděje, že bych v budoucnu mohl dosáhnout svých cílů.
- Bude (i se mnou) lépe.
- Přát si mohu ledacos. Předem vím, že se nic dobrého nestane.
- Má budoucnost je nadějná.
- Jen snílek by si dokázal představit, že se mi něco podaří.
- V budoucnu budu nespokojený.
- Budoucnost vnímám chmurně a plnou nejistoty.
- Těším se, že zažiji víc dobrého než špatného.
- Snažit se o něco je marné. Dobře to nikdy nedopadá.
Vyhodnocení:
Sečtěte počet souhlasů s položkami „optimistickými“: 1, 3, 5, 6, 8, 10, 13, 15, 19.
Sečtěte počet souhlasů s položkami „pesimistickými“: 2, 4, 7, 9, 11, 12, 14, 16, 17, 18, 20.
Máte samé „optimistické“ odpovědi?
Pokud nesouhlasíte s žádnou z „pesimistických“ položek, gratulujeme. S přihlédnutím k psychologické tendenci splnit předpověď můžete v budoucnu očekávat kladné vyznění života, v němž pokud se snad objeví trampota, bude mít určitě snesitelnou mez.
Máte samé „pesimistické“ odpovědi?
Jestliže nesouhlasíte s žádnou z optimistických položek, je to na pováženou. S přihlédnutím k psychologické tendenci splnit předpověď můžete v budoucnu očekávat stav připomínající výrok „na tragický život jsem já pes“. Mnohé trampoty si mimo jiné s přihlédnutím k výše zmíněné tendenci splnit předpověď přivodíte, nebo alespoň prohloubíte sami.
Jste někde mezi?
Za předpokladu, že souhlasíte s některými „pozitivními“ i s některými „negativními“ položkami, pak od součtu počtu souhlasů s „pesimistickými“ položkami odečtěte počet souhlasů s položkami „optimistickými“.
Položek „pesimistických“ je v dotazníku jedenáct. Pokud s většinou souhlasíte a máte mimo ně alespoň jeden souhlas s položkou „optimistickou“, je skóre typu „pryč a pryč je všechno, všechna má naděje“ maximálně deset.
Čím více se převaha „pesimistických“ odpovědí blíží desítce, tím je výraznější převaha negativního, pesimistického přístupu s již zmíněnými důsledky.
Na cestě ke chmurám a pesimismu
Riziko onoho přístupu lze určit i v procentech. Jeden převažující souhlas znamená deset procent cesty k chmurám a pesimismu. Ten, kdo lituje minulosti, popírá i náznak naděje na zlepšení v budoucnu, předjímá a přijímá svůj zánik a tím znehodnocuje svůj současný život.
Záporně působí i na své sociální okolí. Míra soucitu ostatních lidí se brzy vyčerpá. Začne je popuzovat. Zmínění mívají dojem, že se mohou jakoby nakazit jeho chmurným přístupem.
Stav depresivně laděných pesimistů je léčitelný, i když ne příliš snadno. Terapie by měla zajistit změnu v prožívání, v myšlení, sebepojetí, v postojích, chování i v jednání a mezilidských vztazích.